věda

Aktuálně, Profilové rozhovory

10 gramů superschopností

/

Vezměte polévkovou lžíci. Zarovnejte ji cukrem. To, co držíte v ruce, je zhruba váha netopýra, kterého můžete potkat v českých končinách. Záleží na druhu, někteří mají i třeba jen šest gramů, netopýr velký kolem třiceti gramů. Je to skoro nic, že? A přitom je netopýří tělo schopno takových věcí, o kterých si člověk, netopýrův kolega z řádu savců, může nechat jen zdát. Odolnost proti rakovině. Dlouhověkost. Odklad porodu. Orientace pomocí echolokace. Schopnost létat, samozřejmě. Když o nich slyšíte vyprávět Jana Zukala z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, nemůžete skončit s jinou myšlenkou, než že jsou netopýři naprosto fascinující stvoření.

Profilové rozhovory, Rozhovory a názory

Ryby na souši by viděly asi jako my pod vodou

/

Hlavním vědeckým zaměřením Zuzany Musilové jsou ryby, respektive jejich evoluční vývoj, díky němuž se mohou adaptovat na různá prostředí včetně temných hlubin oceánů. Zúčastnila se zahraničních expedic i výzkumných stáží po celém světě, publikuje v prestižních vědeckých časopisech, jako jsou Science a PNAS. V Česku založila vlastní výzkumnou skupinu, která se věnuje evoluci rybích smyslů, především zraku.

Profilové rozhovory, Rozhovory a názory

Vláda a nanotechnologie: Jedna velká promarněná šance

/

Označit někoho jako průkopníka zní možná dnes trochu archaicky. Ale přesně tím David Lukáš, emeritní rektor Technické univerzity v Liberci, je. Spolu s dalšími kolegy vyvinuli zcela novou nanovlákennou technologii. Linku, jež dokáže spřádat nanovlákna takzvaným elektrickým dechem. Objev mohl dokonale odlehčit Čechům i zdravotnictví v době pandemie, ale… nestalo se. „Mám dojem, že Česká republika promarnila možnost spolehnout se v krizové situaci na své vlastní síly. V prvních dnech jsem se domníval, že je to taková zakořeněná česká malověrnost, ale ve hře byl zřejmě byznys,“ říká profesor Lukáš, který nyní sbírá munici na možnou druhou vlnu koronaviru.

Profilové rozhovory, Rozhovory a názory

Egyptolog Bárta: Svět, který už neexistuje, nám říká, co nás čeká

/

Kdyby zůstal ve škatulce egyptolog, byl by nejspíš obecně velebeným českým mozkem. Jenže postupně začal zjišťovat, že v dávné civilizaci pod pyramidami a pískem leží víc paralel s naší společností, než by nás kdy napadlo. V tu chvíli se pro část intelektuálů stal hlasatelem apokalypsy. „Vyčítají mi, že se na základě studia kolapsů snažím tvrdit, že vše skončí. Málokdo pak chápe, že kolaps je ‚pouze‘ ztráta komplexicity, lidé zůstávají, akorát benzín může stát čtyřikrát víc a jogurtů není 500 druhů, ale třeba 30,” říká šéf Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta, který se kromě výzkumu v poušti věnuje léta kolapsům a

Přejít nahoru