Rozhovor s dcerou odbojáře o demokracii v tísni, babiččině důslednosti a čistém svědomí.
Otce jí popravili nacisté, maminka zemřela v komunistickém vězení a její bratři se prostříleli do svobodného světa. Není se co divit, že se Zdena Mašínová nerada vrací do minulosti. Jenže roky dávno uplynulé ji stejně dohánějí. Například když odmítla vysoké státní vyznamenání od prvního polistopadového prezidenta a někdejšího disidenta Václava Havla. Nemohla mu odpustit, že nechal u moci i bývalé komunisty. „Byli jsme takto vychovaní. Kde je zlo, musí se proti němu postavit, vystoupit – i za cenu osobní újmy. Podle toho jsme se celý život chovali,“ říká Mašínová. Vyznamenání nakonec, pro někoho překvapivě, převzala z rukou bývalého člena KSČ prezidenta Petra Pavla. „U něho nakonec rozhodla jeho podpora Ukrajině,“ vysvětluje žena, která se před lety rozhodla nikdy nemít děti. Aby si nemusely prožít byť jen zlomek toho, co ona. Dodnes toho nelituje.
Zdena Mašínová. Foto: Pavel Baroch, Neo
Žije v moderním domově důchodců na okraji Olomouce, o němž se smíchem říká, že to je takový „pětihvězdičkový starobinec“. V listopadu oslavila Zdena Mašínová 90. narozeniny, současně to na podzim bylo také 70 let od útěku jejích bratrů do západního Berlína. Právě o odbojové skupině okolo Ctirada a Josefa Mašínových pojednává nový film Bratři, který byl loni uveden do kin. „Myslím, že to bylo natočené dobře,“ říká.
Neo: Takže se vám film o vašich bratrech líbil?
Ano, líbil, i když si myslím, že by to v některých místech bylo zapotřebí sestříhat, protože to bylo moc rozvláčné. Ale jinak – například z psychologického hlediska – to bylo opravdu povedené.