© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Michal Škop, vystudovaný matematik, statistik a demograf, se už léta zabývá tím, jak informace, které leží na jednotlivých státních úřadech a v institucích, dostat pod veřejnou kontrolu. I proto se v září obrátil na ministerstvo financí s žádostí o dokumentaci ke klíčovému zákonu Andreje Babiše o elektronické evidenci tržeb. Dočkal se 19. ledna. Škopův boj v kostce? “4 měsíce, 2 odvolání, 1 reportáž v České televizi,” napsal na Twitter.
Spoluzakladatel webového projektu KohoVolit.eu, na němž najdete nejrůznější aplikace, díky kterým si můžete třeba porovnat sliby politiků s jejich reálným hlasováním v parlamentu, by v podstatě mohl být spokojený. Docílil toho, o co usiloval. Ministerstvo financí zveřejnilo v plném znění podklady k EET (zde »), byť dosud tvrdilo, že technické detaily musí zůstat tajné, jinak bude systém těžké chránit proti zneužití. “Lidem kolem nás také nedáváme volně klíč od bytu a pin ke kreditce,” argumentoval správce stránek domovského hnutí ANO Andreje Babiše na Facebooku.
Repro: Neo
Přesto Michal Škop nemá pocit, že by “měl splněno”. “Ještě jsou tam dva směry, které z mého pohledu nejsou dotažené. Předně: Jsem vážně rád, že dokumentaci zveřejnili. Ale trvalo to čtyři měsíce. Ze strany ministerstva se odehrály velké obstrukce a já bych rád, kdyby úřad zveřejnil, kolik takové obstrukce stojí, kolik peněz z našich daní se kvůli tomu vyhodilo,” říká Škop. “A chtěl bych vědět, kdo to zdržoval. Nemyslím teď pana ministra, který jako šéf za svůj úřad zodpovídá. Zajímá mě, který konkrétní člověk to měl na starosti. A třeba, jestli mu teď nedají měsíční odměnu, protože celá akce něco stála. Jedině pak bude mít naše úsilí nějaký efekt. A třeba napříště budou úřady vstřícnější.”
Neo: A ta druhá věc, kterou považujete za nedotaženou?
Samozřejmě vlastní obsah dokumentů. Tedy to, jak EET, pokud projde, bude vypadat. Aby zabezpečení bylo mnohem lepší, než je nyní navrhováno. Co mi vlastně při čtení dokumentace přišlo nejhorší: Že všechna data na serverech budou nekódovaná. Takže kdokoli bude mít k serverům přístup, bude si moci klidně stáhnout všechno. Kdyby na to chtěl někdo zaútočit, může se tam dostat přes přístupy finančních úřadů. To mi nepřijde úplně nejpovedenější. Zvlášť, když uvážíme, že databáze bude stát miliardy. A není myslím sporu, že se najdou lidé, kteří se do ní budou chtít dostat.
Neo: Tak máme tu poměrně čerstvou zkušenost s hacknutými maily pro premiéra Sobotku.
Přesně. Pokud je cíl dostatečně lákavý, tak se vždycky najdou lidé, kteří budou mít motivaci a peníze se k němu dostat. Jako s emailem pana premiéra. Jenže tam se to zveřejnilo. Zájem White Media byl zveřejnit to a škodit lidem, kterých se informace týkaly. Ale v EET budou věci, které nikdo nezveřejní. Stáhne si byznysová data, nechá si je pro sebe a spokojeně na tom vydělá.
Neo: Už jste stihl celou dokumentaci projít? Co dalšího vás překvapilo, kromě systému zabezpečení?
Už před časem byla zveřejněna neoficiální verze, kterou jsem si prošel. Šlo o verzi, kterou z financí získala TOP 09 – někdo jim to vynesl, nakopíroval. Ale samozřejmě člověk neví, jestli je to opravdu “to ono”. Takže jsem rád, že to ministerstvo zveřejnilo. Nadto je to praktičtější, v jejich dokumentu se dá vyhledávat.
Asi nejlepší analýza, co je v navrženém řešení problematické, vyšla na Lupě (zde »). Já mám nad rámec toho jen drobný postřeh: Včera se do toho díval kolega a přišel s tím, že v části, kde je průběžný odhad nákladů, tak u jedné firmy jsou položky špatně sečteny. Výsledek nesedí tuším o 80 milionů korun. Takové věci by se asi neměly stávat.
Neo: Když jste s tím “páčením” dokumentace na podzim začínali, uměl jste si představit, že se budete s úřadem přetahovat ještě v lednu?
Začali jsme s tím v září, kdy jsme poslali oficiální žádost o zveřejnění. A přišla nám dokumentace, která byla v podstatě kompletně začerněná. Ze 192 stránkové studie mi z financí poslali 136 úplně začerněných stránek a 19 z velké části začerněných stránek.
Otisk první verze toho, co vydalo ministerstvo financí z rukou. Zdroj: Michal Škop
Následovalo první odvolání, které ministr vrátil. Což znamená, že neuzná chybu, ale vrátí řízení na začátek. Kdyby nám napsali, že s odvoláním nesouhlasí, mohli bychom se obrátit na soud. Ale když zrušil své předchozí rozhodnutí, znamenalo to, že jeho úředníci měli zase lhůtu patnáct + deset dní na odpověď. Následně nám dokumentaci opět neposlali kompletně, tentokrát bylo začerněných asi třicet stránek. Vlastně ne, stránky byly zabílené. Odvolal jsem se znova. Krátce poté už se zveřejnila ta neoficiální verze. Ministerstvo financí ale systémem lhůt a odvolání úspěšně celý proces protáhlo o další dva měsíce.
Neo: Vy jste souběžně s žádostí o vydání dokumentace psal na finance také dotazy kvůli tomu, jak se ministerstvo financí dostalo k odhadům nákladů a výnosů. Odpovědi vám přišly?
Odhady byly popsané v důvodové zprávě k zákonu. Ale nebyly popsané do detailu. Žádal jsem, aby zveřejnili, jakým způsobem se k těmto číslům dostali.
Pokud jde o náklady, ty jsou v nyní zveřejněné dokumentaci vyčísleny detailně, byť, jak jsem říkal, co si o tom má člověk myslet, když tam jsou početní chyby.
A pak mě zajímaly výnosy. Ještě před rokem Andrej Babiš říkal, že EET má přinést desítky miliard ročně. Jeho náměstkyně Hornochová říkala ale jiné číslo. A v důvodové zprávě bylo zase jiné číslo. Proto jsem podával dotaz, jak k té cifře došli. Odpovědi jsem zveřejnil; je z nich patrné, že jsou to jen jejich odhady. Mají to nějak odhadnuté, ale operovat s tím, že to bude 12 miliard ročně, to je podle mě jen zbožné přání. Stejně tak to mohou být miliardy dvě.
Co mi tam přišlo zajímavé: Ministerstvo v odhadu uvádí, že v prvním roce půjde asi o 2 miliardy ročně a teprve po pěti letech se to najednou bude zlepšovat, doroste to na 18 miliard. Ale proč? Nevidím důvod, proč by se to mělo v čase takto dramaticky zvyšovat.