© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Premiér lídra lidovců po kauze s vánočním večírkem se skřípěním zubů podržel, popravit ho ale chtějí sami straničtí kolegové.
Za poslední dva měsíce Marian Jurečka dvakrát vážně přemýšlel o rezignaci. A dokonce o tom mluvil s premiérem. Naposledy to bylo kvůli vánočnímu večírku v den masakru na filozofické fakultě. Poprvé pak v listopadu, kdy řešil hladovku Jiřího Gruntoráda a Johna Boka za důstojné důchody disidentů.
“To neměl daleko k odchodu z vlády. Bral to jako nespravedlnost, že řeší problém, na který zadělali jeho předchůdci, ale jako hlavní viník je pro veřejnost vykreslovaný on,” popsal myšlenkové pochody Jurečky jeden z jeho vládních kolegů.
Nakonec demisi nepodal. Stejně jako se na ministerské židli udržel v případě vánočního večírku a následného festivalu mlžení a výmluv. Zvítězil podle Neovlivní.cz pragmatický pohled, který sdílí především premiér Petr Fiala.
A ten je celkem přímočarý: Pokud odejde Jurečka z vlády, hrozí, že se vládní koalice, která do značné míry stojí na pevném spojenectví jejích lídrů, začne drolit. A to může být její konec.
ČTĚTE TAKÉ: Předsmrtná křeč lidovců
“To byl také důvod, proč premiér netrval na odchodu Jurečky z vlády v kauze večírek, byť to celé bylo otřesné. Někdy je třeba tu hořkou pilulku spolknout,” popsal pro Neovlivní.cz vysoce postavený koaliční politik.
Jenže premiér neodhalil míru rozkladu Jurečkova KDU-ČSL, který jsme detailně popsali v říjnovém vydání časopisu Neovlivní.cz.
“Je málo politických stran, kde spolu předseda a 1. místopředseda nemluví. Krom toho, že to je dost nepraktické, nesvědčí to ani o nejlepších vztazích uvnitř vedení takové partaje. A přesně to se odehrává u vládních lidovců. Marian Jurečka se s Janem Bartoškem pozdraví a tím to končí. Jejich (ne)komunikace je symbolická a přesně vystihuje křeč, v jaké se lidovci dva roky po úspěšných volbách ocitli,” napsali jsme loni v září.
A jak jsme dodali: “Volební preference a rozhádaný stav lidové strany přiměl bývalého úspěšného předsedu KDU-ČSL Pavla Bělobrádka k úvahám o návratu do vedení partaje.”
Čtvrt roku poté jsou to právě nespokojení zástupci KDU-ČSL v čele s Bělobrádkem, kdo teď začal sám uprostřed volebního poločasu volat po změně lidoveckého lídra. Ještě minulý týden přitom svého šéfa partaj podržela, o víkendu ale tlak opět zesílil.
“Ke změně musí dojít nejen kvůli aféře předsedy, ale i kvůli dlouhodobě špatným výsledkům strany,” citovaly SeznamZprávy dopis, který stranický kolegům aktuálně rozeslal právě Pavel Bělobrádek.
Zvítězí nakonec pragmatismus a snaha neohrozit existenci vlády nebo “domácí zabíjačka”? “Různé názorové proudy v KDU-ČSL existovaly vždycky, už v éře Miroslava Kalouska, nikdy to ale nebylo tak vyhrocené. A když bylo, vyřešilo se to radikálním řezem: právě Kalousek stranu opustil a založil TOP 09. Teď se ale zatím nikdo k odchodu nechystá, můžeme naopak čekat tuhý boj o moc v partaji,” stálo v časopise Neovlivní.cz.
Jak to dopadne bude jasnější už 26. ledna, na kdy vedení lidovců svolalo celostátní konferenci strany.
Vydrží Fialova vláda do voleb nebo aspoň do švestek? A můžeme očekávat rekonstrukci kabinetu? Zákulisí vládnutí připravujeme do únorového časopisu Neovlivní.cz, který můžete už nyní objednávat v sekci PŘEDPLATNÉ.
Zdroj náhledové foto: Koalice Spolu