Nové nařízení EU: Babiš bude muset prokázat, že nečerpá dotace

Evropský parlament  schválil v minulých dnech nová pravidla pro střet zájmů při čerpání dotací. Nařízení nově zakazuje politikům v exponovaných funkcích pobírat dotace. Týká se i českého premiéra Andreje Babiše. Bude muset doložit, že neovládá svěřenský fond, kam zaparkoval holding Agrofert, který je největším příjemcem dotací v Česku. Pokud to nedoloží, bude se muset vzdát funkcí nebo holding přijde o dotace.

Evropský parlament schválil nová pravidla pro střet zájmů při čerpání evropských dotací. Nově se podle schváleného finančního nařízení týkající se rozpočtu EU – ekvivalent českých rozpočtových pravidel – bude zákaz střetu zájmů explicitně vztahovat nejen na úředníky, kteří o proplacení evropských dotací přímo rozhodují, ale na veškeré národní orgány na všech úrovních a osoby, které v nich působí. Tedy včetně premiéra a ministrů, jejichž ministerstva jsou odpovědná za vyplácení dotací z fondů EU.

Podle nových evropských rozpočtových pravidel se evropský či český politik nebo úředník, který může přímo nebo nepřímo ovlivnit čerpání evropských dotací, a zároveň ovlivňovat firmy, které tyto dotace čerpají, bude nacházet v zakázaném střetu zájmů. Dojde-li k takové situaci zakázaného střetu zájmů, musí dotčení politici či úředníci přijmout účinná opatření, jak takovému střetu zájmu zamezit, například odstoupit ze své veřejné funkce nebo prodat svůj podíl ve firmě, která evropské dotace čerpá. Jinak se mohou dopustit i trestného činu, jako je například poškozování finančních zájmů EU.

5. července schválil Evropský parlament usnesení, které finálně potvrzuje vydání nového tzv. finančního nařízení. Právní předpis se týká všech utracených peněz z evropského rozpočtu. Jde tedy také o peníze ze strukturálních fondů nebo na zemědělské dotace jak nárokové tak i nenárokové. Nové evropské finanční nařízení stanoví: „Účastníci finančních operací a jiné osoby, včetně vnitrostátních orgánů na všech úrovních, podílející se na plnění rozpočtu v přímém, nepřímém a sdíleném řízení, včetně přípravy na tuto činnost, na auditu nebo na kontrole, se zdrží jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy Unie. Přijmou rovněž vhodná opatření, která u funkcí v rámci jejich odpovědnosti zamezí vzniku střetu zájmů a která řeší situace, jež lze objektivně vnímat jako střet zájmů.”

Protože se nové finanční nařízení nově týká i skutečných majitelů firem, jež čerpají peníze z unijního rozpočtu, zasáhne i českého premiéra Andreje Babiše. Bude muset prokázat, že nečerpá dotace: tedy, že nijak neovládá podniky, které zaparkoval do svěřenského fondu. A pokud to nedokáže, holding přijde o dotace nebo se bude muset Babiš stáhnout z politiky.

Nové nařízení připravila Šéfka kontrolního výboru Eropského parlamentu Ingeborg Grässle. Ta před časem vydala vydala prohlášení, v němž uvedla: “Je nepřípustné, aby členové vlády, kteří jsou z hlediska své funkce garanty řádného využívání evropských fondů, měli z těchto fondů prospěch a navíc mohli ovlivnit způsob jejich přidělování a využívání”.

A také přidala varování, že to budou Češi, kdo ponesou následky Babišova střetu zájmů. “Je důležité vzít v potaz, že to budou čeští daňoví poplatníci, kdo zaplatí za to, když nebudou dodržována pravidla o zadávání veřejných zakázek i další předpisy.”

Obsáhlý rozhovor Neovlivní.cz s Ingebor Grässle najdete zde.

Jak nedávno upozornila protikorupční organizace Transparency International, společnost Agrofert a.s., jež působí rovněž na Slovensku, má ve slovenském rejstříku skutečných majitelů (slovensky: registru konečných uživatelov výhod) mezi skutečnými majiteli uvedeného i Andreje Babiše. Agrofert i Andrej Babiš toto tvrzení popírají a tvrdí, že konečný uživatel výhod ve slovenštině a skutečný majitel v češtině jsou rozdílné pojmy. Nicméně jak slovenský zákon, tak nové evropské finanční nařízení vycházejí z evropské směrnice proti praní peněz, podle které je skutečný majitel v českém znění ekvivalentem konečného uživatele výhod ve slovenském znění této směrnice. Též nové evropské finanční nařízení se při definici skutečného majitele odkazuje na směrnici proti praní peněz.

Oproti současnému českému zákonu o střetu zájmu přináší nové evropské finanční nařízení dvě podstatná vylepšení. Za prvé, k prokázání střetu zájmů veřejného činitele na národní úrovni postačí prokázat, že je veřejný činitel skutečným majitelem firmy. Není nutné navíc prokazovat, že je veřejný činitel ovládající osobou firmy, jak to požaduje český zákon. Za druhé, evropské finanční nařízení se na rozdíl od českého zákona může opřít o efektivní sankce. Nepřijme-li osoba ve střetu zájmů účinná k opatření k tomu, aby střet zájmů eliminovala, nastupuje hmotněprávní i potenciálně trestní odpovědnost za poškozování finančních zájmů Evropské unie. Ta se vztahuje jak na osoby ve střetu zájmů, tak na firmy, jejichž jsou takové osoby skutečnými majiteli, stejně tak na evropské i české úředníky, kteří by úmyslně či z nedbalosti vyplatili jakékoli evropské peníze osobě či firmě ve střetu zájmů.

Jinými slovy, jakmile během několika dnů či týdnů vstoupí nové finanční nařízení v účinnost, každé euro vyplacené z evropského rozpočtu či z evropských fondů firmě ve střetu zájmů bude muset taková firma nebo politik ve střetu zájmů, který je skutečným majitelem takové firmy, vrátit. Alternativně budou muset neoprávněně vyplacené evropské peníze vracet čeští či evropští úředníci, kteří takové vyplacení firmě ve střetu zájmů schválili.

Všichni uvedení aktéři pak budou potenciálně trestněprávně odpovědní za poškozování finančních zájmů Evropské unie. Politik ve střetu zájmů za to, že nepřijal opatření k zamezení střetu zájmů. Firma, kde je politik ve střetu zájmů, bude odpovědna za totéž, a případně rovněž za to, že, ač byla ve střetu zájmů, že o evropské peníze požádala nebo u již běžících projektů, že na svůj střet zájmů příslušný orgán neupozornila. Dále hrozí trestní odpovědnost českému úředníkovi, který by takové firmě ve střetu zájmů evropské peníze vyplatil, úředníkům Evropské komise dohlížejícím na vyplácení evropských fondů za to, že výplatu takových peněz firmě ve střetu zájmů schválili nebo jí nezabránili. Trestný čin o poškozování zájmů Evropské unie vychází z Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropské unie a vztahuje se na všechny země EU, včetně úředníků řídicích institucí EU, jako je například Evropská komise.

Většina článků nového finančního nařízení vstoupí v účinnost až v souvislosti s novým sedmiletým finančním obdobím EU, které začne od roku 2021. Zákaz střetu zájmů bude ovšem účinný okamžitě, tři dny po zveřejnění nového finančního nařízení v Úředním věstníku Evropské unie. Vyjít by mělo v následujících dnech. Jelikož se jedná o evropské nařízení, nikoli evropskou směrnici, je takové nařízení účinné vůči všem osobám – veřejným orgánům, firmám i jednotlivcům – aniž by ho bylo třeba převádět do českého zákona.

Exkluzivně na Neovlivní.cz:
	Šéfka Výboru rozpočtové kontroly Evropského parlamentu Ingeborg Grässle se do Andreje Babiše ostře pustila už před dvěma lety. Prohlásila, že představuje vážný konflikt zájmů, že jeho privátní byznysové aktivity jsou těžko slučitelné s funkcí ve vládě. Deníku Neovlivní.cz poskytla nedávno exkluzivní rozhovor o prošetřování Babišova Agrofertu, Čapího hnízda i české praxi v rozdělování unijních dotací. Celé interview zde »
Všechny větvičky Čapího hnízda: Naše investigativní zjištění, dokumenty, fakta. Předkládáme vám průvodce dotační aférou Čapí hnízdo, která vážně zpochybnila byznysové praktiky miliardáře a dnešního premiéra Andreje Babiše Projděte si náš SPECIÁL »