S držitelem Ceny Neuron Petrem Sedláčkem o tom, co nás přiměje zaplatit budoucím generacím čistou Zemi, povinných kvótách a kouzlech start-upů.
Ekonom Petr Sedláček věří, že věda je klíčem, který může vyřešit největší problémy lidstva – od klimatických změn po ekonomickou a sociální nerovnost. „Nerovnost je pro mě téma ztraceného potenciálu, ztracených zdrojů. A je těžké hledat optimální rovnováhu,“ říká během rozhovoru pro Neovlivní.cz. Vidět je to třeba právě na liknavém přístupu k těžko zpochybnitelnému faktu, že se planeta otepluje. „Je to nerovnováha mezi generacemi. Té, která klimatickou změnu ‚způsobila‘, se ‚čistá‘ Země už netýká. Ta, která si bude čistou Zemi užívat, tu ještě není. A my, kteří jsme tu teď, to máme zaplatit. Kdo a jak nás k tomu přiměje?“ ptá se Sedláček. Nějaké ekonomické páky by ovšem našel. Pojďme si ho poslechnout.
Rád zdůrazňuje, že jeho akademická kariéra je hodně založená na náhodě. Přesto už v sedmatřiceti přednášel ekonom Petr Sedláček v Oxfordu. Dnes učí v Sydney a svoje studenty paradoxně přesvědčuje, aby v doktorském studiu raději nepokračovali. „Z vlastní zkušenosti vím, že člověk zpravidla neví, do čeho jde. Co všechno taková akademická kariéra obnáší. A jaká je pravděpodobnost, že to vyjde,“ vysvětluje. „Já jsem ve studiu pokračoval, protože mě to bavilo. Ale moc jsem o tom nepřemýšlel. A že to zatím docela vychází, je z velké části náhoda.“
Neo: Před dvěma lety jste dostal Cenu Neuron pro mladé vědce za společenské vědy. S tím, že hlavní pole vašeho výzkumu je makroekonomie, konkrétně firma a speciálně start-upy. Stále zkoumáte start-upy?
Ano, pořád se tím zabývám. Snažím se porozumět tomu, proč jsou některé firmy úspěšné a jiné ne. Probírám se daty a zkoumám různé aspekty start-upů. Kdybychom byli schopni pochopit, co dělá úspěšné start-upy úspěšnými, tak bychom mohli navrhnout lépe nastavené hospodářské politiky, efektivněji určit, kterým podnikům pomoci, kterým nikoli, prostě jak rozdělovat peníze.