Štěnice. Česká stopa v kauze ruských špionů zatčených v Británii

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o spojení ruských agentů a Jana Maršálka, syna vídeňských Čechů, který stojí za finančním skandálem Wirecard.

Minimálně jeden z Bulharů, které zatkly britské úřady pro podezření ze špionáže ve prospěch Ruska, byl ve spojení s bývalým top manažerem zkrachovalé společnosti Wirecard Janem Maršálkem. Zmizelému synovi vídeňských Čechů německá policie připisuje jeden z nejtroufalejších miliardových podvodů v dějinách.

A také spolupráci s ruskými, ale i dalšími zpravodajskými službami.

Jeden z trojice původem bulharských občanů, o jejichž zatčení nyní – s půlročním zpožděním – informovaly britské úřady, předal podle zprávy investigativní organizace Dossier Center (stojí za ní Michail Chodorkovskij) Janovi Maršálkovi speciální špionážní techniku. Jejich kontakty se přitom podle centra datují už od roku 2015.

Zatčený Bulhar Orlin Russev byl jednatelem společnosti, která se zabývá odposlechy. Maršálkovi pak poskytl sledovací zařízení, které je schopné odhalit polohu uživatele telefonu a také poskytuje informace, s kým je ve spojení. Operátorskou podporu (přenos čísla z německého mobilního operátora na T-Mobile CZ) tohoto zařízení měl podle investigativního centra Dossier Center na starosti Rus Anton Grishaev, který žil v České republice.

---

ČTĚTE VÍCE: Chyť mě, jestli to dokážeš. Aféra s Českou stopou jde v Mnichově k soudu

---

Díky této technice a podpoře mohl Maršálek získávat skrze mobilní telefon informace o osobách, které ho zajímaly. Mohl také připojit speciální software, aby získal informace o hovorech, IP adresách, které ostatní SIM karty kontaktovaly, a také o identifikačních číslech IMEI a IMSI. Přepínáním na jinou síť se Maršálek mohl vyhnout kontrole německých tajných služeb.

Je to další střípek do mozaiky, z níž vyplývá, že Maršálek byl napojený na ruské tajné služby. Podezření bylo na stole přitom prakticky hned od roku 2020, kdy před německou policií utekl do Běloruska. Následně se jeho stopy objevily v luxusním rezidenčním centru prominentů u Moskvy, před úřady prchá nadále.

Zatímco bulharský údajný špion Russev byl v Británii zatčen, jeho ruský spolupracovník z Prahy Grishaev, který poskytoval support pro Maršálkovu špionážní techniku, mezi zadrženými není. V Praze vlastnil od roku 2007 tři společnosti, v jedné s názvem Panowiz je zapsaný dodnes. Další jeho společnost zkrachovala a ve třetí se sídlem v paneláku v pražských Letňanech figuruje už jen jeho příbuzná. Firmy se věnovaly telekomunikačním službám a poskytování software.

Mimochodem: anglické zastoupení jedné z Grishaevových společností bylo v Suffolku, kde podle BBC zatčený Bulhar Russev žil. Grishaevovi pocházejí ze Sibiře, konkrétně z tajného uzavřeného města Seversk v Tomské oblasti. Do města byl za Sovětského svazu zakázán vstup nerezidentům, o jeho samotné existenci se svět dozvěděl až po pádu železné opony. Pro cizince zůstává uzavřený dodnes. Nachází se tu totiž závod na výrobu vysoce obohaceného uranu a plutonia.

Ani nejnovější informace o spojení Bulharů podezřelých ze špionáže pro Kreml a manažera Wirecard Maršálka ale nevysvětlují, o co v celém gigantickém podvodu ve skutečnosti šlo. Není jasné, zda to byl “jen” miliardový zločin poskytovatele platebních služeb nebo jeho součástí byla zpravodajská hra hned několika tajných služeb.

Deník Süddeutsche Zeitung před časem napsal, že Maršálek měl i v dobách úspěchu dvojí život. Uvnitř samotného Wirecardu si vytvořil vlastní divizi, která byla jakousi zpravodajskou sítí. Maršálek přes ni nechal vyzvídat detaily o stovkách lidí.

Mezi nimi byli údajně rakouští politici a bývalí němečtí a ruští špioni. Otázka je, jestli to dělal na vlastní pěst, nebo mu kryla záda jiná země. Každopádně to byl člověk nabitý informacemi, za které by ho v podsvětí i ve zpravodajském světě platili zlatem.

Maršálek to zatím neobjasnil. Před německým soudem, kde stojí další manažeři Wirecard, se neobjevil. Po letech ale letos zjara prolomil mlčení a poslal soudu dopis. Ani ten ale spletitý příběh neobjasnil.

Jan Maršálek nastoupil do Wirecardu v devatenácti letech, těsně po nedokončeném gymnáziu. Jeho rodina má české kořeny, jeho otec Sascha v Praze před lety obchodoval s podlahovými krytinami.  

Tehdy devatenáctiletý Čech, který i v Německu a Rakousku trval na znění svého jména s diakritikou a hlásil se ke svému původu, se stal jedním z klíčových vývojářů tehdejšího start-upu Wirecard. Právě on stál za vývojem softwaru pro internetové platby. A právě on je považovaný za klíčovou postavu celého podvodu, který významně otřásl německým bankovním trhem, politickou scénou i bezpečnostními složkami.

Foto: cktravels.com / Shutterstock.com