Případ Kadlec: Čtvrt miliardy a štěnice u premiéra

Po patnácti letech soud udělal definitivní tečku za kauzou jednoho z nejmocnějších a nejinformovanějších lidí v republice.

Příběh Tomáše Kadlece je varováním pro všechny, kdo si myslí, že přátelství s politiky jim zajistí nadosmrti beztrestnost. Stačí, aby se změnily poměry. A perlička navrch: v kauze byl odposlouchávaný bývalý premiér Andrej Babiš. 

Trvalo to patnáct let, než příběh bývalého zpravodajského důstojníka a pozdějšího šéfa státní firmy Čepro, definitivně skončil. Jak upozornila ČTK, Ústavní soud nyní zamítl poslední Kadlecovu stížnost, kterou se snažil zvrátit trest vězení. Celé zdůvodnění verdiktu Ústavního soudu ZDE.

Případ se vlekl od samého počátku. Nejprve trvalo čtyři roky, než policie vůbec vyšetřila to, o čem už dávno psali novináři: vedení státní firmy Čepro uzavírá nevýhodné smlouvy se spřízněnými osobami. V roce 2009 za to policie nakonec obvinila šéfa Čepra Tomáše Kadlece a jeho náměstka Alexandra Houšku. A další roky se čekalo na finální rozsudek. Ten zněl: Kadlec má jít na sedm let do vězení a zaplatit škodu 260 milionů.

Chráněnec politiků Tomáš Kadlec je touto dobou ve věznici ve Stráži pod Ralskem.

Hned v několika ohledech jde o unikátní případ. Tak zaprvé: nebývá časté, aby justice trestala machinace velkého rozsahu ve státních firmách. Náhrada škody ve výši více než čtvrt miliardy je navíc v tuzemských poměrech u zaměstnanců státních společností rekordní.

A do třetice: v rámci příběhu byl v roce 2008 odposlouchávaný a sledovaný miliardář a pozdější premiér Andrej Babiš.

---

KONTEXT:

» Záhada 30 milionů pro úředníka vyřešena

» Babišův manažer a zbohatnutí Grosse. Co mají společného?

» Tajemství, která už Stanislav Gross nevysvětlí

»Jak Krejčíř vyráběl směnku na Grosse

---

Co všechno špiclování kolem jeho osoby přineslo, na co policie přišla, to dodnes nevíme. Do spisu odposlechy ani záznamy ze sledování, které pořídil ÚOOZ pod vedením Roberta Šlachty, založeny nikdy nebyly. Už v roce 2008 se navíc ukázalo, že kdosi z policie celou akci Babišovi vyzradil.

Tomáš Kadlec byl svého času nesmírně vlivná figura. Mimo jiné proto, že coby důstojník civilní kontrarozvědky BIS pracoval na ochraně ekonomických zájmů a rozkrýval polistopadové převody majetku. Většinu novodobých miliardářů měl tedy v devadesátých letech pod drobnohledem.

Díky svému přátelství s pozdějším premiérem a sociálním demokratem Stanislavem Grossem se z BIS vyšvihl nejprve do čela Národního bezpečnostního úřadu. Po vynuceném odchodu jej Gross umístil do čela státní strategické firmy Čepro, která vždy platila za firmu úzce spojenou s politiky a lobbisty.

Tomáš Kadlec si na své blízkosti s vybranými politiky zakládal. A politici mu také dostatečně dlouho poskytovali krytí. Odclonili například vyšetřování podezření, že NBÚ v Kadlecově éře manipuloval s bezpečnostními prověrkami. Nijak ho neohrozily ani jeho vazby na skupinu mafiánského kmotra Františka Mrázka.

Ostatně i samotné policejní vyšetřování obchodů v Čepru provázely podle dobového tisku nebývale silné tlaky. Policie dokonce původně celou kauzu tajila, což byla zřejmě cílená taktika, aby někdo akci nezhatil.

Samotné obvinění Kadlece padlo až poté, co ztratil veškerý vliv na politiku jeho dlouholetý ochránce a premiér Stanislav Gross (jinak také přítel odposlouchávaného Babiše) a začali vládnout občanští demokraté, kteří neměli žádný důvod ho držet.

Sám Tomáš Kadlec vždy veškerá podezření odmítal. Zapletl se ale i do dalších podivných transakcí, jako byla třeba kauza 30 milionů, které se zničehonic objevily na jeho švýcarském účtu. Kadlec tvrdil, že to je půjčka, nikdy to ale věrohodně nedoložil. Každopádně za to nakonec “vyfasoval” další obvinění za to, že podle policie z peněz neodvedl daň.

Další dva miliony mu na účet nechal vložit uprchlík Radovan Krejčíř v době, kdy se pokoušel z Čepra vyvést pomocí sporných pohledávek miliardy korun. Obě transakce se odehrály zhruba ve stejném období, kdy Kadlecova rodina investovala 16 miliónů korun do nemovitostí.

Zdroj náhledové foto: Čepro