Pozadí příběhu ‘plaťte podle jističe’: Získali jsme oponentní posudky

“Návrh ERÚ byl špatný, poškozoval domácnosti s nízkou spotřebou a snižoval motivaci šetřit.” Jednoznačná kritika úřadu Aleny Vitáskové z úst premiéra Bohuslava Sobotky zazněla před dvěma dny. A nebyla tak úplně fér. Redakci Neovlivní.cz se podařilo získat oba dva nezávislé oponentní posudky, které si Energetický regulační úřad nechal k chystané revoluci v platbách za elektřinu vypracovat. Oba šéfce vlivného úřadu doporučují nové tarify zavést.

Jsou to dva dny, kdy šéfka ERÚ Vitásková oznámila, že rozpouští expertní tým, který změny tarifního systému plateb za elektřinu připravoval a její úřad začne chystat návrh nový. Při té příležitosti se znovu ohradila proti tomu, aby vina za kritizované tarify ležela jen na jejích bedrech.

“Byla jsem sama proti všem, když jsem se postavila expertnímu týmu a návrhu oponentních posudků, a dala jsem celý model k veřejné konzultaci,” uvedla Vitásková.

Podrobněji se o své roli a zadání, které dostala od vlády, rozepsala v otevřeném dopise, o kterém již redakce informovala, naleznete ho zde ». Napsala v něm, že si sama nebyla jistá závěry, které ji expertní skupina pro přípravu nových tarifů předložila. “Chtěla jsem si své pochyby nechat vyvrátit. Nařídila jsem zpracování dvou nezávislých oponentních posudků (…). Oba potvrdily možné okamžité zavedení nové tarifní struktury do praxe.”

Redakce Neovlivní.cz oba posudky získala a nyní vám je předkládá k prostudování.

Pod jedním jsou podepsáni akademici z Českého vysokého učení technického v Praze, konkrétní jej vypracoval Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky. Druhý posudek přišel od lidí z byznysu, zpracovala jej expertní společnost PMAC – Project management and consulting.

Nepřehlédněte:

	• Oponentní posudek ČVUT
	• Oponentura NTP_PMAC

Oba posudky ve svých závěrech materiál expertní skupiny ERÚ podepisují.

“Zpracovatel oponentního posudku doporučuje novou tarifní strukturu (tj. novou strukturu regulovaných tarifů za služby sítí) implementovat. Implementace v plném rozsahu je v uvažovaném termínu od 1. 1. 2017 možná,” stojí ve studii ČVUT.

A v té od PMAC pak mezi závěry můžete číst například: “Přechod na novou tarifní strukturu doporučujeme realizovat bez přechodného období pro všechny kategorie zákazníků. Přechodná ustanovení v oblasti nahrazení RP by vyvolala dezorientaci zákazníků a zvýšené náklady na úpravy systémů v přechodném období.”

Autoři obou studií přitom vnímají problematickou část plánu, podle něhož se cena pro spotřebitele neměla odvíjet od spotřeby, ale od velikosti jističe. (To by zasáhlo především ty zákazníky, kteří mají nerovnoměrně rozprostřenou spotřebu. Tedy například chalupáře, kteří mají velký jistič kvůli cirkulárce, kterou pustí párkrát do roka.)

Co k tomu napsali z ČVUT? “Motivace zákazníků k optimalizaci jejich požadavků na rezervovaný příkon je dosud nízká, neboť převážná většina plateb (zejména na NN) je za odebranou energii. Změna této motivace pomůže distributorům v lepším využití stávající sítě i do budoucna. V konečném dlouhodobém výsledku to povede ke snižování nákladů na sítě, resp. k jejich nezvyšování. Peněžní prostředky tak budou moci směřovat do nových technologií, přinášejících jinou kvalitu. Úměrně přesunu plateb do stálé složky se však sníží motivace zákazníků k úsporám energie. Motivace k úsporám je ale dlouhodobý cíl všech evropských i národních strategií a koncepcí, navíc legislativně podložený. Tuto skutečnost studie neřeší (a ani neměla za úkol řešit). Při veřejné diskusi a rozhodování o zavedení NTS nelze tento zásadní vliv na změnu chování zákazníků pominout, neboť podle našeho názoru bude zneužíván jako argument proti zavedení NTS.”

Psali jsme:

» Profil Aleny Vitáskové: Žena, která ohrožuje sebe sama

» Za kulisy moci: Vitásková popisuje Sobotkovi, kdo připravil tarify

» Sestřelit, nesestřelit? Kabinet řeší šéfku ERÚ

Studie PMAC se problémů jističů věnuje zejména v pasáži, kde popisuje možné dopady na maloodběr obyvatelstva. “Výrazné změny v kategorii maloodběru lze očekávat u odběrných míst s nízkou a zejména velmi nízkou spotřebou. U odběrů s malou spotřebou často dochází k předimenzování hlavního jističe, a proto je nutné individuálně posoudit potřeby každého odběrného místa zvlášť. Do této skupiny spadá 5% odběrných míst MOO. Odběrná místa s malou spotřebou zahrnují část rekreačních objektů a byty s velmi malou spotřebou. Z trendů a zvyklostí byly tyto odběry osazovány jističi s vysokou proudovou hodnotou a mnohdy byly osazovány třífázové jističe, přestože se v objektu nevyskytuje žádný spotřebič s tímto připojením. Lze také předpokládat, že i nové typy spotřebičů určených pro tyto objekty, (jako jsou vodárny, čerpadla a jiné pohony) jsou v současnosti vyráběny jako jednofázové. Existuje tedy vysoký potenciál na snížení proudové hodnoty hlavního jističe, případně přechodu z třífázového odběru na jednofázový odběr. Předložený návrh tarifní politiky nezahrnuje sociální tarify a institut chráněného zákazníka. Tyto oblasti je příhodnější řešit jinými vhodnými nástroji sociální politiky současně s příspěvky na bydlení a obdobnými oblastmi.”

Jaký přístup nakonec stát, resp. ERÚ, zvolí, nyní není jasné. Vitásková ve středu na tiskové konferenci řekla, že podle ní budou nové tarify elektřiny platit až od roku 2019; tedy o dva roky později, než vláda předpokládala.