Šéfka mise EP: Dotace nesmí dostat ti vychytralí. Mají sloužit všem

Střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše dnes začíná řešit Evropský parlament. Rozpočtový výbor nejprve projedná zprávu z mise, kterou europoslanci absolvovali zkraje letošního roku v České republice. V čele mise stála europoslankyně a šéfka výboru Monika Hohlmeier, respektovaná německá politička. V rozhovoru pro Neovlivní.cz ale mluví nejen o Babišovi, ale také o zemědělství a dalších podezřeních ohledně střetu zájmů českých politiků.

Kvůli shromažďování informací v Česku čelila ostré kritice Andreje Babiše, který ji označil za “pomatenou”. Ona sama to osobně nijak nebere.

“Děláme jen naši práci. Výbor pro rozpočtovou kontrolu si ve vztahu k finančním nařízením má všímat férovosti při rozdělování finančních prostředků, aby tyto finanční prostředky nešly do kapes vychytralých lidí, kteří si umí získat přístup k evropským fondům, ale aby bylo to ve prospěch všech obyvatel,” říká Monika Hohlmeier. Rozhovor poskytla Neovlivní.cz v březnu, když spolu s kolegy dokončovala svoji misi v Praze.

NEO: V Praze jste především kvůli možným střetům zájmu premiéra Babiše. Objevilo se ale ještě nějaké jiné téma, které vás v Česku zaujalo?

Ano, je to problematika zemědělství. Jsou to otázky jak se chovat k půdě. Není to otázka Čechů nebo Němců, je to otázka malých a středních zemědělců proti velkým konglomerátům a akciových společnostem. Pro mě byla novinka, že v rámci Česka na toto téma probíhá velmi intenzivní diskuze. Třeba o tom, jak zacházet s půdou a pozemky, jejíchž majitel není známý. A že tato záležitost ještě není uzavřená. To považuji za vážnou a důležitou diskuzi.

Pro mě i pro mé kolegy byla novinka, že zde bývají Evropské fondy z oblasti zemědělství ve velké míře využívány ve prospěch velkých firem a intenzivního zemědělství. A ne jako u nás, kde je v Evropském parlamentu, i v zemědělském výboru, hojně diskutované téma například poskytnutí něčeho jako kompenzace nevýhod za opatření, která mohou v rámci hospodářské soutěže malého zemědělce znevýhodnit.

Existují speciální předpisy pro pitnou vodu, omezování hnojení, extenzivnější zemědělství a všechny takové otázky jako ochrana pitné vody, ochrana půdy, ochrana proti erozi, tvorbu humusu, střídání plodin a podobně. Tyto věci obvykle patří do prvního pilíře, a pokud jsou zejména ve znevýhodněných oblastech, tak do druhého pilíře. (Pozn. Neo: Společná zemědělská politika (SZP) Evropské unie je dnes založena na dvou „pilířích“. První pilíř zahrnuje přímé platby zemědělcům a společnou organizaci trhu s jednotlivými zemědělskými produkty. Druhý pilíř doplňuje SZP od roku 1999 a zaměřuje se na rozvoj venkova. Od reformy v roce 2013 nabývá na významu snižování negativního dopadu zemědělství na životní prostředí.)

A dnes jsme se všichni dozvěděli, že to je v Česku úplně jinak. Že tady naopak existují zvláštní zvýhodnění pro intenzivní zemědělství, což je vlastně pravý opak toho, co je požadováno. A to bych taky chtěla ráda diskutovat na pozadí právního rámce, protože EU poskytuje peníze třeba na greening (ozelenění) nebo na střídání plodin. To všechno jsou otázky, které mé kolegyně a kolegy velmi zajímaly. Přišli jsme do Prahy s velkým množstvím otázek. Ne s odpověďmi, ne s předem danými názory, ale s velkým množstvím otázek.

NEO: Zemědělství nepatří v Česku k tématům, která by hýbala veřejností. Ale způsob obhospodařování zemědělských ploch je zřejmý, když přeletíte česko-bavorskou hranici. Člověku hned padne do oka, že malá bavorská políčka se promění v obrovské agroprůmyslové lány.

I v Německu jsou rozdíly, ale v Bavorsku nebo Badensku-Würtembersku je průměrná velikost plochy jednoho zemědělského podniku 36, resp. 37 hektarů. V Česku je to 164 hektarů.

Za zajímavý považuji už ten výraz „soukromý zemědělec“, s kterým se spojuje jistá představa o vývoji venkova. A je jedno, jestli se jedná o malého nebo většího, ale není to akciová společnost, není to konglomerát. Každý z nás to považoval za zajímavé. Nejen komerční využívání přírody, ale také péče o přírodu, péče o kulturu, péče o vesnice hraje velmi důležitou roli.

NEO: Tak to bohužel u nás důležitou roli nehraje.

Měli bychom to podporovat, mělo by to hrát důležitou roli. Byli jsme také požádáni, abychom při tom pomáhali. My jsme si s sebou odnesli to, že zde v Česku bývají finanční podpory jednoznačně poskytovány ve prospěch větších konglomerátů. A že je mnohem obtížnější pro menší, střední a soukromé zemědělce (jejichž podnik může být někdy i větší) získat finanční prostředky. Především v případě, když provádějí extenzivní zemědělství a berou ohled na přírodu, vodu a podobně. To jsou informace, které jsme neměli.

NEO: To je dědictví komunismu, kdy se bývalé JZD transformovali do velkých firem a které mají velmi blízké vazby na vládu. Krásně to ilustruje osoba ministra zemědělství Miroslava Tomana, syna komunistického ministra zemědělství, jehož rodina vlastní velký zemědělský koncern.

Co jsme si s sebou odvezli, je to, že zde není jen téma týkající se premiéra Babiše, ale že existují i otázky týkající se dalších členů vlády v souvislosti s možnými střety zájmů. To jsme pochopili ze setkání s novináři a nevládními organizacemi. Přijeli jsme sem s řadou otázek, ale pojedeme domů s ještě více otázkami.

Dnes jsme se také dozvěděli, že např. v rámci zákona, který pravděpodobně zahrnuje problematiku úředníků a státních zaměstnanců, existuje tzv. systemizace. To pro mě bylo úplně nové. To má být součástí zákona. Tato systemizace znamená, že pokud bude někdo klást nepříjemné otázky, tak jeho oddělení bude systemizováno. Už bohužel nebude zapotřebí. To nám bylo ukázáno na základě několika příkladů. A my jedeme domů s dalšími mnoha otázkami. Jak nezávisle mohou úřady jednat, pokud se pak musí obávat, že mohou být systemizovány?

NEO: A kdo má na ty vaše otázky odpovědět?

Otázky a problémy, které jsme si zapsali, projednáme s Komisí. V případech, kdy se obáváme, že skutečně dochází k závažným proviněním, budeme informovat OLAF (Evropský úřad pro boj proti podvodům). Záměrně jsem sem přijela s neutrálním postojem. Pana Babiše neznám, jsem ale ohromena agresí, se kterou jsem z jeho strany i veřejně konfrontována. Nikdy jsem toho muže neviděla. Jako předsedkyně našeho výboru stojím za prací kolegů, kteří zde mají jasný mandát. A ten mandát je: Evropské peníze, které daňoví poplatníci pracně vytvořili, musí být rozdělovány spravedlivě, transparentně, legálně a v souladu s cíli. A tady se objevuje celá řada otázek.

Ke konci dnešního dne jsme ale viděli skvělou oblast, kde vidím, že naše úsilí bylo správné a že je třeba ho v budoucnu posílit. V rámci kohezní politiky tehdy Günther Oettinger (bývalý komisař EK pro rozpočet a lidské zdroje) spolu s Jean-Claudem Junckerem (bývalý předseda Evropské komise) prosadili, že část zdrojů musí být použita pro vědu a výzkum. A dnes jsme byli v laserovém centru, kde ty prostředky byly jednoznačně správně investovány a dobře využity. (Evropské výzkumné centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech, v rámci kterého mezinárodní tým vědců instaloval nejintenzivnější laserový systém na světě. Pozn. Neo)

Z programu koheze vznikají mnohá pracovní místa v oblasti energetiky, výzkumu materiálů a boje s nemocemi. Příklady, o kterých jsme mluvili: například při neoperovatelném mozkovém nádoru dnes existuje moderní laserová technologie, která pro normálního člověka je jen těžce pochopitelná, umožňuje proniknout lebkou s tak vysokou rychlostí a lze ji nastavit tak, že se účinek vyskytne pouze v tom bodu, ve kterém má být nádor zničen. To znamená, že toho, čeho nedosáhnete skalpelem, lze dosáhnout laserovou technologií a tím zachránit životy. A tyto nové technologie se zkoumají nedaleko Prahy. To je skvělé. Zde byly peníze použity správně. To je dobré pro pracovní místa, pro zdraví. Skvělé! To zanechalo velmi pozitivní dojem. Také se domnívám, že některé úřady skutečně mají vůli pracovat pozitivně. Toho si všímáme a to také uznáváme.

NEO: Souhlasíte s interpretací premiéra Babiše a jeho vlády, že Evropská komise není arbitrem, který by měl vydávat rozhodnutí, zda je někdo ve střetu zájmů, ale že by to měl dělat soud?

To prohlášení, pokud jej tak učinil, je pro mě trochu překvapivé. Protože nejprve je vždy na řadě správní řízení a poté se samozřejmě můžete obrátit na soud. V právním státě má každý obžalovaný toto právo, každý, kterého se týká nějaké státní nařízení nebo požadavek na vrácení dotace. Totéž platí samozřejmě na evropské úrovni, pokud existuje rozhodnutí Komise nebo odpovídající požadavek na vrácení dotace. Zatím však není nic známo, protože proces auditu ještě nebyl dokončen. Pak se každý může obrátit na Evropský soudní dvůr.  Nejprve si ale nevyberete cestu k soudu a poté na správní úroveň. To by bylo spíš neobvyklé. Evropská komise je strážkyní smluv a jejím úkolem je sledovat, zda finanční prostředky jsou rozdělovány nejen řádně, ale také férově, spravedlivě, transparentně a v souladu s cíli. To je rozhodnutí 28 členských států. To je její úkol. V tomto ohledu je trochu podivné chtít tento úkol najednou zrušit, protože to v tuto chvíli zrovna není v zájmu jednotlivých vládních činitelů.

NEO: Jak si vysvětlujete reakci mluvčího Agrofertu, který tvrdí, že vaše kontrolní mise v Česku je inkviziční? A co říkáte na obvinění Andreje Babiše, že mise není nezávislá?

To mne trochu nutí se usmát, abych byla upřímná. Takováto obvinění jsme také slyšeli z Maďarska, tato obvinění někdy pocházejí z Polska. Zasahují nás ve chvíli, když si někdo myslí, že může uniknout rozpočtové kontrole. Nebo se snaží odebrat rozpočtové kontrole práva na kladení otázek. Úkolem výboru pro rozpočtovou kontrolu je klást otázky, pokud se vyskytnou problémy. A po předložení této zprávy o auditu, po letech veřejných diskuzí o případu Čapího hnízda, po rostoucím počtu zpráv o velkých protestech a demonstracích, je pro výbor pro rozpočtovou kontrolu zcela normální, že se pohybuje nejen v Bruselu, ale že jedeme přímo na místo děje a všem nabízíme prostor k rozhovoru.

To jsme učinili. Původně s námi chtěli mluvit i s panem Babišem a ministrem zemědělství, ale schůzky byly zrušeny. Jak jsem řekla, my jsme ti, kdo si vyslechne informace, poslechne si pozitivní zprávy, jako o tom laserovém centru, ale také jsme ten, kdo si zapíše některé kritické otázky, které přicházejí od soukromých zemědělců, od venkovské populace. Třeba otázky týkající se potenciální absence neutrality při přidělování finančních prostředků.

Donesly se k nám obavy, otázky, zdali jsou konkrétní způsoby navrhování zákonů slučitelné se směrnicí o praní špinavých peněz, s právními předpisy o rozpočtovém právu Evropské unie. Protože finanční nařízení Evropské unie je základní pravidlo dohodnuté s členskými státy o utrácení evropských peněz. A teď nemůžeme říci, dobře, to je nyní dodržováno v Německu, ale možná ne ve Francii, a v Česku možná ano, nebo ne. Společně se schvalují pravidla, aby je všichni dodržovali.

A naším úkolem je v konečném důsledku vnést trocha světla do temnoty a možná také navrhnout inovace, pokud stále existují nějaké mezery. Nebo vložit do rány prst, pokud si někdo nepřeje, aby taková šetření nebo takové politické otázky byly projednávány i v rámci rozpočtové kontroly. To se některým nelíbí. To je ale naše práce. Výbor pro rozpočtovou kontrolu si ve vztahu k finančním nařízením má všímat férovosti při rozdělování finančních prostředků, aby tyto finanční prostředky nešly do kapes vychytralých lidí, kteří si umí získat přístup k evropským fondům, ale aby bylo to ve prospěch všech obyvatel.

NEO: Jak hodnotíte skutečnost, že premiér i ministr zemědělství na poslední chvíli schůzku s vámi odřekli?

Já nic nehodnotím.Beru na vědomí, že to tak je. Byli jsme rozhovorům otevřeni. Poněkud nás ale překvapil důvod odmítnutí schůzky. Parafrázuji, ale to, že šéf vlády i ministr zemědělství nemají nic společného s otázkami, které zde musíme zkoumat, nás poněkud udivilo. Sama jsem bývala ministryní a vím, že jsem odpovědná za činnost administrativy, vím, že jako ministryně jsem odpovědná za to, že peníze jsou vynakládány řádně, pečlivě a v souladu s právními předpisy.