S držitelem Ceny Neuron Petrem Sedláčkem o tom, co nás přiměje zaplatit budoucím generacím čistou Zemi, povinných kvótách a kouzlech start-upů.
Hlavním vědeckým zaměřením Zuzany Musilové jsou ryby, respektive jejich evoluční vývoj, díky němuž se mohou adaptovat na různá prostředí včetně temných hlubin oceánů. Zúčastnila se zahraničních expedic i výzkumných stáží po celém světě, publikuje v prestižních vědeckých časopisech, jako jsou Science a PNAS. V Česku založila vlastní výzkumnou skupinu, která se věnuje evoluci rybích smyslů, především zraku.
Rozhovor s Hanou Macíčkovou Cahovou, vědkyní, která díky své práci přepsala učebnice a sesbírala řadu cen.
“Nedělejme si iluze, žvaní všichni – start-upy, politici i vědci –, jelikož musí. Tento systém je do toho tlačí,” říká špičková vědkyně v rozhovoru pro Letní speciál Neovlivní.cz.
Rozhovory s mladými vědci Kateřinou Falk, Hanou Macíčkovou Cahovou, Petrem Kohoutem, Zuzanou Musilovou a Petrem Sedláčkem a analýza Michala Komárka.
Ekonom Filip Matějka je jedním z favoritů na post ministra průmyslu a obchodu. Jak přemýšlí? Co od něj můžeme čekat? Odemykáme rozhovor z časopisu Neovlivni.cz.
Označit někoho jako průkopníka zní možná dnes trochu archaicky. Ale přesně tím David Lukáš, emeritní rektor Technické univerzity v Liberci, je. Spolu s dalšími kolegy vyvinuli zcela novou nanovlákennou technologii. Linku, jež dokáže spřádat nanovlákna takzvaným elektrickým dechem. Objev mohl dokonale odlehčit Čechům i zdravotnictví v době pandemie, ale… nestalo se. „Mám dojem, že Česká republika promarnila možnost spolehnout se v krizové situaci na své vlastní síly. V prvních dnech jsem se domníval, že je to taková zakořeněná česká malověrnost, ale ve hře byl zřejmě byznys,“ říká profesor Lukáš, který nyní sbírá munici na možnou druhou vlnu koronaviru.
Kdyby zůstal ve škatulce egyptolog, byl by nejspíš obecně velebeným českým mozkem. Jenže postupně začal zjišťovat, že v dávné civilizaci pod pyramidami a pískem leží víc paralel s naší společností, než by nás kdy napadlo. V tu chvíli se pro část intelektuálů stal hlasatelem apokalypsy. „Vyčítají mi, že se na základě studia kolapsů snažím tvrdit, že vše skončí. Málokdo pak chápe, že kolaps je ‘pouze’ ztráta komplexicity, lidé zůstávají, akorát benzín může stát čtyřikrát víc a jogurtů není 500 druhů, ale třeba 30,” říká šéf Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta, který se kromě výzkumu v poušti věnuje léta kolapsům a…