Olga Menzelová: Mnoho žen žije své životy pro někoho jiného, to není dobře

Důležitá je nezávislost, umět se o sebe postarat. Producentka Olga Menzelová by o tom mohla vyprávět. A také to udělala – ve velmi otevřené zpovědi, kterou poskytla pro zářijové vydání časopisu Neovlivní.cz. “Je důležité umět si vydělat vlastní peníze, být hrdý na něco, co sám budujete. To pak máte mnohem větší sílu překonávat věci, které by vám jinak mohly ublížit, nebo vás srážet,” říká mimo jiné.

Není to až tak dávno, co stránky bulváru plnily peripetie jejího osobního života. I když se k věcem vyjádřila, i když se rozhodla mlčet, spekulace, jak to chodí “u Menzelů” zkrátka prodávaly. Tak proč je znovu nenašlehat a nenaservírovat čtenářům znovu… Jaké to tehdy bylo a jak se naučila podobné zprávy přecházet a netrápit se jimi, popsala producentka Olga Menzelová v rozhovoru, který najdete v aktuálním vydání časopisu Neovlivní.cz a ze kterého pochází také následující ukázka. Časopis si můžete objednat na tomto odkaze.

Neo: Jak se člověk osvobodí od toho, aby se trápil nebo příliš zabýval tím, co si o něm myslí ostatní?

Foto: Lukáš Kimlička /
Archiv Olgy Menzelové (se souhlasem)

Je potřeba žít šťastný život. Ve chvíli, kdy máte šťastný a naplněný život, který se skládá z těch běžných drobností, a máte oporu v rodině, v dětech, tak vás tohle nemůže rozhodit. Když naopak člověk není spokojený v práci, nebo v osobním životě, tak ho může snadno něco vykolejit.

Důležitá je taky nezávislost, umět se o sebe postarat. Umět si vydělat vlastní peníze, být hrdý na něco, co sám budujete. To pak máte mnohem větší sílu překonávat věci, které by vám jinak mohly ublížit, nebo vás srážet. To se snažím i učit své děti, že je třeba být nezávislý. A nebát se překážek, protože překážky vás posunují dopředu, pohodička nikdy nikoho dál nedostala.

Neo: Vy to neučíte jen děti, ale své zkušenosti, jak být nezávislý, mít se rád a celkově ten přístup k životu, který popisujete, sdílíte se svými sledujícími na Instagramu. Jakou máte zpětnou vazbu?

Předně musím říct, že mě to moc baví. Já umím jen tuhle síť, a vlastně ani tu moc neumím, ale moc ráda se bavím s lidmi, mám ráda tu interakci.

Začala jsem s tím, když Jirka odešel. Prostě jsem najednou měla chuť se podělit o to, jak žiju svůj život. Podle sebe. Protože já znám spoustu žen, které spoustu věcí v životě dělají kvůli někomu jinému. A pak zpláčou nad výdělkem. Vždycky tím hnacím motorem, i třeba toho, jak vypadáte, musíte být vy sama, a ne někdo kolem.

Ale to neznamená, že vás nezajímá názor někoho, na kom vám záleží. Mě Jirkův zajímal. Ale nebylo to tak, že bych se řídila tím, co si druhý přeje. Že bych si řekla „ostříhám se kvůli němu nakrátko“. To prostě nevede ke šťastnému životu a nemůže to dopadnout dobře a povede to jen ke zklamání. Mimochodem já to jednou udělala, že jsem se rozhodla, že jdu nakrátko. Z vlasů po zadek. Přišla jsem domů a významně jsem chodila po bytě a on nic! Říkala jsem si, „ježišmarjá, von to fakt nevidí“. Co myslíte? No fakt neviděl, protože jsem to nevydržela a zkusila to na něj: „Ty, Jiřinko, není na mně něco jako jiného?“ On se na mě dlouze zadíval, fakt upřeně. A pak z něj vypadlo: „Máš vytrhaný obočí?“ Takže vážně nemůžete dělat něco kvůli někomu jinému, ale kvůli sobě, protože ten někdo to vůbec nemusí vidět.

Neo: A co ta zpětná vazba?

Ta mě často moc těší, protože mi různé ženy napíšou: „Dodala jste mi odvahu a díky vám jsem udělala velké rozhodnutí…“ Je radost, když vidíte, že váš příklad dal někomu sílu se osvobodit a žít si svůj život. Protože to já považuju za důležité.

Když se otočím za svým životem, tak jsem spokojená. Mám tři skvělé děti, bezvadného partnera a to, co jsem si moc přála, aby se stalo, tak se mi povedlo – tedy vyprovodit doma v objetí Jirku až do samého konce. A když tenhle příběh můžu předávat dál, tak mi to dává smysl.

Protipól je, že mnoho žen žije své životy pro někoho jiného, zůstávají v nespokojených vztazích kvůli dětem, bojí se, že to nezvládnou finančně, bojí se být samy, obávají se, že to nezvládnou psychicky. Každý ten příběh je jiný a nedá se to nějak generalizovat. Dá se to chápat, ale je vždycky hrozná škoda žít léta nespokojený život, věřit, že se to nějak změní. Protože život je křehký, nikdy nevíte, co se může stát, zítra se otočíte a přejede vás tramvaj a té změny se nikdy nedočkáte.

Jak velkou svobodu si Olga Menzelová se svým zesnulým manželem, slavným režisérem Jiřím Menzelem dali? Jak si žít život po svém a nežárlit? I o tom je rozhovor ze zářijového časopisu Neovlivní.cz.

Zdroj náhledové foto: Lukáš Kimlička /
Archiv Olgy Menzelové (se souhlasem)

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email