Evropský ombudsman rozhoduje o Jourové. Kvůli Čapímu hnízdu

Úřad evropské ombudsmanky Emily O’Reilly v těchto dnech rozhoduje, jak naloží se stížností na údajné protiprávní zasahování české eurokomisařky Věry Jourové v kauze Čapí hnízdo. Dotaci pro projekt současného českého premiéra Andreje Babiše vyšetřoval evropský úřad pro boj s podvody OLAF. Jourová ještě před závěrečnou zprávou OLAF tvrdila, že s dotací je vše v pořádku. OLAF ale dospěl ke zcela opačnému závěru a doporučil vymáhat dotaci zpět.

Tisková mluvčí evropského úřadu Honor Mahony na dotaz Neovlivní.cz potvrdila, že rozhodování v případu finišuje. “Finální rozhodnutí ohledně stížnosti na porušení kodexu evropského komisaře padne v řádu několika dní,” uvedla mluvčí.

Samotná stížnost je z  konce roku 2016. Podal ji podnikatel z plzeňského kraje a poukazoval v ní na údajné nepřípustné zasahování Věry Jourové do kauzy Čapí hnízdo.  Stížností reagoval na slova eurokomisařky, která v rozhovoru pro Radiožurnál tehdy uvedla, že podle ní bylo s dotací pro Babišův projekt vše v pořádku, protože byly splněny podmínky pro její poskytnutí.

“Myslím si, že to byla malá firma, která žádala,” uvedla eurokomisařka. “Z evropských fondů můžete financovat ne věci, které jsou pro někoho, ať už je bohatý, nebo chudý, ale že se z toho dělají věci, které mají mít pozitivní dopad na veřejnost. To znamená na rozvoj regionu, na zaměstnanost a tady si myslím, že to byla využitá příležitost, když takováto dotace byla k dispozici, a že se to s tím nápadem vlastně i podle hodnotitelů toho projektu dobře potkalo.”​

KONTEXT

» Další udání kvůli Čapímu hnízdu Tentokrát míří na Jourovou
» Dokumenty k financování Čapího hnízda: Šuman měl pravdu
 » Stihne kraj vyřešit Čapí hnízdo dřív, než bude promlčené?
 » Investigativní speciál: Všechny větvičky Čapího hnízda

Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF však došel v prosinci minulého roku, tedy o rok a půl po vyjádření Jourové, k opačnému závěru. Projekt Čapí hnízdo na úvodní stránce své závěrečné zprávy vyhodnotil jako podvod, zneužití finančních prostředků a protiprávní jednání.

Sama Věra Jourová již dříve Neovlivní.cz řekla, že si z udání těžkou hlavu nedělá. Je totiž přesvědčená, že nic neporušila.

“Podnět ke mně nedorazil, ani o něm nevím. Na nestrannost a obecně plnění kodexu komisaře dbám s velkým respektem, jsem si jistá, že jsem se mu nezpronevěřila. Rozhovor jsem si znovu prošla a nic bych neměnila,” uvedla.

Stížnost na výroky Jourové se podle zjištění Neovlivní.cz týkala dvou bodů. V prvním z nich musí ombudsmanka řešit benevolentní přístup Evropské komise, která měla posoudit, jestli je možné a správné, aby komisařka Jourová v průběhu vyšetřování OLAF, dávala hodnotící stanovisko, které je možné vnímat jako meritorní závěr Evropské komise.

Takový postup je podle stížnosti v rozporu s kodexem pro komisaře. Podle něj eurokomisaři musí být nestranní, nemohou nadřazovat zájmy svých zemí zájmům unie a nesmí se vyjadřovat k případům, které unijní struktury dosud neuzavřely.

Druhá část podnětu, ke kterému by měl úřad bruselského ombudsmana vydat závěr, se týká údajného porušení povinnosti nezávislosti komisařky Jourové. To už s Čapím hnízdem nijak nesouvisí.

Jde o její další výrok, tentokrát pro Českou televizi. Ještě před svým nástupem do funkce v roce 2014 prohlásila, že jednou z jejich priorit bude “dát dohromady Čechy v Bruselu, dohodnout se na českých národních zájmech.” Deklarovala, že “taková dohoda bude vyplývat přímo z České republiky a jejím úkolem bude pracovat pro Čechy v Bruselu.” I takové jednání podle stěžovatele není slučitelné s funkcí evropského komisaře, který by měl být při svém jednání nestranný a konat v zájmu všech členských států.

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on TwitterEmail this to someone


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít