Komu Těžkej Pokondr posílá Kreténa

Dej si na mě pozor / Jsem ten, co má vždycky názor / Co je vo dost lepší než ten tvůj / A kdo ten můj názor neuzná / Napíšu mu, že je buzna / A pak ho anděl strážnej vopatruj. // Vím, že nejlepší je Putin / a když není ti po chuti / Vysvětlím ti, že máš v hlavě prejt / Jsem odborník na migraci / A kdo mou argumentaci / neuzná, je pro mě havloidní šmejd…
Duo Těžkej Pokondr přišlo na podzim s novým albem, na kterém najdete i písničku Kretén, předělávku hitu Scatman, z níž je tato ukázka. V rozhovoru, který s Milošem Pokorným a Romanem Ondráčkem vznikal na sklonku roku, během kterého v českých médiích rozvířili debatu o cenzuře, byla řeč nejen o kreténech. Ale i o politice, připosranosti a věcech, kterým se v Česku 2017 dalo smát.

Moderátoři Roman Ondráček a Miloš Pokorný alias Těžkej Pokondr skončili na podzim po letech na Frekvenci 1. Dvojici vadila údajná cenzura při výběru hostů ze strany šéfa rádia Miroslava Škody. Poslední kapkou bylo, když dostal Těžkej Pokondr zákaz pozvat si dva týdny před volbami jako hosta investigativního novináře Jaroslava Kmentu, který zrovna vydal knihu Boss Babiš. Rozhovor proto natočili sami a zveřejnili na internetu. V rádiu pak podali výpověď v živém ranním vysílání, když svému šéfovi pustili na rozloučenou svého Kreténa. Klip je satirou mířící zejména na šéfa hnutí ANO Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana.

Roman Ondráček a Miloš Pokorný. Foto: Archiv Těžkej Pokondr

Neo: Stali se z vás politicky angažovaní umělci?

Pokorný: Určitě ne. Nikdy jsme to nedělali a ani teď se nechceme pasovat na nějaký „lidi ze šoubyznysu”, kteří díky svým postojům chtějí ovlivňovat své fandy a posluchače. Teď jsme se díky klipu Kretén, díky volbám a díky těm okolnostem nějak vyhranili a řekli svůj názor na to, co nám vadí. Řekli jsme, že nám vadí, že v rádiu nemůže mluvit Jarda Kmenta o svojí knížce o Babišovi. A to nám vadí principiálně, protože jsme pořád demokratická země. Nota bene, když už tam předtím byl a přišel k nám s jinými knížkami, které byly taky kontroverzní. Najednou, když je to o Babišovi, tak to tomu médiu začalo vadit. Proto jsme se vymezili, ale není to tak, že bychom se považovali za hlásné trouby nějaké angažovanosti.

Neo: Ale proč teď? Sami jste několikrát říkali, že zásahů do vysílání bylo víc, že vám vedení zakázalo více hostů, že jste řadu vstupů předtáčeli, aby nebyly…

Ondráček: Aby spíš byly. Byly pod kontrolou.

Neo: Ale proč jste se vymezili právě na Kmentovi a před volbami?

Ondráček: To je ale přece úplně jedno. Bylo by to úplně stejné, kdyby to bylo na jaře. Daleko větší bizár je, že nám byl zakázaný Jarda Kmenta, protože je to prý politicky citlivá věc před volbami. Současně s tím ovšem točil František Xaver Veselý rozhovor s Babišem, který se vysílal na Frekvenci týden před volbami. To je pro mě větší prasárna.

Pokorný: Náš krok ale fakt neměl nic společného s volbami. Jen jsme se v tu chvíli a té situaci přirozeně postavili. Nebylo to plánované.

Ondráček: Pro mě byly na Frekvenci ještě horší věci. Kdybych byl šéfem programu a měl dobrej pořad, tak bych ho chtěl podpořit. Když jsme mohli dělat rozvory se Stingem, Macy Grey, Robbie Williamsem, tak nám to Mirek Škoda zakázal a použil výraz, že „nechce cizojazyčný rozhovor”. To je absurdní. Nebo nám zakázal Richarda Müllera a Karla Gotta, protože pracují na akcích konkurenčního rádia. To je absurdní. Takhle to přece nejde, jsme malá země, vždyť ty rozhovory jsou každý den.

Neo: Jména jako Sting jsou pro váš pořad mnohem prestižnější než Kmenta. Proč jste se tedy neohradili už tehdy?

Ondráček: Ale moment, to tak není. V tom týdnu, kdy jsme se ohradili, nám Míra Škoda zatrhnul čtyři hosty. Jedním z nich byl Michal Malátný z Chinaski, který navíc kdysi dělal Frekvenci reklamu a pak z toho měl problém v ostatních rádiích. Zakázal nám Michala, protože dělá turné s Hitradiem, a ne s Frekvencí. Tak jsme mu na to řekli: Míro, kdybys zvedl prdel, mohlo to být tvoje turné… Pak nesměli ještě další dva hosté a nakonec Kmenta. Tak jsme si řekli fajn, ráno ti zahrajeme Kreténa. On si nás zavolal: Pánové, velmi jste mě pobavili. Šli jsme do kanceláře a tam jsme dostali pokyn, že odteď už nesmíme mít ve vysílání žádný živý vstup, že všechno musí být předtočené. A už to bylo.

Neo: Ale rozhovor s Kmentou jste ještě točili, i když mimo rádio.

Ondráček: Jo, šli jsme do hotelu Emblém a tam to natočili. Bylo to strašně hezký, jak všichni makali. Zadarmo a hned. Protože věděli, že se v sobotu bude vysílat Babiš. Tak chtěli v pátek do éteru a stříhali to jak o život. V pátek psal Dalibor Balšínek, Pavel Šafr (šéfredaktoři Echo24 a Forum24, pozn. red.), všichni to hned chtěli. Mě to bavilo. Ale nebylo to nic, že by to bylo připravený vyloženě na toho Jardu Kmentu.

Pokorný: My jsme byli na Frekvenci sedm let a samozřejmě jsme spolu většinu doby tak nějak vycházeli.

Ondráček: Problémy jsou poslední tři roky. Od chvíle, kdy Babiš vstoupil do médií, koupil Impuls a vytvořil se Radiohouse. (Radiohouse je největším zastupitelstvím rozhlasových stanic, klientům může nabídnout přes pět milionů posluchačů. Vzniklo v roce 2015 jako reakce na vzrůstající mediální moc tandemu Ivan Zach (Prima) a Andrej Babiš, kdy jeho Rádio Impuls, jednička radiotrhu, přešlo k Zachovu mediazastupitelství. Pozn. red.)

Pokorný: Ale vraťme se k otázce. Tlaky jsou vždycky, tohle je komerční rádio, do toho jezdí různí poradci, každý vymýšlí něco jiného. Ta omezení přicházela postupně, třeba tím, že se zkracovalo vysílání, nejdřív jsme měli dvě hodiny, ale pak se krátilo, až v létě z toho bylo dvacet minut.

Oni věděli, že chceme lidi pobavit, chceme, aby tam zaznělo něco, co jinde ne. A to všechno vyústilo v to, že tam lidi chodili rádi. Jenže oni si tam chtěli odprezentovat i své knížky, cédéčka, a když nemůžou, tak je to samozřejmě štve.

Těžkej Pokondr

Těžkej Pokondr v ateliéru Jana Saudka. Foto: Archiv TP
• Patří mezi nejprodávanější české skupiny.
• Baví svými coververzemi známých skladeb zahraniční i české popové hudby. Pro ilustraci připomeňme předělávku hitu „Live Is Life“ skupiny Opus na „Prejs to čmajz“ na motivy incidentu Václava Klause kolem protokolárního pera v Chile.
• Duo tvoří Miloš Pokorný (53) a Roman Ondráček (51), autorem většiny jejich textů je Lou Fanánek Hagen.
• Kromě hudby se Pokorný + Ondráček profilují především jako moderátoři. Sedm let vedli na Frekvenci 1 pořad Den začíná v osm, před šesti lety moderovali v České televizi vlastní talkshow Pokondr live.

Neo: Nepřijde mi divné, když soukromé rádio zrychluje, určuje si atraktivitu hostů i svoji obchodní politiku, ale nechápu zásah do tématu, které se týká Babiše. Frekvence 1 je přece soukromá, Babišovi nepatří a ani by přece patřit nemohla, pokud už Babišův svěřenský fond ovládá Impuls. To by přece ani nešlo. Tak z čeho se berou ty obavy?

Ondráček: To se ale neví, jestli to nemůže koupit. Pamatuju si jednu debatu, to byl ještě Fleischmann v kondici (Michel Fleischmann, prezident skupiny Lagardere Active ČR, jejímiž vlajkovými loděmi jsou rádia Frekvence 1 a Evropa 2, pozn. red.). Babiš tehdy koupil Impuls a zrovna otevíral svoji restauraci ve Francii. A došlo k nějakému sporu. Babiš cosi zamumlal a pak jen řekl: Jednou vás koupím, celý Lagardere. Tenkrát se nějak kousli a od té doby je tam stres.

Neo: Jaké se vám sešly na váš krok reakce?

Ondráček: Reakce byly úplně v pořádku. Někdo řekl: vážím si kluci toho, že nejste připosranci, že se nebojíte říct svůj názor. Někdo samozřejmě řekl, že to děláte kvůli svému PR, jako propagaci koncertů a desky. Ale to je úplná kravina.

Pokorný: Mě to vůbec nenapadlo. Když tyhle spekulace přilítly poprvé, tak říkám: Moment, cože? Jako že si děláme PR tím, že dáme výpověď v rádiu? To by se nám ani ekonomicky nerentovalo, to je nesmysl.

Ondráček: Někdo to tak má, v první řadě se rozebírají finance a teprve potom realita. Mě to ale od těchhle lidí nezajímá, ti od nás mají Kreténa a je to vyřízený. Ale vadilo mi to spíš od lidí, kteří se tvářili, že jsou kámoši, a teď se ptaj: A přijde vám to fér, takhle to vyhrotit s vedením? Ano, přijde.

Neo: Vnímali jste tyhle volby jako důležitější než jiné?

Pokorný: Já jo.

Ondráček: Říkal jsem si, že by bylo úplně nejbizarnější, kdyby vedle Babiše-premiéra byl Okamura-prezident. To by byl fakt bizár, ale teď už ta možnost teda padla.

Pokorný: Já Babišovi neberu, že je dobrý podnikatel, ale nemám rád monopol, prostě velkou koncentraci síly, která je vždycky špatně. A on má monopol na všechno. Proti tomu se vymezuju a nemohl bych ho volit.

Neo: Jak se vlastně díváte na angažované umění? Jako první mě samozřejmě napadá Richard Krajčo.

Pokorný: To je těžký. My jsme to zažili, když jsme na naši desku Starboys udělali písničku Náš Jarda Jágr. A protože byl na Čapím hnízdě, tak jsme to i my schytávali. Mně je tohle jedno. Ale některý lidi to takhle mají. To je ale to samé, jako když tam máme písničku od J.A.R. a zase přišly reakce – proč zrovna J.A.R., proč ne ostatní?

To samé Krajčo. My máme s Richardem výborný vztah. Je to skvělý muzikant i textař, ale samozřejmě v jednom okamžiku u každýho přijdou prachy. U něj to bylo zhruba šest let zpátky, když se Kryštofovi začalo dařit a chtěl dělat Kryštof kempy. Jenže na to potřebujete peníze, to člověk není schopen ufinancovat sám, zvlášť když se dělá první ročník. Tam musí být nějaká jistotka, že jo. A tam přišlo nějaký spojení s Agrofertem. Z druhé strany, Marie Rottrová je s Agrofertem taky spojená, ale zdaleka se o tom tolik nemluví. I další.

Neo: Udělali byste to vy? Vzali byste si na koncertech Agrofert za sponzora?

Ondráček: To nevím. A nemůžu říct ne. Podle mýho je větší blbec ten, co ty peníze dává. A ještě větší blb ten, kdo má takovouhle akci vysněnou deset let a nevzal by si je.

Pokorný: Ještě k tomu Krajčovi. My jsme se o tom samozřejmě bavili. On se spojil s Agrofertem ještě v době, když to byl podnikatelský subjekt, kdy Babiš nebyl v politice.

Neo: Dobře, ale ještě v květnu hrál na Čapím hnízdě, kvůli kterému je Andrej Babiš notabene obviněný z dotačního podvodu.

Pokorný: To je každýho věc, nechci nikoho soudit. Já bych tam třeba nehrál, ale to ať si každý srovná se sebou. My jsme nikdy nenosili trika stran nebo firem, který s nimi byly spojený. S tou naší zábavní filozofií se tohle nepropojuje. Zároveň ale nemám problém říct, koho volím. Ale nikomu to necpu. Hlavně nemám rád takový to nadávání, které nakonec skončí tím, že lidi k volbám prostě nejdou.

Neo: Máte pocit, že se politika více vyhrocuje v médiích než v reálném životě? Jak vás tak poslouchám, zdá se mi, že ve vaší komunitě to tak vyhrocené není.

Ondráček: Je to stejné, i tam se to hrotí, to je bez diskuse.

Neo: Když odhlédneme od Babiše, přemýšleli jste teď po 28. říjnu o vyznamenání pro Jarka Nohavicu? Měl, nebo neměl si to vyznamenání vzít?

Ondráček: My jsme se potkali, když byl koncert na poctu Karla Hašlera na Hradčanském náměstí, a bavili jsme se o tom. On z toho měl nervy. Koneckonců – on sám se se svojí minulostí StB vyrovnal písničkou, všichni to věděli. Každý udělal nějakou chybu. Kdo ne, tak si myslím, že není dobrý umělec. Je mi to milejší než třeba Filip Renč.

Pokorný: Jsou na to dva pohledy. Někdo řekne, že je to státní vyznamenání, je od státu a je jedno, kdo ho předává. Ten druhý pohled se dívá na toho předávajícího. Pravda je, že do výběru oceněných se vždycky projevila osobnost prezidenta. Je na každým, jestli s tím chce být spojený, nebo ne. Hlavně si ale myslím, že státní vyznamenání by měli dostávat lidi, kteří jsou morálně absolutně čistí. Tedy kromě toho, že by měli něco umět, nebo by měli být v něčem výjimeční, nebo jsou hrdinové. V momentě, kdy se nějak otřeli o StB, kdy je to prokazatelné, tak státní vyznamenání dostávat nemají. Ale záleží na každém, jak se k tomu postaví. Já nikoho nesoudím.

Ondráček: Miloš Zeman má na Frekvenci Pressclub, tak třeba dostaneme i my jednou vyznamenání. Za to, že jsme ho X let bavili v rádiu (smích). To by byla lavina!

Neo: Čemu se vy dva vlastně smějete? Co vás tady baví?

Ondráček: Mě cokoliv. Tady se člověk musí zasmát už jen tomu, že se tady furt něco řeší. Třeba když byli letos v létě na náplavce Formani, tak se to taky řešilo – že je to drahý, bylo vedro, pořád nějaký problémy. Tady se řeší úplně všechno a tomu se nezbývá než smát.

Jenže nejhorší je, že když jsme třeba přišli ráno do rádia na první živý vstup, tak jsem viděl, jak ty lidi kolem nás byli vystresovaný z toho, co se může stát. Aby náhodou nepřišli o práci, protože mají leasing, hypotéky a co já vím ještě. Jsou ve stresu.

Pokorný: A to jsme se dotkli těch monopolů a oligarchů, kteří nepřímo ovlivňují náladu v téhle republice. Lidi totiž začínají mít strach. Mně třeba pár lidí řeklo: „Já jsem mu to hodil, protože on po mně nepůjde.” A z tohohle mám obrovskou obavu. Že se ta naše demokracie vrací zpátky. Takový ten kalkul, že nevolím toho, koho bych chtěl volit, ale volím někoho proto, aby po mně nešel.

Neo: Ale to je přece úplná blbost.

Pokorný: No ale média ovlivňují lidi a ti si v tu chvíli řeknou: tak mu radši půjdeme na ruku, ať máme klid. To je třeba ten důvod, proč já nikdy nebudu podporovat ty, kdo vytváří monopol.

Neo: Ale vy teď přece mluvíte o lidech, kteří pro Babiše nepracují, nejsou na něj nijak navázaní, takže nechápu, jakou nad nimi může mít moc.

Pokorný: Popisuju obavy, které mezi lidmi sílí. Mě to taky ve spoustě případů překvapilo. Když i lidi říkali: já to vidím byznysově, já mu to hodím a budu mít klid.

Neo: Jaký podle vás bude příští rok?

Pokorný: Včera jsem seděl s pár lidma a někdo prohlásil: „Jestli ještě dopadnou blbě prezidentské volby, tak emigruju.”

Ondráček: To si ale můžeme připustit jen jako žert, jinak se z toho zblázníme.

Pokorný: Tam to fakt padlo. Ale mně je padesát a nechci pryč, mám tu kamarády, děti, práci. Přece si teď nezačnu budovat novej život někde na Novém Zélandu s ovcema, protože mně tohle vadí.

Ondráček: Je to hotový. Babiš teď není ani moc vidět, to ale přijde po prezidentských volbách. Jemu jde nejvíc o to, aby Miloš obhájil. Tenhle frajer ho totiž drží na premiérském postu. A jakmile Zeman obhájí a Babiš bude definitivně premiérem, tak začne sekanice. „Takže ty jsi mě nepodpořil? Ty jsi mě kritizoval? Tak pojď!”

Přijde čistka.

Neo: To myslíte vážně?

Ondráček: Je to hrozný, ale takhle to bude. Proto si užijme letošní Vánoce.

Neo: Miloši, vy ten jarní scénář vidíte taky tak katastroficky?

Pokorný: Kdybych si to připustil do důsledku, tak by se mi tady špatně žilo. Doufám, že to tak nedopadne, ale na rovinu říkám, že mám obavu z určitých věcí.

Neo: Když mluvíte o takových scénářích, řekněte mi, chcete vy se dál do veřejného dění zapojovat? Do politiky, do kampaně, do veřejného prostoru?

Ondráček: Ne. My, zaplať Pánbůh, nemáme s politikou nic společného a ani mít nechceme. Já půjdu k volbám, tím se chci zapojit.

Neo: A na jaro máte naplánované koncerty, nebo i koupené letenky?

Ondráček: Koncerty. Ale pak o nás má zájem i jeden šejk v Dubaji, tak možná budeme mít i ty letenky a možná si tam koupíme nějakou nemovitost… Ale vážně – myslím, že tady to bude hodně vyspeedované.

Pokorný: Tak politika je obchod a ten obchod je evidentní. Co si budeme povídat, i za Václava Klause to byly obchody. Akorát že tady je to už na nejvyšší úrovni bez ohledu na Ústavu.

 

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít