Iva Pekárková, Zdena Mašínová, Vladimír Polívka, Miroslav Bárta a Lenka Glisníková v Zimním speciálu Neovlivní.cz s podtitulem Demokracie v tísni.
Iva Pekárková vydala už více než třicet knih. Ale od roku 1985, kdy emigrovala z Československa, rozhodně nebyla jenom profesionální spisovatelkou. Tou vlastně nebyla nikdy. Taxikářka, sociální pracovnice, barmanka, tlumočnice, zednice… O tom, že žena dělá taxikářku v New Yorku, natáčela dokonce i německá televize. Při našem rozhovoru vyšlo najevo, že ke svým profesím nedávno přidala novou. Iva Pekárková je v současné chvíli kostelnicí. Ale bez ohledu na střídání profesí je v něčem stále stejná: Otevřená, vtipná, bezprostřední, s nadhledem.
Spisovatelka Iva Pekárková ve svém domě
na zahradě. Foto: Archiv IP
Během našeho rozhovoru se Iva Pekárková balila do deky. Vysvětlila mi, že byt vytápí jen na 17 stupňů, aby se chovala ekologicky. Ohledně toho, kam se naše planeta řítí, je „obezřetná pesimistka“. Jinými slovy – nevidí to právě růžově. Environmentální žal pociťuje, ale energii a radost ze života jí nebere. Bylo to trochu komické: Setkali jsme se na Zoomu. Ona v Londýně, já v Řevnicích. U ní 17 stupňů, u mě 18.
Neo: Nedávno jste v jednom rozhovoru říkala, že jste si na dvorku domu, který sdílíte s dalšími nájemníky, postavila takovou kůlnu, kam se tak akorát vejde stůl a židle a kde píšete. Teď tam ale nesedíte, že?