© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek popisuje konflikt mezi Volodymyrem Zelenským a Valerijem Zalužným a co z něj plyne pro válku na Ukrajině.
Vnímaný konflikt mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a Valerijem Zalužnym, vrchním velitelem ukrajinských ozbrojených sil, je více než měsíc v centru pozornosti médií. Její veřejná fáze začala Zalužného rozhovorem pro The Economist, ve kterém uvedl, že situace na frontě je v patové situaci a předpověděl pokračování války v její současné podobě na roky dopředu. Na druhé straně Zelenskyj prohlásil opak a také poznamenal, že armáda, „která fušuje do politiky, dělá velkou chybu“.
Většina Ukrajinců stále věří, že válka má skončit až po obnovení hranic z roku 1991. Jen asi 10 % populace obhajuje okamžité zastavení války. Politici chtějí, aby ukrajinská armáda předložila jasný akční plán na rok 2024. Ministerstvo obrany ani generální štáb pravděpodobně žádné průlomové návrhy nemají.
Jsou pro to dva důvody. První je absolutní nejistota s mobilizací a tím, jak bude provedena. Jakékoli vojenské plány by měly být založeny na reálném stavu armády, kterou budete mít příští rok, tedy na naplněnosti a vycvičenosti vojáků. Druhým důvodem je nejistota s dodávkami zbraní a střeliva, a to je asi hlavní důvod, proč neexistují konkrétní vojenské plány (hlavně současná nejistota schválení peněz z USA, kde se jedná o částku cca 60 mld USD).
Tvrzení o pravděpodobné neexistenci konkrétních vojenských plánů je v ostrém rozporu s prohlášením prezidenta Zelenského, který 8. listopadu řekl, že ukrajinské síly naplánovaly v roce 2024 několik variant budoucího postupu, aby osvobodily další okupovaná území. Přes všechny tyto pochybnosti Ukrajina musí osvobodit strategicky životně důležité oblasti, které jsou stále pod ruskou okupací, aby byla zajištěna dlouhodobá bezpečnost a ekonomická životaschopnost Ukrajiny.
Co říká průzkum veřejného mínění?
Nejnovější průzkum naznačuje, že 48 % Ukrajinců v současnosti věří, že jejich země by měla odmítnout vyjednávání a musí zajistit úplné osvobození svých území, zatímco 44 % věří v potřebu kompromisního řešení. Za necelý rok – od února do listopadu 2023 – klesl podíl obyvatel neoblomně zaměřených na obnovu hranic z roku 1991 ze 73 % na 47 %. Mezitím se zdvojnásobil počet lidí, kteří věří, že by válka měla skončit na hranicích z 23. února 2022. Na otázku, který scénář války podporují, 69 % Ukrajinců odpovědělo, že je pro obnovení státních hranic od roku 1991 nebo 23. února 2022.
Pokud jde o protiofenzívu, Ukrajinci si na ni teprve vytvořili názor: 61 % věří, že je příliš brzy na hodnocení, protože operace stále probíhá. Nicméně většina z těch, kdo ofenzivu mají tendenci vnímat jako úspěch, jsou četní Zelenského stoupenci a, co je zajímavé, obyvatelé Kyjeva. 82 % Ukrajinců důvěřuje Zalužnému, zatímco Zelenskému důvěřuje 72 %, čímž se ocitl na druhém místě popularity. Zalužnyj je aktuálním favoritem a Ukrajinci do něj vkládají velké naděje. Generál je politický nováček ale, bude mít přesto dobrou pozici, aby mohl v případném volebním klání vyzvat Volodymyra Zelenského, ne-li ho porazil, pokud se k tomu odhodlá.
Zalužnyj mlčí a zdržuje se politické debaty. Provádí extrémně opatrnou mediální politiku a neprojevil žádné náznaky záměrů vybudovat si politickou kariéru. Místo toho zůstává ve vojenském rámci a omezuje své aktivity na své současné povinnosti. Nespokojenost veřejnosti s vládou je zřejmá: ve druhém roce války lidé chtějí odpovědi a jasno. Staré triky slibů, že válka za pár týdnů skončí, sice v roce 2022 fungovaly, ale už jim nikdo nevěří.
Zdroj náhledové foto: Sergey Starostenko / Shutterstock.com