© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Příběh kdysi rozehrál jako mocenskou hru Andrej Babiš proti Milanovi Chovancovi. U soudu se konstrukce zbortila.
Soud zatím nepravomocně zprostil obžaloby dlouholetého příslušníka tuzemských tajných služeb Martina Uhera. Byl obžalovaný z podvodu, během něhož podle státního zástupce vytáhl neznámo kam tři miliony korun z fondů civilní rozvědky.
Vyšetřování rozjelo Babišovo podezření, že rozvědka stojí za twitterovým účtem Julia Šumana Foto: Neovlivní.cz
U soudu ale tato verze neobstála. Martin Uher byl ve středu v neveřejném líčení zproštěn obžaloby, jak redakce zjistila ze zdrojů z bezpečnostní komunity. Na přímý dotaz Neovlivní.cz pak zprošťující rozsudek potvrdil i sám Uher.
“Ano, zprošťující rozsudek padl. Detaily ale zatím nebudu rozebírat, počkám si na písemné vyhotovení rozsudku,” řekl Uher.
Žalobce se proti verdiktu obratem odvolal, případ se tak bude řešit u odvolacího řízení.
V krátké době je to nicméně už druhý případ, kdy žalobce z týmu Lenky Bradáčové neuspěl se svojí konstrukcí u soudu. V dubnu soud smetl obžalobu dalšího špiona Zdeňka Blahuta. Oba případy spolu na první pohled nijak nesouvisely: spojovalo je jen podezření z rozsáhlého zneužívání fondů rozvědky. Vyšetřování ale neslo stejný rukopis. Pro oba si policisté přišli brzy ráno a důkladně jim prohledali byt. A večer jej pak s obviněním, v němž jej podezřívají ze zpronevěry, pustili domů.
Obvinění Martina Uhera a razie u něj doma navíc měli předehru. Úřady se původně podle zjištění Neovlivní.cz pokusily z bývalého špiona udělat klíčového svědka právě v Blahutově kauze. Poté, co Uher odmítl a sepsal o tom u notáře záznam, přišlo obvinění.
ČTĚTE TAKÉ: Chovancova nahotinka, osvobozený špion a Julius Šuman
Civilní rozvědka, pro kterou Blahut i Uher v minulosti pracovali, čelila rozsáhlému vyšetřování, jak hospodaří s penězi, několik let. Případ stál křeslo šéfa služby Jiřího Šaška, který byl také vedený mezi podezřelými.
Jenže vyšetřování nespustila starost politiků o veřejné peníze. Případ měl jasné politické pozadí, kdy šlo o boj mezi Andrejem Babišem a lidmi spojenými s bývalým ministrem vnitra a místopředsedou ČSSD Milanem Chovancem.
Pro přehlednost jasná fakta:
– rozvědka spadá pod ministra vnitra, kterým byl v Sobotkově vládě socialista Milan Chovanec, známý svým vypjatým vztahem k lídrovi ANO Andreji Babišovi,
– Babiš rozvědku podezříval, že se v předminulém volebním období pod taktovkou ČSSD podílela na diskreditačních akcích proti jeho osobě, konkrétně jejím lidem připisuje autorství twitterového účtu Julius Šuman, který politikovi zatápěl zveřejňováním indiskrecí a tajných nahrávek,
– v éře Babišovy první vlády bez důvěry se rozjelo vyšetřování. Z rozvědky odešel klíčový muž, náměstek služby Zdeněk Blahut, blízký spojenec Milana Chovance. A také člověk, který čtyři roky řídil tajné operace. Blahuta nahradil načas Radek Musílek, muž, který se sám veřejně chlubil svým vztahem k premiérovi. Poznali se v minulosti při vyšetřování kauzy Unipetrol,
– a právě Musílek podal trestní oznámení, že se v éře Chovance ve službě zpronevěřila obří suma peněz (skoro 800 milionů) a nadto se nakoupila technika, kterou podle zákona vůbec nemá mít.
A pro pochopení příběhu je také dobré mít na paměti, že tajné služby ne vždy dělají všechny věci v souladu se zákonem. Ne vždycky mohou do posledního haléře vyúčtovat peníze, které na jednotlivé akce využívají. A ne vždycky to jsou legální peníze, které procházejí účetnictvím.
Konkrétně civilní rozvědka čelila podezření z nehospodárného zacházení s penězi v minulosti hned několikrát. Jednak před lety při výstavbě svého nového sídla, pak třeba kvůli výkupnému za dvě dívky unesené v Pákistánu. Tehdy se prověřovalo podezření, zda se část výkupného cestou “neztratila”. Ani jedna z věcí se nakonec nepotvrdila.
Tentokrát bylo ale podezření zřejmě nejvážnější. Svědčí o tom i fakt, že odstavení ředitele služby Šaška tehdy v éře Babišovy vlády “přikryla” i sněmovní komise pro kontrolu rozvědky. A to včetně tehdy opozičních poslanců. “Důvody, které vedly k postavení pana ředitele mimo službu, jsou v tuto chvíli akceptovatelné,” potvrdil tehdy pro Neovlivní.cz šéf komise a dnešní ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Konkrétně šlo o to, že několik lidí ze služby (shodou okolností spojovaných s Chovancovým křídlem v ČSSD) bylo podezřelých, že jim z nákupů služeb a techniky pro rozvědku zůstávaly peníze bokem. A ne málo, podle Musílkova trestního oznámení skoro tři čtvrtě miliardy. Policie roky vyšetřovala, zda se tak skutečně dělo. A pokud ano, šly peníze do soukromých kapes nebo se z nich financovaly černé akce služby?
A dalším směrem vyšetřování je podezření, že lidé ze služby pracovali proti lídrovi hnutí ANO a využívali k tomu i takzvanou operativní techniku, například legendární Agátu. To jim zákon zakazuje, protože rozvědka smí působit jen v zahraničí a směrem ven. Nesmí provádět žádné operace na území České republiky.
Jenže nic z toho se nakonec úřadům během vyšetřování nepodařilo prokázat. Obě větve příběhu – Blahutovu a nyní i Uherovu – soudy smetly ze stolu. Státní zástupce zkrátka svojí verzi zpronevěry u soudu nedokázal doložit.
A jak pro Ekonomický deník popsal zákulisí celého vyšetřování obviněný Blahut: “Hlavním důvodem této akce bylo zastrašit bezpečnostní komunitu v České republice a postupně ji přimět k rezistenci. Podle tohoto modelu dnes můžete podat trestní oznámení na všechny akce tajných služeb a můžete ihned sdělit obvinění všem operativcům. Tohle by se opravdu nemělo do budoucna opakovat.”
Zdroj náhledové foto: Neovlivni.cz