Lhal jsem, a co? Dotáhl jsem to se lží až do parlamentu

Co když politik lže až tak, že mu není možné věřit vůbec nic. Původ, vzdělání, práci, nakonec ani jeho jméno? A přesto mu to vychází.

«« Zpátky do databáze lží

Nenechte se zmást titulkem, tento text ani zdaleka není o české politice nebo prezidentské kampani. Nebo posledním výroku Karla Havlíčka, že za Babiše bylo levnější lečo.

Nereálné předvolební sliby, nepravdy poškozující druhou stranu, přiohnutá fakta – to všechno začalo být nejpozději od hlasování o brexitu na jedné straně oceánu a nástupu Donalda Trumpa k moci na jeho druhé straně tak „běžnou“ součástí politiky, že to lháře v očích voličů už ani nepoškozuje.

Co když ale politik lže až tak, že mu nemůžete věřit vůbec nic? Původ, vzdělání, práci, nakonec ani jeho jméno? Přesně takový příběh teď rozplétají novináři v USA, kteří se snaží přijít na to, kdo ve skutečnosti je mladý republikánský kongresman George Santos. Vylhal si o sobě snad úplně všechno. A zatím mu to prochází. Je to vůbec možné?

Hned několik známých afér z posledních let rozpoutaly naprosté lži. Společné mají to, že se jejich autoři pomocí fabulací dostali k penězům a společenské prestiži.

Pár nejznámějších případů?

Američanka Elizabeth Holmesová, která v černém roláku, evokujícím genialitu Steva Jobse, dokázala z investorů vytáhnout v přepočtu téměř 19 miliard korun na zázračnou laboratorní analýzu krve, ke které prý stačí odebrat pacientům jedinou kapku. V roce 2014, kdy bublina kolem její společnosti Theranos praskla a ukázalo se, že jde o bohapustý podvod, činila hodnota firmy jen těžko uvěřitelných 187 miliard korun. Napálit se nechal mediální magnát Rupert Murdoch stejně jako někdejší šéf americké diplomacie Henry Kissinger. Loni na podzim soud poslal Holmesovou za investiční podvod na 11 let a tři měsíce za mříže.

Další jméno: Anna Delveyová. Tajemná miliardářská dědička s obřím svěřenským fondem kdesi v Evropě si ve slunečních brýlích Celine, modelech od Yves Saint Laurenta a sandálech Gucci omotala kolem prstů newyorskou smetánku. Ve skutečnosti šlo o Annu Sorokinovou, ruskou emigrantku, jejíž rodina se usadila v Německu, kde si otec, původně řidič z povolání, založil malou firmu zabývající se vytápěním a klimatizací. Pod falešnou identitou se Anně podařilo vymámit od jednotlivců, hotelů i bank téměř 4,5 milionu korun. V roce 2019 jí soud vyměřil za finanční podvody čtyřleté vězení.

Finanční podvody – tentokrát šlo především o zfalšované šeky za miliony dolarů – nakonec přivedly do vězení i dost možná nejznámějšího fabulátora: Franka Abagnalea mladšího. Vydával se za pilota PanAm, lékaře, právníka, a byť jeho příběh je už starší, stal se předlohou pro úspěšný Spielbergův film Chyť mě, když to dokážeš.

Z toho, co dnes víme o nedávno zvoleném kongresmanovi Georgi Santosovi, to vypadá, že jestli mu něco zlomí vaz, budou to také finanční machinace. A nikoli lži, které mladého republikána vynesly až do Sněmovny reprezentantů. A že už jich je.

HODNĚ ZVLÁŠTNÍ AMERICKÝ SEN

George Santos postavil svou kandidaturu na tvrzení, že je „ztělesněním amerického snu“. O hlasy voličů se ucházel prý právě proto, aby tento sen ochránil i pro ostatní.

Jak popsal list The New York Times, jeho životopis skutečně připomínal listování pohádkovou knihou. Uváděl o sobě, že je synem brazilských přistěhovalců a prvním otevřeným gay republikánem, kterému se povedlo získat křeslo. Dokázal se vypracovat z absolventa veřejné vysoké školy na „ostříleného finančníka a investora z Wall Streetu“ s rodinným portfoliem čítajícím 13 nemovitostí a charitativní organizaci, která zachránila více než 2500 psů a koček.

Voliči z okrsků Queens a Long Island na to slyšeli a George Santose zvolili v listopadu 2022 v pouhých 34 letech kongresmanem. Křeslo uzmul demokratům, čili svým zvolením napomohl republikánům získat ve Sněmovně reprezentantů těsnou většinu.

Probuzení přišlo 19. prosince, kdy novináři New York Times publikovali rozsáhlý investigativní text. Grace Ashfordová a Michael Gold v něm zpochybnili prakticky všechno, co o sobě Santos zveřejnil.

Začněme rodinnou historií. Santos se hlásil k židovským kořenům. Prarodiče z matčiny strany prý přežili holocaust, označil je za ukrajinské židovské uprchlíky. Jenže tohle tvrzení je v rozporu s oficiálními záznamy, podle kterých se narodili v Brazílii. Nejbližší rodinný příslušník, který do Brazílie přišel z Evropy (konkrétně z Belgie), tak učinil už v roce 1884.

Jaképak židovství, šlo o tradiční katolickou rodinu. Nemajetnou rodinu, a tak Santosova matka Fatima Devolderová odešla v 80. letech do USA sbírat fazole jako migrující dělnice. Později žila střídavě v obou zemích, živila se jako kuchařka i chůva. 

Na Twitteru se svěřil, že matka jen tak tak přežila teroristický útok na New York z 11. září 2001. Ten den totiž „byla ve své kanceláři v jedné ze dvou budov Světového obchodního centra“. Její imigrační historie však ukazuje, že 11. září ani nebyla na americké půdě.

Malý George měl v New Yorku podle svých slov navštěvovat elitní soukromou přípravnou školu Horace Mann. Jenže škola o něm nemá žádné záznamy.

Řekl, že akademické tituly získal na New York University a New York’s Baruch College, kde byl i hvězdným hráčem volejbalového týmu. Ale o jeho studiu stejně jako sportovní kariéře nemají na školách jediný doklad. Časově se to navíc potkává s dobou, kdy s matkou žili v Brazílii.

Podobně na vodě je jeho kariéra ostříleného finančníka: „Citigroup a Goldman Sachs, tedy firmy z Wall Street uváděné v životopise pana Santose, řekly The Times, že nemají žádné záznamy o tom, že by tam kdy pracoval.“

Co dalšího namluvil Santos voličům? A proč mu to zatím všechno prošlo? Odpovědi na tyto a další otázky, proč tak snadno podléháme lžím, jsme přinesli v únorovém časopise Neovlivní.cz. Magazín je k mání v sekci PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: U.S. House Office of Photography, úprava NEO