Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o tom, jak západní země Evropy a USA vyklízejí pozice v Africe a jak to využije Vladimir Putin.
V Africe probíhá obdoba studené války a Západ ji prohrává. Naše jednotky se stáhly z Mali, Burkiny Faso a naposledy mají USA opustit Niger. Nyní se hraje o Guineu a Čad. Ve světle vyslání maďarského kontingentu do Čadu si je třeba připomenout Ruskou africkou strategii, která je velkým bezpečnostním rizikem pro Evropu a naše zájmy.

Ilustrace Shutterstock
Kreml nabízí africkým státům jakési „balíček pro přežití“ pro jejich režimy, a to výměnou za vyhnání západních společností zabývajících se těžbou zdrojů. Schéma následuje po atentátu na zakladatele Wagner Group Jevgenije Prigožina. Spíše než omezovat své operace v Africe, Kreml je převádí od nominálně „soukromé“ vojenské společnosti k přímé kontrole ze strany GRU, ruské vojenské zpravodajské službě.
Strategie zahrnuje využívání rostoucích „antikoloniálních“ – tj. „protizápadních“ – nálad v oblasti Sahelu, kde v posledních několika letech došlo k nápadně podobným pokusům o převrat v zemích včetně Mali, Burkiny Faso a Nigeru. Role Ruska v Africe pravděpodobně spočívá v podpoře převratů. Je téměř jisté, že každý mezinárodní hráč v Africe má svou vlastní neoficiální sféru vlivu. Podle všeho žádná významná mocnost nemá dominantní kontrolu nad kontinentem, a přesto historicky vzato je Rusko hlavním dodavatelem zbraní do Afriky a zároveň řídí řadu energetických a vojenských zakázek.
Naproti tomu Čína má v Africe mnohem větší ekonomický vliv. Čínská angažovanost zahrnuje výstavbu železnic a silnic, rozvoj nových obytných oblastí a poskytování značných půjček. Přesto se Peking, na rozdíl od Moskvy, do značné míry zdržuje politického vměšování, vyhýbá se prezentaci jako ideologická alternativa a zdržuje se rozšiřování vojenské podpory jakýmkoli politickým frakcím na kontinentu. Obchodní vztahy Afriky se západními zeměmi také spojují její vyhlídky na hospodářský rozvoj s demokratickým světem a existuje určitá hlasitá podpora univerzálních hodnot, jako je závazek k demokratickým principům nebo závazky k jejich dodržování.
