Loni na podzim získala ocenění pro nejlepší mladé vědce v Česku. Devatenáctiletá gymnazistka z Frýdku-Místku Denisa Foldynová zvítězila v soutěži České hlavičky 2025 s projektem, ve kterém zkoumala, co dělá z člověka přirozeného vůdce. Zda schopnost přetáhnout na svou stranu ostatní, třeba i pomocí lží a manipulací, souvisí s konkrétními osobnostními rysy.
Vezměte polévkovou lžíci. Zarovnejte ji cukrem. To, co držíte v ruce, je zhruba váha netopýra, kterého můžete potkat v českých končinách. Záleží na druhu, někteří mají i třeba jen šest gramů, netopýr velký kolem třiceti gramů. Je to skoro nic, že? A přitom je netopýří tělo schopno takových věcí, o kterých si člověk, netopýrův kolega z řádu savců, může nechat jen zdát. Odolnost proti rakovině. Dlouhověkost. Odklad porodu. Orientace pomocí echolokace. Schopnost létat, samozřejmě. Když o nich slyšíte vyprávět Jana Zukala z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, nemůžete skončit s jinou myšlenkou, než že jsou netopýři naprosto fascinující stvoření.
S držitelem Ceny Neuron Petrem Sedláčkem o tom, co nás přiměje zaplatit budoucím generacím čistou Zemi, povinných kvótách a kouzlech start-upů.
Hlavním vědeckým zaměřením Zuzany Musilové jsou ryby, respektive jejich evoluční vývoj, díky němuž se mohou adaptovat na různá prostředí včetně temných hlubin oceánů. Zúčastnila se zahraničních expedic i výzkumných stáží po celém světě, publikuje v prestižních vědeckých časopisech, jako jsou Science a PNAS. V Česku založila vlastní výzkumnou skupinu, která se věnuje evoluci rybích smyslů, především zraku.
Rozhovor s Hanou Macíčkovou Cahovou, vědkyní, která díky své práci přepsala učebnice a sesbírala řadu cen.
„Nedělejme si iluze, žvaní všichni – start-upy, politici i vědci –, jelikož musí. Tento systém je do toho tlačí,“ říká špičková vědkyně v rozhovoru pro Letní speciál Neovlivní.cz.
Rozhovory s mladými vědci Kateřinou Falk, Hanou Macíčkovou Cahovou, Petrem Kohoutem, Zuzanou Musilovou a Petrem Sedláčkem a analýza Michala Komárka.
Ekonom Filip Matějka je jedním z favoritů na post ministra průmyslu a obchodu. Jak přemýšlí? Co od něj můžeme čekat? Odemykáme rozhovor z časopisu Neovlivni.cz.
Označit někoho jako průkopníka zní možná dnes trochu archaicky. Ale přesně tím David Lukáš, emeritní rektor Technické univerzity v Liberci, je. Spolu s dalšími kolegy vyvinuli zcela novou nanovlákennou technologii. Linku, jež dokáže spřádat nanovlákna takzvaným elektrickým dechem. Objev mohl dokonale odlehčit Čechům i zdravotnictví v době pandemie, ale… nestalo se. „Mám dojem, že Česká republika promarnila možnost spolehnout se v krizové situaci na své vlastní síly. V prvních dnech jsem se domníval, že je to taková zakořeněná česká malověrnost, ale ve hře byl zřejmě byznys,“ říká profesor Lukáš, který nyní sbírá munici na možnou druhou vlnu koronaviru.
