Nakolik je aktuálně reálný útok Ruska na země NATO

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek analyzuje hrozbu, že Vladimir Putin v dohledné době napadne další země a rozpoutá válku s NATO.

V posledním týdnu, po zveřejnění hypotetického scénáře Bundeswehru v deníku Bild, se v českých médiích začalo s diskuzí o napadení zemí NATO Ruskem.

Bild již dříve zveřejnil výňatky z údajně utajovaného dokumentu vypracovaného německým ministerstvem obrany, který obsahuje předpoklad, že k eskalaci mezi NATO a Ruskem může dojít již v únoru 2024 a v roce 2025 by blok mohl dojít k přímé konfrontaci s ruskými jednotkami, pravděpodobně v oblasti pobaltských států. Bild zároveň zdůraznil, že tento scénář je součástí legendy v rámci cvičení NATO, které se má konat v Pobaltí. 

Z pohledu člověka, který se Rusku a Ukrajině věnuje dlouhé roky je tento scénář mimo realitu, nicméně je třeba na něj cvičit a připravovat. Mám pro svá tvrzení několik argumentů.

Ruský rozpočet ministerstva obrany je pro tento rok 111 mld USD, ale v následujících letech má klesat. Snižoval by se, pokud by chtěli útočit na Západ? Finance spíše ukazují, že Putin chce vítězství, ale na Ukrajině a v tomto roce. Ruské jednotky na Ukrajině utrpěly velké ztráty nejen na živé síle, ale i na technice.

Po dobu války, není vojensko-průmyslový komplex Ruska schopen nahrazovat ztráty techniky tou novou. Například Uralvagonzavod, kde se vyrábí tanky, deklaruje roční výrobu 400 tanků. Ve skutečnosti ale produkce není ani poloviční. Dalším problémem jsou sankce a dovoz potřebné elekroniky. Ta je nutná pro zbraňové systémy, které by mohly konkurovat těm západním.

Další argument je vojenský. Ruské síly postrádají potřebné operační rezervy k vedení souběžného ofenzivního úsilí ve více než jednom směru na Ukrajině a nemají tedy další síly na útok na státy NATO. Rusko má nasezeno na Ukrajině téměř celé pozemní vojsko tedy cca 400 000 vojáků. Je tedy nemožné, aby ruské síly vedly strategicky nebo operačně významné útočné operace bez “silných” rezerv. A to přesto, že Moskva zvyšuje počty vojáků s odkazem na válku na Ukrajině a rozšíření NATO.

Útočník by měl mít převahu nad bránícím se 5:1 (3:1), tedy minimálně 900 000 vojáků.  Ruský prezident Putin v prosinci nařídil armádě, aby navýšila počet vojáků o téměř 170 000 na celkových 1,3 milionu, jako reakci na posilování NATO a válku na Ukrajině. Putinův dekret, který okamžitě vstoupil v platnost, zvyšuje celkový počet ruského vojenského personálu na 2,2 milionu, včetně 1,3 milionu vojáků.

Nejedná se však o skokové navýšení počtů vojáků. V Rusku probíhají mobilizační opatření, pravděpodobně s odkazem na současnou ruskou kryptomobilizační kampaň, která se do značné míry spoléhá na nábor dobrovolníků a nucenou mobilizaci odsouzených a migrantů. Není jasné, zda probíhající ruská kryptomobilizační kampaň poskytla nebo by byla schopna poskytnout zvýšený počet personálu, který by si vyžádalo zesílené ruské ofenzivní úsilí. Rusko v současnosti rekrutuje asi 30 000 vojáků měsíčně, které ruská armáda používá k doplnění ztrát a vytvoření záložních pluků na Ukrajině.

Pokud by se Rusko rozhodlo zaútočit na NATO, tak by muselo ukončit válku na Ukrajině, provést všeobecnou mobilizaci, aby vytvořilo “silnou strategickou rezervu” a doplnit jednotky potřebným materiálem, výzbrojí, municí. Je nutné dodat, že vycvičit a stmelit jednotlivé jednotky trvá minimálně rok.

Všeobecná mobilizace v Rusku určitě není před volbami možná a obecně sám Putin se k ní staví velmi zdrženlivě. Ačkoli je ruská armáda schopna generovat dostatek lidské síly k provádění rutinních rotací na taktické úrovni na Ukrajině, ruské síly nemusí být nutně schopny generovat lidskou sílu v míře, která by jim umožnila rychle obnovit operační zálohy nezbytné pro souběžné ofenzivní úsilí v několika směrech. Natož, aby se připravovaly na útok v roce 2025 proti vyspělému NATO.

Je velmi nepravděpodobné, že by Kreml vytvořil tak velkou konvenční sílu v časové ose, která je relevantní pro ruskou válku s NATO. Formování divizí je nákladné a vyžaduje čas. Například výstavba 150. motostřelecké divize (8. kombinovaná armáda) v letech 2016 až 2017 trvala ruské armádě více než rok. V této divizi jsou dva tankové pluky o 186 tancích a dva prapory o 62 tancích, tedy v součtu 245 tanků by muselo být vyrobeno, což je v současné době roční výroba již zmiňovaného Uralvagonzavodu.

Rusko nebylo schopno plně doplnit své stávající brigády a pluky před totální invazí a nevybudovalo plně novou divizi, o které oznámilo, že se formuje v roce 2020 před začátkem invaze na Ukrajinu.  A takových divizí by muselo být aspoň 60. 

V současné době na Ukrajině Rus jen doplňuje ztráty, sporadicky provádí operace na úrovni praporu, většinou spíše rota, chybí zkušení důstojníci a poddůstojnický sbor, letectvo používá pouze z velkých vzdáleností, a ještě v omezené míře. Námořnictvo utrpělo velké ztráty. Rus není schopen provádět společné (joint) operace.

K zahájení války s NATO by Rusko muselo doplnit techniku, přezbrojit se na moderní techniku. Dále by Kreml musel být schopen vést bojové operace na úrovni divize, sboru, což teď určitě není schopen cvičit. Bude to trvat několik let a hodně zdrojů, než se ruská armáda dostane na takovou úroveň vycvičenosti.

Pokud tedy budeme uvažovat reálně, tak po ukončení války na Ukrajině, bude ruské armádě trvat nejméně šest až 10 let, než bude schopna vůbec uvažovat o nějaké vojenské operaci. Mezitím však povede hybridní a špionážní operace proti NATO a jak řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka je nutné využít tuto dobu na naši přípravu. Jedině pak můžeme Rusko odstrašit.

Zdroj náhledové foto: Dmitriy Kandinskiy / Shutterstock.com