Hlavním vědeckým zaměřením Zuzany Musilové jsou ryby, respektive jejich evoluční vývoj, díky němuž se mohou adaptovat na různá prostředí včetně temných hlubin oceánů. Zúčastnila se zahraničních expedic i výzkumných stáží po celém světě, publikuje v prestižních vědeckých časopisech, jako jsou Science a PNAS. V Česku založila vlastní výzkumnou skupinu, která se věnuje evoluci rybích smyslů, především zraku.
Pro Zuzanu Musilovou nejsou ryby pouze vědeckým objektem, ale celoživotní láskou, která se projevuje dokonce v jejím šatníku, kde není nouze třeba o trička právě s těmito vodními tvory. Na schůzku ale dorazila v bleděmodrém tričku bez ryby. S úsměvem to omluvila vysvětlením, že nesehnala žádné tričko pro kojící matky s rybou. Zuzana je totiž právě na mateřské se čtyřměsíční dcerou Hedvikou. „Ale těhotenské oblečení jsem s rybou měla; s tou, co se v nebezpečí nafukuje do velké koule,“ směje se.
Neo: Kde se u vás vzal takový zájem o ryby?
Přes akvaristiku. Byla jsem ještě dítě. Nastoupila jsem tehdy na víceleté gymnázium, kde jsem se poznala se spolužačkou, která měla akvárium. A pokud ho měla kamarádka, tak jsem ho musela mít také. Měly jsme si pak spolu o čem povídat. Třeba jaké máme druhy a co se nám zrovna tře. Když jsem rybičky každý den pozorovala, poznávala jsem, jak jsou neuvěřitelně variabilní; nejen jak rozdílně vypadají, ale i jak se chovají. Snažila jsem se je i rozmnožovat, přičemž jsem zjišťovala, že každý druh má jiné nároky. Nakonec mi tento koníček jako jeden z mála vydržel, až jsem se rozhodla, že půjdu studovat zoologii na vysokou školu. V té době mě samozřejmě vůbec nenapadlo, že bych mohla být vědkyně, o své profesní dráze jsem takto neuvažovala.
Neo: Nezajímala vás jiná zvířata? Proč zrovna ryby?