© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
V záplavě dat, která vláda od občanů vybírá a nově vybírat chce, chybí jedna zásadní pojistka. Tvrdé postihy pro správce databází, v nichž se údaje budou ukládat. Minulost přitom ukázala, že za úniky či krádeže dat stát úředníky netrestá.
Proč jsou Češi svolní sdělovat o sobě na internetu tolik soukromých informací? A proč stát plánuje vybírat od lidí další a další data? Stává se z něho čím dál větší “Velký bratr”? To byly jen některé z mnoha otázek o bezpečnosti na internetu, které zazněly během debaty, kterou na půdě Metropolitní univerzity v Praze pořádala redakce Neovlivní.cz. Proti moderátorce Sabině Slonkové usedli dva experti na tuto oblast: publicista, zakladatel Energomonitoru Patrick Zandl a vysokoškolský pedagog z VŠE, publicista Petr Koubský.
Zleva: Patrick Zandl, Petr Koubský a Sabina Slonková během natáčení. Foto: Neo
Diskutující se dotkli dva dny staré události, kdy kabinet Bohuslava Sobotky schválil návrh zákona o centrální evidenci účtů fyzických a právnických osob vedených u bank a záložen. Data v registru mají být podle plánu aktualizována denně, získané informace pak mají podle ministra financí Andreje Babiše pomoci finanční správě reagovat na přesun peněz získaných podvody.
“Stát zavádí registr účtů a má k tomu velmi dobré vysvětlení. Říká, že když budete někam převádět peníze, odklánět je před daněmi, díky registru to bude dobře dohledatelné. Ovšem chybí k tomu ta druhá strana. Státní zodpovědnost,” upozornil Zandl. “Nebojím se použití informací o mně ve prospěch státu v případech, kdy na to stát má nárok. Ale bojím se – a stalo se to mockrát -, že tu databázi někdo ukradne a data použije ve prospěch někoho soukromého. Měla by tu existovat ekvivalentní obrana. Jasně říci: ‘Všichni, kdo s tou databází přišli do styku, půjdou v momentě, kdy se ukradne, do vězení.’ Proč to takhle není, když vláda tvrdí, že databáze dobře zabezpečí a nemůže se nic stát? Protože stát ví, že se to určitě stane. Že třeba po kouscích z té databáze účtů budou úniky. A co nastane? Ta příjemná česká vlastnost, že se nic nevyšetří a nikdo nebude postižený.”
| Milí čtenáři, celou diskusi jsme nahrávali. Videozáznam debaty najdete na Neovlivní.cz příští týden. (red) |
Takto tvrdě nastavené postihy by ovšem možné správce databáze odradili se o práci vůbec zajímat, podotkla Sabina Slonková. “Na druhou stranu, za této situace by možná stát přestal strkat nos tam, kde si není jistý, že informace skutečně potřebuje a je schopen je ochránit před zmizením,” kontroval Zandl.
Podle Petra Koubského mohou mít správci státních registrů nejrůznější prověrky, ale není to nic platné, když je pro ně státní služba jen prací. “Zabezpečení dat není jen technikou otázkou. Ale je to také otázka našeho přístupu ke státu. Ten se liší zemi od země – a v Česku je bohužel takový, jaký je. Podle mého soudu to má své naprosto objektivní důvody. Jde o výsledek naší akumulované zkušenosti.”
Diskuse se stočila na již platnou povinnost podání kontrolního hlášení. Poplatníci v něm správci daně poskytují velké množství dat. “Všechny tyto údaje tečou do analytického centra v Pardubicích, kde se tyto údaje od ledna shromažďují a přístup k nim má třicet lidí,” upozornila Sabina Slonková.
“Nevím, který z těch třiceti lidí to bude, ale jsem přesvědčen, že jeden z nich určitě selže a nějaká data uniknou. Nemusí to být přímo za peníze, ale třeba za nějakou úsluhu. Typově: zamázneme, že jsi jel opilý na červenou na křižovatce, dostaneme tvou dceru na operaci a podobně,” je k utajení skeptický Patrick Zandl. “Vadí mi, že riziko té databáze bylo přeneseno jen na občana, ale už tu není riziko pro úředníky, kteří mají moc do databáze vstoupit a zneužít ji.”
Šéfredaktorka Neovlivní.cz se pozastavila nad ním, že v podkladových zprávách ke kontrolnímu hlášení, které zveřejnilo Ministerstvo financí, nikde nefiguruje jediný slib, že se stát o data postará a uchová je v bezpečí. “Nikde se tam nepíše ‘promiňte, občané, že vás takto zatěžujeme, slibujeme, že se o to dobře postaráme’.”
“Znovu to svědčí o asymetrii vztahů mezi státem a občanem,” souhlasí Petr Koubský. “Ale – i kdyby to tam bylo příjemným marketingovým jazykem, který by nás ukolébal, realita by se stejně nezměnila, jen bychom byli méně ve střehu.”
Patrick Zandl nesouhlasil: “To, že tam někdo takový text nedal, spíše nasvědčuje, že se nad tím nikdo ani nezamýšlel. V první řadě jde státu o to data sebrat, promlít, najít viníky, potrestat je. Ale není tam prvořadá myšlenka, že jde o data, která se musí strážit jako oko v hlavě, protože jsou nesmírně škodlivá, pokud se dostanou mimo účel, pro který byla sebrána.”