© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Rybáři a další svědci u soudu také shodně usvědčili stát z naprosté liknavosti při řešení nehody i následném vyšetřování.
Svědecké výpovědi, které dnes zazněly u soudu kvůli havárii na řece Bečvě, zpochybňují verzi policie a žalobce. Jde o svědky z řad rybářů, kteří na místo dorazili bezprostředně po nehodě, během níž zahynulo přes 40 tun ryb.
Rybáři dnes shodně uváděli, že na místě byl výrazně cítit chlór či savo. Někteří měli vysušené ruce, dvěma svědkům se z neznámých příčin spustila krev z nosu. Policie nicméně tvrdí, že ryby zabil kyanid, který ovšem takový zápach nevydává.
“Cítili jsme zápach, jako kdyby Savo,” řekl například rybář Jiří Kašpar.
Rybáři také uvedli, že kilometr a půl po proudu pod údajným místem havárie, viděli živé ryby. Podle policejní verze se ale nehoda stala bezmála čtyři kilometry od místa, kde začaly ryby ve velkém hynout. Jako by kyanid „přeskočil“ pořádně dlouhý kus řeky a začal zabíjet až daleko po proudu.
Jeden ze svědků, Lukáš Gerla pak soudu řekl, že policisty upozorňoval na úplně jiné místo, kde viděl po nehodě první mrtvé ryby. Bylo sto metrů pod poslední výpustí ve Lhotce nad Bečvou. “Nejel tam nikdo, neřešil to nikdo. Jiný kanál to být nemohl. Ten kanál byl vybělený, spálený. Kam vede, neví nikdo,” řekl Gerla.
Policie nicméně ve shodně se žalobcem nadále trvá na svém: viníkem je společnost Energoaqua a látka, která zabíjela, byl kyanid. Právě zástupce firmy a společnost jako taková nyní stojí před soudem v roli obžalovaných.
ČTĚTE VÍCE:
Co se stalo na Bečvě. Totální selhání státu
Brabcova verze popírá fyzikální zákony
Soudkyně Ludmila Gerlová původně případ smetla ze stolu jako nedodělaný a vrátila jej policii. Nadřízený soud ale nařídil, aby vypsala hlavní líčení. Soudkyně nyní případ řeší skutečně detailně, jak reportují ze soudní síně přítomní reportéři. A ví, na co se svědků ptát.
“Důležitý detail: soudkyně se ho ptala, zda si všiml na uhynulých rybách nějakých výrazných detailů. Nakonec i celkem návodně — zda si všiml něčeho třeba “na žábrách”. Kašpar řekl, že nic zvláštního neviděl. To je zásadní, protože při otravě kynidem mají ryby výrazně třešňově zbarvené žábry — nic takového ale není vidět ani na fotografiích, a neviděli to při havárii ani rybáři,” tweetoval ze soudní síně Jakub Patočka z deníku Referendum.
Stejný dotaz soudkyně položila všem svědkům, kteří se podíleli na likvidaci škod z havárie. Nikdo z nich na rybách zabarvené žábry neviděl.
Dnešní svědci také potvrdili, že stát při řešení havárie fatálně selhal. Nikdo včas neodebral vzorky, těmi od rybářů se úřady odmítly zabývat. “Vylili jsme je,” odpověděla pracovnice vodoprávního úřadu v Hustopečích nad Bečvou na otázku, co udělala se vzorky vody odebranými rybáři.
Ekologická katastrofa se tak stala symbolem selhání státního aparátu.
Svědecké výpovědi korespondují s tím, co jsme přinesli k havárii v roce 2020 v časopise Neovlivní.cz. “V tu chvíli dobrovolníci vůbec nevěděli, co ryby na bezmála čtyřicetikilometrovém úseku Bečvy otrávilo. Trvalo několik dní, než úřady oficiálně oznámily, že to byl vysoce toxický kyanid. Spoustu lidí to pořádně naštvalo. Vadí jim, že je nikdo nevaroval. „Dobrovolníci tam několik dní s vyhrnutými rukávy a bez rukavic vytahovali z vody mrtvé ryby,“ rozčiluje se například starosta Hranic Jiří Kudláček (Naše krásné Hranice), podle něhož tam mohli umírat lidé,” napsali jsme.
Kromě policejní verze se v případu hned zpočátku objevila varianta, že nehoda souvisí se společností Deza z Babišova holdingu Agrofert. Tuto možnost zmínil veřejně například poslanec Petr Gazdík (STAN), později ale vzal obvinění zpět a za publikování neověřené informace se omluvil.
Deza nicméně veškerá podezření odmítá. Stanovisko firmy zní: “Deza otravu ryb v Bečvě nezpůsobila a ani technicky způsobit nemohla.”
A pro ilustraci příběhu ještě jeden názor rybáře, který jsme v minulosti publikovali. Jde o Pavla Kociána: “Stalo se, co se stalo. Lidskou nedbalostí, pochybením, technickou chybou, únavou materiálu, co já vím? Ale domnívám se, že to někdo v daný okamžik věděl a dodnes ví. A tady je to největší pochybení! Kde je nějaká ohlašovací povinnost, havarijní plán, postupy informování patřičných složek, institucí? A to nejhorší? To snad tím nejhrůznějším způsobem vydala Bečva samotná. Tuny bezbranných ryb které si vytrpěly, než lekly, opravdu muka. Nejsou slyšet, jsou němé, ale kdyby mohly křičet, tak by to bylo slyšet hodně daleko.”
Zdroj náhledové foto: Michal Přikryl