Vítězslav Holub: Nácci tu budou vždycky

Je to už dvanáct let, co si Vítězslav Holub zahrál tak trochu sám sebe. Tehdejší student práv, neherec, ztvárnil v road movie Jiřího Vejdělka Roming kultivovaného vysokoškoláka, který se ke svým romským kořenům zrovna dvakrát nehlásí. Jenže pak zasáhne táta, který se snaží typického mladíka z velkoměsta nahnat do veselky s dcerou dávného kamaráda odkudsi z romské dědiny. Tedy: Vítězslava Holuba do sňatku v reálu nikdo netlačil, ale přiznává, že nikdy zrovna nepatřil k aktivistům bojujícím za práva romské menšiny. Sám se – i díky vizáži –s projevy rasismu moc nesetkával. „Vzdělání je alfa omega všeho. Když už je člověk na nějaké vzdělanostní úrovni, tak chápe, že člověk je člověk. I když já jsem měl to štěstí, že nevypadám jako klasický Rom. Vždycky mě spíš tipovali na Itala nebo Řeka, takže já osobně jsem nikdy žádný zásadní problém neměl. Já osobně ne.“

Ve filmu zazářil jednou jedinkrát a hned po boku hvězd typu Bolek Polívka nebo Marián Labuda. A ač jeho civilní, uvěřitelný projev recenzenti vesměs chválili, před kamery se už Vítězslav Holub nevrátil. Říká, že svých pět minut slávy vlastně ani nezažil: V době, kdy o něj byl zájem a lidé jej poznávali na ulici, mu těžce onemocněla maminka. V Praze všeho nechal, sbalil se a jel domů postarat se. „V té době jsem to vypustil a ze všeho vypadl. Zpětně jsem se k tomu nevrátil, zůstal jsem v Brně. A nabídka jako taková samotná nepřišla,“ říká dnes Holub. Práva, která před natáčením studoval, už nedodělal. Místo toho odjel do Skotska a Irska naučit se jazyk, dnes se živí jako manažer ve stavebnictví.

Vítězslav Holub s Bolkem Polívkou ve filmu ROMing. Repro Neo

Neo: Když zůstaneme u Romingu, vy jste měl během natáčení možnost spolupracovat s řadou skvělých herců, v první řadě to byli především Marián Labuda a Bolek Polívka. Jak na to vzpomínáte?
To jsou úžasní lidé. Musím upřímně říct, že čím větší člověk, čím větší osobnost, tak tím víc mi ti lidé přijdou skromnější a hodnější. S Bolkem a panem Labudou jsme měli společný karavan, kde jsme čekali na natáčení, takže jsem si od nich vyslechl nespočet různých historek. Nebo když jsme bydleli ve společném hotelu, tak jsme večer trávili spolu v restauraci, za nimi chodili lidé ke stolu a fotili se s nimi.

Měl jsem s nimi krásný vztah. Od Bolka jsem byl několikrát pozván na manéž, byl jsem i u něj doma na farmě, naopak třeba pan Labuda dostal pozvání k nám domů. Byli jsme dlouhé roky v kontaktu. Ještě i teď si občas s Bolkem zavoláme, zavzpomínáme, ale jinak je to už tolik roků, že když mi to nikdo nepřipomene, tak… ne že bych na to zapomněl, ale nemyslím na to často.

Neo: Jak jste se k té roli dostal? Vy jste byl přece neherec a nikdy jste v ničem nehrál.

Vlastně mě k tomu dostala maminka. Byl jsem tehdy se svým bratránkem na obědě, zrovna jsem si objednal jídlo, když mi zavolala a říká: Kde jsi? A já: No ve městě, s bratránkem, jsme na obědě. A ona: Okamžitě se seber a běž na faru, tam hledají kluky do filmu. Já na to: Prosím tě, já jsem si zrovna objednal a navíc vůbec nemám zájem. A ona: Všechno nech a okamžitě tam padej. Já jsem to položil, ale ona zavolala bratránkovi a ten mě tam dovedl.

Na místo jsem přišel úplně poslední, režisér i kameraman už to balili. Ale zástupkyně producenta mě tam nechala přehrát nějaké scénky. Uběhl měsíc, úplně jsem na to zapomněl, když se najednou ozvali. Že bude druhé kolo v Praze, že nám dají nějaký jednostránkový scénář, abychom se ho naučili. To byl druhý casting, kam přišlo asi 200 lidí. No a za týden se ozvali kvůli třetímu kolu, tam už se vybíralo z asi dvaceti kluků. Také už tam přišel pan Krobot, s nímž jsme hráli scénky. Ten den odpoledne mně volali, že jsem byl vybrán, což pro mě byl teda šok.

Neo: Co pro vás bylo při natáčení nejtěžší?

Některé scénky člověk točí sám se sebou – a to teda není úplná sranda. Měl jsem obrovskou trému. Když jsem byl na place s někým, bylo to mnohem lepší. S Bolkem Polívkou a Mariánem Labudou jsme měli jednatřicet natáčecích dnů, myslím. Dohromady to trvalo asi dva měsíce. Já jsem si předtím třeba neuvědomoval, že když se točí film, tak během jednoho dne se z filmu natočí třeba jen minuta, minuta a půl. Jste tam od rána od osmi do páté, šesté večer a natočíte jen minutu filmu. Takže většinu času čekáte, než se všechno připraví, pak až se to natočí z jednoho úhlu, z jiného. Musím říct, že moje představa byla jiná, ale co se týká toho štábu, tak to byli samozřejmě profesionálové.

Neo: Vy jste Rom, jak moc jste tohle vnímal?

Vítězslav Holub (36)

Repro: InFilm
• Rodák z Brna vystudoval gymnázium, později studoval práva, studia však nedokončil.
• V roce 2007 si zahrál roli Jury ve filmu Roming, další divadelní či filmová role už nepřišla.
• Pět let působil na mezinárodní konzervatoři v Praze, nejprve jako asistent ředitele, poté jako náměstek. Nyní podniká ve stavebnictví.
• Aktuálně se chystá na dovolenou do Vietnamu.

To jsem moc nevnímal. Tady po republice funguje spousta organizací, které podporují Romy v různých oblastech, ale já v tomhle vůbec nemám přehled. Bohužel jsem s nikým takovým nikdy nespolupracoval.
Neo: Bohužel, jako že byste chtěl, ale nedostal jste se k tomu?

Pokud by někdo ode mě potřeboval pomoc, nebo abych se angažoval, tak to bych samozřejmě přijal, pomoc bych neodmítl. Nejsem ale nějak sociálně zaměřený, že bych měl potřebu nějak zlepšovat kvalitu života Romů v České republice.

Neo: Jak jste vy vnímal to, že jste Rom? Stal jste se romskou hereckou hvězdou?

Podívejte, já jsem ročník 1983, zažil jsem éru nácků a v Brně jich bylo docela dost. Tam jsem se setkal s rasismem mnohokrát. Nejdřív ve školce, pak na základní škole, na střední – tam už to bylo trochu jinak a na právech už ne. Vzdělání je alfa omega všeho. Když už je člověk na nějaké vzdělanostní úrovni, tak chápe, že člověk je člověk. I když já jsem měl to štěstí, že nevypadám jako klasický Rom. Vždycky mě spíš tipovali na Itala nebo Řeka, takže já osobně jsem nikdy žádný zásadní problém neměl. Já osobně ne.

Neo: A vaše okolí, u vás v rodině?

Já jsem rodilý Brňák a tady v Brně v 90. letech to bylo hodně velké, co se týká nácků, takže jsme se o tom bavili. Ale když jsem šel já třeba večer na diskotéku, tak na mně to nikdo nepoznal. Ve škole taky, tam jsem musel říct, že jsem Rom. Já jsem se tomu sice nevyhýbal, ale u Čechů jsem nebyl brán, jako že jsem Rom.

Neo: A kamarády jste měl Romy, nebo bílé Čechy?

Ve škole byla většina Čechů. Chodil jsem na gympl, kam se dostal ještě jeden Romák, ale toho hned po prváku vyhodili a na právech už nebyl žádnej. Takže jsem měl spoustu kamarádů Čechů. Mám ale velkou rodinu, tudíž jsem se setkával i s Romákama. Ale upřímně: Zas až tolik jsem tohle nikdy nevnímal.

Neo: Když mluvíte o Brně, jak moc se tam situace v posledních letech změnila?

No tak vezměte si, že ještě v roce 2010, 2011 na Prvního máje, což jsou klasické brněnské prvomájové pochody, tak tady bylo 1200 nácků. Letos se jich sešlo 50. Ta situace se úplně změnila. Dneska už není v módě chodit s kanadama a bombrama, teď už skiny tak snadno na ulici nepoznáte. Ale už to, že mají nějakou demonstraci a veřejně se jich tam sejde padesát, tak je vidět, že se to utlumilo. Už tady není ten rasismus 90. let, tehdy to bylo hrozné, to jsme se báli chodit ven.
Neo: Musím říct, že já osobně ani tak nemám pocit, že by rasismus a xenofobie vymizely, spíš se mi zdá, že jejich terčem nejsou Romové, ale uprchlíci.

Ano, to tak je. Nácci tady budou vždycky, ale my jsme se díky migrantům dostali na druhou kolej.

Neo: Sledujete politiku? Co vám třeba říkají demonstrace, které od dubna plní náměstí napříč republikou?

Sleduji politiku, sleduji to v televizi, četl jsem o tom. Jsem rád, že tady demonstrace proti Babišovi vznikají. Protože to, co si ten člověk o sobě myslí, že je, a jak se chová, to jsem za svůj život nezažil. A pokud jde o politické strany, doufám, že Piráti k něčemu budou. Vidím je jako mladou inteligentní elitu, která by to tady mohla změnit. Ale jinak ty klasické politické strany jako ODS, ČSSD, KDU-ČSL, STAN, pro mě je to strašná pakáž. Možná i proto, že tady nebyla žádná vláda, která by nějak úspěšně řešila romskou otázku, nebo vláda, pro kterou by to byla priorita. Nás vždycky potřebují, jen aby si nahnali hlasy, vylepšili image před volbami. Pak už se neděje nic.

Neo: Zmínil jste, že je neuvěřitelné, co si Babiš dovoluje a jak se chová. Ale o co konkrétně jde? Co vám vadí?

Asi teď neřeknu konkrétní věci, ale vadí mi, když vidím, jak na něho něco vyplave ohledně Čapího hnízda nebo eurodotací a on pořád zatvrzele opakuje, že to odmítá, že to není pravda, že to jsou lži. Prostě nedokážu pochopit, jak je možné, že ten člověk neuzná, že něco taky udělal špatně. Chápu, že se na něho dobře hledá špína, ale tohle jsou věci, které jsou potvrzené, dané, jasné, ale on to má asi – s prominutím – všechno na háku. Jeho slovům já osobně nemůžu věřit.

Neo: Chodíte k volbám?

Abych byl upřímný, tak poslední dva roky jsem nebyl. K těm hlavním, sněmovním, ale chodím.

Neo: V Česku se teď mluví o tom, jak je tady rozdělená společnost, jak ji dělí lidé jako Babiš a Zeman. Vnímáte to stejně?

Myslím, že ano, že společnost je rozdělená. Chápu, že půlka lidí má Zemana ráda a půlka ne, chápu, že půlka obdivuje Babiše a půlka ne, ale… Já u toho Babiše vůbec nechápu, kdo ho vlastně volí. Když se tady bavím se stovkou lidí o politice, tak nikdo neřekne, že dal hlas jemu. Ale co se týká Zemana, tak tam zase uznávám, že se nenašel lepší adept, než je on. Nesouhlasím s ním ve spoustě věcí, ale musím uznat, že je to opravdu chytrý pán, který nemá konkurenci.

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít