© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Daniel Pitek peníze ze svého podnikání už skoro dvacet let vrací pět do přírody. Krajině kolem severočeské Milešovky chce vrátit původní ráz. A do Prahy na demonstraci zemědělců nejel.
Za peníze z podnikání ve stavebnictví skoupil na 600 hektarů pozemků v okolí hory Milešovka v Ústeckém kraji a už roky tady hospodaří. Do Prahy na demonstraci zemědělců ale sedlák Daniel Pitek s traktorem nejel.
“Pondělní protest jde proti zájmům většiny českých zemědělců, většiny obyvatel naší země i proti zájmům českého státu,” říká otevřeně Pitek.
Ani on přitom nezastírá potíže, s kterými se čeští farmáři potýkají. Stejně jako třeba Milan Hanč z farmy Vraňany, který se protestu také neúčastnil, vidí jeden z největších problémů přebujelou administrativu a byrokracii.
“Zemědělství v Evropě i v České republice má docela slušnou spoustu problémů. Každá země se trochu liší, ale spojujícími prvky je vlivem klimatické krize rychlá změna přírodních podmínek pro zemědělské hospodaření, zhoršení ekonomické situace podniků a naprosté přebujení administrativy a znepřehlednění celého systému dotačních podpor v absurdní byrokracii,” píše Pitek ve svém shrnutí na téma Proč nejedu v pondělí do Prahy.
“Problémem pro celou Evropu jsou snížené výkupní ceny komodit například pšenice a dalších obilovin, kdy cena klesla od roku 2022 z tehdejších a zároveň vyjímečných až 9 000,-Kč/ tuna na současných přibližně 3 500,- Kč/ tuna. U mnoha dalších komodit je to podobné a další se drží již mnoho let na setrvalé ceně. Dotační podpora je u některých položek stejná, u některých se snížila, jen v roce 2022 se v ČR podařilo v rámci redistributivních plateb dostat správně část základních dotací k menším farmám. Příjmy se celkové snížily a naopak se zvýšily výrazným způsobem náklady na provoz farem. Výrazně zdražila nafta, energie, mzdové náklady, hnojiva, náhradní díly na stroje, nové stroje, opravárenské servisy, veterinární poplatky za služby, veterinární léky, opravy nemovitostí na statcích, vyšší daně z nemovitostí, horší podmínky pro práci na dohodu a mnoho dalšího,” uvádí sedlák.
ČTĚTE TAKÉ: Jak se žije ve Středohoří, kde Daniel Pitek vybudoval pevnost proti suchu
Jak ale dodává, to se netýká jen farmářů: “To je stejné jako v jiných oborech podnikání, dnes nemá na růžích ustláno nikdo vlivem hospodářské krize vyvolané celosvětovou covidovou pandemií, ochlazením světového hospodářství a vojenských konfliktů, především rozsáhlé války na Ukrajině v naší blízkosti. My navíc od jiných oborů dostáváme platby z veřejných zdrojů vytvořených z peněz daňových poplatníků a to ne převážně na produkci, ale za služby, které provádíme v krajině. Jen ten dotační systém se stal nepřehledným a složitým, že v mnoha ohledech mu nerozumí ani úředníci státu, navzájem se jednotlivá nařízení kříží a zemědělcům znesnadňuje práci a způsobuje další vicenáklady a stres.”
Ve shodě s dalšími menšími farmáři pak Pitek konstatuje, že sedláky ničí byrokracie. “Vrcholem bylo loňské navýšení kontrol a spuštění nefunkčního satelitního monitoringu obhospodařování zemědělských ploch, který v mnoha zemích EU, zasíláním chybných hlášení způsobil chaos a nervozitu mezi zemědělci. Přebujelá byrokratická mašinérie je také překážkou pro vznik a zvýšení počtu menších, lokálních producentů regionálních potravin,” míní Pitek.
Protesty v konkrétních zemích EU mají také ještě své specifické důvody. V Německu je to například zrušení takzvané zelené nafty, kdy zemědělci dostávají na zemědělskou prvovýrobu vratku části spotřební daně. Ve Francii je tím důvodem připravovaná smlouva o volném obchodu se zemědělskými komoditami EU s jihoamerickými státy Mercosur. V Polsku mají nejblíže k Ukrajině takže zažívají asi největší tlak levnější konkurence, ale například cena obilovin není určitě určována Ukrajinou, ale mnoha jinými faktory, například zvyšujícím se vývozem obilí z Ruské federace do oblastí, kam vyváží i Evropa. Zajímavé je, že jsem neslyšel o žádných problémech a bouřích zemědělců v Rakousku, v zemi jejíž zemědělství považuji za velmi kvalitní, funkční a pro mne inspirativní.
Organizátoři pondělní demonstrace vyzývali také vládu, aby zrušila Green Deal. Pitek říká, že to ale samo o sobě nic nevyřeší. “Zrušit jej samozřejmě můžeme, ale tím nezmizí dnes již společnost existenčně ohrožující problémy v životním prostředí. Nezmizí stále rychleji postupující klimatická změna se stále a setrvale se zvyšujícími teplotami, častými obdobími sucha, povodněmi, neúrodami, vodní i větrnou erozí, degradací půd a biodiverzitou na zemědělských plochách blížící se k nule. Nic z toho nezmizí a stejně dřív nebo později budeme muset opatření k adaptaci krajiny udělat. Jen to bude obtížnější, draží a v mnoha ohledech již možná nemožné. Nerozumím tomu proč je problém mít v celospolečenském zájmu v krajině menší půdní bloky, krajinné prvky nebo neprodukční plochy v podobě úhorů do velikosti 10% celkové výměry hospodářských ploch když v současné době nevíme kam s obilím a za neprodukční plochy každý zemědělec dostane kompenzaci z veřejných prostředků.”
České středohoří, kde hospodaří Daniel Pitek Foto: archiv DP
A proč tedy Pitek do Prahy s traktorem nevyjel? “Protože mi přijde naprosto nemístné a nepřijatelné brát si za rukojmí svých názorů 1,5 milionu obyvatel Prahy a blokovat jejich životy i třeba několik dní, jak je prezentováno agrobaronem Jandejskem a spol. Byl jsem s traktorem vyjádřit v roce 2019 svůj názor na vládu Andreje Babiše v Praze na Letné. Z celé Asociace soukromého zemědělství ČR bylo vybráno čtyřicet traktorů, které projely od Dejvic a postavily se symbolicky na předem připravené místo na Letenské pláni, kde jsme nikomu nepřekáželi. Po ukončení demonstrace jsme urychleně odjeli, abychom nikoho neomezovali. Díky složení svolavatelů se nedivím, že pondělní zítřejší protest je zcela jiný, je nátlakový a je směřován do centra hlavního města ke způsobení, co největších problémů,” dodává sedlák s tím, že organizátoři jsou propojeni s dezinformační scénou.
Daniel Pitek má i návod, jak zemědělství pomoci. “Zásadní je odbourat hydru byrokracie, maximálně zjednodušit celý zemědělský legislativní a dotační systém. Ponechat redistributivní platby v současné podobě, udělat pobídky malým a začínajícím zemědělcům, zjednodušit pro ně přístup k půdě, zastropovat dotace od například 2000 hektarů výše, aby se alespoň zčásti ztratila ekonomická motivace pro velké investory skupovat střední zemědělské podniky kvůli neomezeným dotacím. A samozřejmě nerezignovat na adaptaci zemědělské krajiny na klimatickou změnu, protože zemědělství a lesnictví jsou mezi těmi velmi ohroženými obory. Lesníci už to se smrkem pomalu chápou a začali ve velké míře sázet listnaté dřeviny, což bylo ještě před deseti lety skoro nemyslitelné,” říká Pitek, který věří, že lidé i přes pondělní protest nebudou zemědělce házet do jednoho pytle.
“Nejsme stejní. Velká část jsou opravdoví sedláci, kteří v pondělí do Prahy nejeli, protože celá akce není pořádána se selským rozumem, jak je avizováno na letáku, který se povaloval v úterý na stole v hospodě Severka v Mostě.”
Zdroj náhledové foto: Archiv Daniela Pitka