Další rekord Babišovy firmy. Proč rostou zisky jeho potravinářské divize

Poslanec kritizuje drahé ceny potravin, sám je přitom největším vítězem současné krize. Jeho holding včetně potravinářské divize hlásí rekordní zisky.

Je to několikáté potvrzení v řadě: Mlékárna Olma ze skupiny Agrofert loni zvýšila tržby o pětinu na rekordních 4,418 miliardy korun. Čistý zisk v roce 2022 vzrostl o čtyři procenta na 215,8 milionu korun, což je také nejvyšší hodnota v historii akciové společnosti.

Agrofert přitom odmítá, že stojí za drahými potravinami. “Růst našeho loňského zisku nestojí na potravinách, ale na chemických továrnách v zahraničí…Nevydělávali jsme na drahých potravinách, nešiřte fámy,” stojí v oficiálním prohlášení holdingu.

Otázku, jak tedy vysvětlí rekordní zisky Olmy, pekárenského Penamu či Vodňanské drůbeže, už poslancův koncern nechal bez odpovědi.

Jak už jsme ale napsali přesně před rokem v časopise Neovlivní.cz, příklad Babišova Agrofertu může odpovědět na otázku, proč ceny některých potravin rostly v Česku nejrychleji v Evropě a proč jde právě o potraviny, které tuzemští obchodníci nejvíc vyvážejí.

Jak vyplynulo z nedávného šetření antimonopolního úřadu, největší marži mají prvovýrobci. Úřad zkoumal ceny vajec, mléka, másla, drůbeže a mouky za posledního zhruba dva a půl roku. Zaměřil se také na marže v jednotlivých částech produkce potravin. U mléčných výrobků, mouky, vajec i kuřecího masa měli v posledních měsících v řadě od výrobců po obchod nejvyšší marže prvovýrobci, uvedl ÚOHS.

Ke stejným závěrům dospěla i Studie Jihočeské univerzity, která popisuje případ obvyklého zemědělského podniku z jindřichohradeckého regionu. “Polovinu nákladů tvoří platy zaměstnanců a služby od externích firem. Energie a pohonné hmoty nejsou klíčovou položkou, když dosahují 10–15 procent nákladů. Třetinu nákladů však tvoří hnojiva, krmné směsi a osiva. Pokud drobní zemědělci vysvětlují vyšší ceny svých produktů zdražením vstupů, pak jim lze věřit. Větší vliv však mají „suroviny“ typu umělých hnojiv než přímé dodávky energií,” napsali jsme v analýze ceny potravin v časopise Neovlivní.cz.

A právě na tom vydělává Agrofert. Díky takzvané vertikále: trh obsadil od výroby hnojiv až po produkci.

Zdražení energií tedy nezasáhlo zemědělce typu Agrofert, kteří zároveň hnojiva vyrábějí. Vstupní surovina pro výrobu umělých hnojiv, tedy plyn, skutečně zdražila, Babišův podnik však tyto náklady po vzoru Stinnese přenesl na své zákazníky.

“Loňský rok poprvé vertikála plně zafungovala,” pochvaloval si v rozhovoru pro Neovlivní.cz jeden z manažerů Babišova koncernu.

Potravináři přitom nemají důvod prodávat stejné zboží na domácím trhu za nižší ceny. “Proto také mouka a máslo zdražily o 60 procent, oleje jen o něco méně, mléko o 35 procent a tak dále. Pouze „evropskou“ inflací trpí potraviny, kde nevyrostly ani exportní ceny, případně zboží z dovozu. Potravinářům se po dlouhé době podařilo zlomit odpor supermarketů. Obchodníci museli na vyšší dodavatelské ceny přistoupit, protože mlynáři, mlékaři i řezníci mohli najednou prodávat draho také jinde,” napsali jsme přesně před rokem v časopise Neovlivní.cz.

Zisky magnátů přitom hradí právě domácí spotřebitelé. Agrofert je největším zemědělcem i potravinářem Česka, podle údajů o evropských dotacích zřejmě nemá konkurenci ani jinde na východě Evropy.

Co všechno jsme miliardáři zaplatili? A jak vydělal na vstupu do politiky? Čtěte v zářijovém časopise Neovlivní.cz, který právě připravujeme. Objednávat můžete už nyní v sekci PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Hnutí ANO