Chválobohu za ruské majitele, říká ředitel Technolenu

“Lepší Rusové než Němci,” jsou slova, která bez myšlení odpoví ředitel Technolenu Jan Velíšek na dotaz, jak se mu s ruskými majiteli spolupracuje. Malá továrna v Bojanově v Pardubickém kraji, kterou vede, vyrábí nedaleko turistického cíle v podobě přehrady Seč na Chrudimsku požární hadice. A je další zastávkou Neovlivní.cz při mapování stop ruského byznysu v českých regionech.

Než do Bojanova přišli Rusové, byla továrna na požární hadice v rukou německých majitelů. Ti vlastnili fabriku, která vznikla těsně po válce a v 50. letech se začlenila do socialistického koncernu Technolen, až do roku 2008.

“Majitelé se tu střídají, to je jako všude, ale za obec mohu říct, že my jsme žádnou změnu, například co se týká zaměstnanosti, s nástupem ruských majitelů nepocítili,” říká starosta Bojanova Milan Michálek.

Celkem v továrně pracuje čtyřicet až padesát zaměstnanců, řada z nich dojíždí z okolních obcí. Je tak pravda, že se pár desítek pracovních míst nijak zásadně v obci se 650 obyvateli na celkové zaměstnanosti projevovat nemůže. Chrudimsko a Pardubicko jsou oblasti s jednou z nejnižších nezaměstnaností a všude kolem je řada zemědělských družstev, kde zaměstnávají stovky lidí.

Ředitel Velíšek ale hodnotí příchod ruských majitelů kladně i v dalších ohledech. Například vyzvedl fakt, že dva z majitelů jsou bývalí profesionální hasiči a nárokům kladeným na vyráběnou požární techniku rozumějí. “Ale hlavně si za těch osm let nevzali ze zisku ani korunu,” dodává.

Sami ruští majitelé se však k tomu, jak se jim v České republice podniká, vyjádřit nechtěli.

Továrna na tom není po ekonomické stránce nijak slavně. Mzdy podle Velíška stěží dosáhnou na průměr v regionu a celý chod drží nad vodu export. “Česká republika nás rozhodně neuživí, minimálně polovinu produkce vyvážíme, v některých letech to je však i sedmdesát procent,” uvedl ředitel. Ve výrobním sortimenti jsou přitom i speciální výbavy pro profesionální jednotky, například požární hadice řady Pyrotex, Techmatex nebo Extreme.

Všichni zaměstnanci podle starosty nejsou místní, ale i tak dává Technolen práci minimálně dvaceti místním lidem, kteří by v případě ukončení výroby o práci přišli. Navíc funguje i jakási vzájemná podpora mezi továrnou a obcí. “Fabrika třeba podporuje místní organizace, například formou hadic pro sbor dobrovolných hasičů, ale to si řídí sami po své linii,” řekl Michálek.

Že je továrna v ruských rukou, to starostovi nevadí. “Mně jako člověku je jedno jestli tu je firma čínská nebo německá, žádné protiruské nálady tu nejsou, byť třeba někomu vadí Rusové, jinému zase Američani,” řekl.

To ostatně potvrzují i místní. “Lidi jsou rádi, že mají práci, spousta jich od nás musí dojíždět do Chrudimi nebo Pardubic. Rozhodně se tady po večerech v hospodě na Rusy nenadává,” uvedla jedna z místních Iveta Pešková.

Historie továrny v Bojanově sahá až do roku 1947, kdy tady vznikla výroba drobného ocelového zboží. Po pěti letech továrna přešla pod koncern Technolen Lomnice nad Popelkou už s výrobním programem požárních a průmyslových hadic.

 

 

Projekt podpořily:Nadace Open Society Fund Praha

CRIF – Czech Credit Bureau