© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Ve stínu premiérova nátlaku na šéfa GIBS Murína a přetahované o “mlátičku” Ondráčka probíhá bitva o miliardy spojené s odchodem státní společnost ČEZ z Bulharska. Hraje se přitom nejen o obří arbitráž, kterou ČEZ v Bulharsku vede. V pozadí stojí i snaha premiéra v demisi Andreje Babiše konečně ovládnout energetický gigant ČEZ. A na stole je také podezření, že kdosi z nejvyšších míst cíleně poškodil ČEZ, když do Bulharska odeslal důvěrné obchodní informace.
Zatímco v českých médiích je ticho, privatizační kauza bulharských společností ČEZ otřásá už několikátý den tamními médii i politikou. Vzhledem k netransparentní vlastnické struktuře společností, které by se měly podílet na financování obchodu, zvažuje bulharský premiér Bojko Borisov, že bulharský stát vstoupí v jednání o odkupu podílu společnosti. Jeho cílem je získat kontrolní podíl.
O fungování ČEZ v Bulharsku se zajímá také tamní policie. Podle místních médií sofijští vyšetřovatelé prověřují v případě distribuční společnosti ČEZ Razpredelenie Bulgaria AD dvojí podezření. Mělo by jít o nedostatečnou péči ze strany úřední osoby při správě svěřeného majetku a úmyslné poskytování nepravdivých informací o cenách zboží a služeb. Vyšetřovatelé podle LN usilují o výslech Tomáš Pleskače, člena představenstva ČEZ a bývalého člena řídících orgánů společnosti ČEZ Razpredelenie Bulgaria AD a ČEZ Bulgaria EAD.
Zásadním problémem, který by mohl mít dopad na finanční situaci ČEZu, je především probíhající arbitráž, která byla zahájena před několika lety. ČEZ požaduje po bulharském státu 500 až 600 milionů eur, tedy až 15 miliard korun. Reálná očekávaná suma nicméně v těchto případech bývá výrazně nižší. Podle dobře informovaného zdroje HN z vedení společnosti ČEZ je součástí smlouvy o prodeji bulharských aktiv společnosti Inercom podmínka, aby i pod novým majitelem ČEZu v arbitráži poskytovala součinnost a dodávala potřebné materiály.
Pokud by však bulharský stát majetkově vstoupil do celé transakce, měl by exkluzivní přístup k obchodním informacím, které by mohl ve svůj prospěch logicky při arbitráži využít.
Bulharská média zpochybňují finanční zázemí společnosti, která vyhrála v soutěži. Bulharská společnost Inercom by měla být podle bulharských médií malá lokální společnost, která provozuje tři solární parky.
Majitelům Inercomu, který kupuje aktiva energetické skupiny ČEZ v Bulharsku, v minulosti pomohl z finančních problémů český podnikatel Zdeněk Zemek. Dle bulharského serveru Kapital společně začali realizovat projekty v solární energii. Podle vyjádření majitelky Inercomu Zemkovi nabídli, aby se s nimi do projektu s aktivy ČEZ v Bulharsku zapojil. Český podnikatel se o to podle ní “zpočátku zajímal, ale pak ustoupil a nyní se toho určitě neúčastní”.
Podle informací prezentovaných před několika dny na bulharském serveru epicenter.bg udělala česká strana zásadní chybu. Náměstek ministryně financí a stávající člen DR ČEZ Ondřej Landa údajně zaslal poradci bulharského premiéra Borisova prostřednictvím e-mailu podrobné informace o prodeji, který byl schválen českou dozorčí radou.
Zaslané informace obratem poskytl bulharský úřad vlády všem bulharským poslancům, kteří nyní řeší jejich obsah, zejména zapojení ruského kapitálu do financování prodeje. Na internetu nyní kolují důvěrné informace.
Lze z nich například vyčíst zapojení společnosti Sberbank. Banky přímo spojené s transakcí jsou Fibank, Unicredit Bulbank. Třetí bankou měla údajně být i Bulharská rozvojová banka (BDB), která by refinancovala stávající úvěr od Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). BDB zdůraznila, že žádné bankovní záruky nevydala. Zmíněné banky měly vydat pouze předběžný závazek prostřednictvím tzv. “letter of comfort”, který mohou banky poskytnout v obchodech, jako je ten s ČEZ, uvedl přímo Borisov. Podle něj jde pouze o morální závazek banky vůči klientovi.
Může to znamenat, kolik peněz je finanční instituce ochotna podpořit určitou transakci, a možná neexistují žádné
konkrétní parametry. Dopis je závazkem, nikoliv úvěrovou smlouvou.
V České republice mezitím probíhá pátrání po tom, kdo tato data skutečně do Bulharska poslal. Náměstek Landa popřel, že to byl on. Údaje o transakci přitom má v rukou jen omezený okruh lidí, mezi nimi právě dozorčí rada, kam Andrej Babiš nominoval právě Landu. A bulharský premiér už minulý týden prohlásil, že důvěrné informace mu poslal právě český předseda vlády.
Možné přeposlání citlivých obchodních informací by mohlo mít několik možných negativních dopadů. Pokud by člen dozorčí rady bez vědomí a schválení celou DR poskytnul takovéto informace, mohlo by jít o zneužití jeho postavení a poškození společnosti.
Stejně tak by takový krok mohl dopomoci bulharské straně vstoupit do prodaných společností bez výběrového řízení a vyhodnocení skutečné hodnoty aktiv prostřednictvím nového majitele, společnosti Inercom.
Z vyjádření zástupců ČEZ pro Neovlivni.cz vyplývá, že společnost zahájila interní vyšetřování, které by mělo
údajný únik informací potvrdit nebo vyvrátit. Pokud by se negativní scénář naplnil, mohla by tím být
následně ohrožena i mnohamiliardová arbitráž. Nakonec by se tak mohl opakovat scénář z Albánie, kdy společnost ČEZ přistoupila vzhledem k nepříznivému politickému prostředí k dohodě o narovnání s protistranou.
Celý prodej v Bulharsku tak vyvolává mnoho otazníků. Jedním z nich může být, jestli prodej místní lokální společnosti s nejistými finančními zárukami, nebyl předem plánovanou záminkou pro vstup bulharské vlády do místních distribučních společností. A to bez výběrového řízení v době, kdy by se kvůli probíhající arbitráži soutěže mohla bulharská vláda soutěže těžko účastnit. Stejně tak jestli nevhodný únik informací z české strany nepomohl takovému předem naplánovanému schématu.