Útoky na Izrael a jak je využívá kremelská propaganda

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek píše o tom, jak po teroristických útocích Hamásu na Izrael ruský prezident Vladimir Putin spustil několik informačních operací, aby snížil podporu Západu napadené Ukrajině.

Kreml již využívá a bude pravděpodobně i nadále využívat útoky Hamásu v Izraeli k provedení několika informačních operací, jejichž cílem je snížit podporu a pozornost USA a Západu vůči Ukrajině.

Putinův režim spustil tyto operace bezprostředně poté, co Hamás 7. října pronikl do Izraele. Kreml obratem obvinil Západ ze zanedbávání konfliktů na Blízkém východě ve prospěch podpory Ukrajiny a tvrdí, že mezinárodní společenství přestane věnovat Ukrajině pozornost, protože ji přesune na Blízký východ.

Místopředseda Ruské rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv prohlásil, že Spojené státy a jejich spojenci měli být „zaneprázdněni“ prací na „palestinsko-izraelském urovnání“ spíše než „vměšováním se“ do Ruska a poskytováním vojenské pomoci Ukrajině. Ruské ministerstvo zahraničních věcí obvinilo Západ z blokování úsilí nezbytného vyjednávání mezi Ruskem, USA, Evropskou unií a OSN, což podle Kremlu vedlo k eskalaci násilí na Blízkém a Středním východě.

Co se týká situace na ukrajinské frontě, tak je zde z ruské strany vidět, co dlouhé měsíce nebylo. V ose ukrajinské ofenzívy ve směru Robotyne- Verbove se vystřídaly jednotky. Byly staženy jednotky 42. motostřelecké divize do týlových oblastí v západní Záporožské oblasti a nahradily je jednotky 7. a 76. výsadkové (VDV) divize. Pokud se podaří ruským výsadkářům ubránit strategický uzel, město Tokmak, pak bude pro Ukrajince velmi těžké rozdělit ruskou armádu a zabránit jejímu zásobování z Krymu. 

Toto vše může spolu s navýšením rozpočtu MO RF na téměř 111 mld USD (což je 40% celkového rozpočtu země ) na příští rok znamenat, že ruská armáda se připravuje na převzetí iniciativy a má dostatek jednotek, které mohou nahrazovat ty vyčerpané. Tomu odpovídá i to, že Rusové rozšiřují vojenskou výcvikovou infrastrukturu na okupované východní Ukrajině jako součást pokračujícího úsilí o zvýšení výcvikové a mobilizační kapacity ruské armády. Výcvikové základny poblíž fronty zároveň zkracují operační nasazení záloh v kratším čase než doposud. Ruská armáda se snaží vytvořit devět záložních pluků a také „soběstačných“ silových uskupení v okupovaných oblastech Ukrajiny v rámci probíhajících rozsáhlých vojenských reforem.

Další indicií, že se Rusko chystá na protiofenzívu, je fakt, že železniční doprava mezi Severní Koreou a Ruskem „dramaticky“ vzrostla od chvíle, kdy se ruský prezident Vladimir Putin ve dnech 12. až 17. září setkal se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Projekt CSIS zjistil, že satelitní snímky pořízené 5. října ukazují „bezprecedentních“ 73 nákladních železničních vagónů v severokorejském železničním zařízení Tumangang. Předchozí satelitní snímky ukazovaly maximálně přibližně 20 železničních vagónů v zařízení Tumangang najednou za posledních pět let. Ty mohou přepravovat hlavně dělostřeleckou munici. Je ale otázkou, v jakém technickém stavu tyto zbraně budou.

Ilustrace: Shutterstock.com