„Situaci zhoršuje únava společnosti z války, růst korupce a zneužívání moci v týlu“, píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o téměř dvou letech války, kterou rozpoutal na Ukrajině Vladimir Putin.
Na přelomu roků 2023 a 2024 můžeme s jistotou prohlásit, že rusko-ukrajinská válka nabrala vleklý charakter. Široce avizovaná letní protiofenzíva ozbrojených sil Ukrajiny nedosáhla svých cílů: pokud byl v srpnu prezident Zelenskyj stále optimistický, že po dosažení Krymského poloostrova bude možné „zmáčknout“ Kreml politickými metodami, pak do konce podzimu pouze vyjádřil uspokojení nad tím, že ukrajinská armáda neustupuje.
Patovou situaci na frontách uvedl i vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj. Pokud se během protiofenzívy na podzim 2022 ukrajinským jednotkám podařilo osvobodit 13 % okupovaného území, pak se v roce 2023 frontová linie příliš nezměnila. Zároveň je důležité konstatovat, že končící rok ruské armádě příliš úspěchů nepřinesl. Navzdory „částečné“ mobilizaci provedené na podzim roku 2022 se Kremlu za posledních dvanáct měsíců nepodařilo dosáhnout žádného zásadního vojenského průlomu, frontové linie zůstaly statické.
Patová situace na frontách hrozí snížením podpory Ukrajiny ze strany západní koalice. Svou roli sehrálo také nové ohnisko geopolitického napětí na Blízkém východě a také nadcházející prezidentské volby ve Spojených státech, kde je ukrajinská otázka předmětem debat napříč politickými stranami. Ukrajina již čelila zablokování balíčku pomoci v americkém Senátu. Kvůli protiukrajinskému postoji Maďarska je ohrožen i balíček pomoci EU. Ukrajina již vyvíjí alternativní plány pro případ potíží s vnější podporou, rozpočtový deficit na příští rok je 40 miliard dolarů (celkový rozpočet je přitom 80 mld dolarů).
Taková systémová krize nemohla nevést k vnitřním politickým turbulencím. Situaci zhoršuje skutečnost, že kvůli současnému stannému právu na Ukrajině se nekonaly včas parlamentní volby (říjen 2023) a ohroženy jsou i prezidentské volby v březnu 2024. Navzdory tomu, že ve společnosti panuje všeobecný konsenzus o konání voleb až po válce (tento názor podporuje 62 % dotázaných), politické kruhy nadále aktivně diskutují o jejich pravděpodobnosti. Na jedné straně žebříčku je volební kampaň s nízkou legitimitou (18 % území země je okupováno, 1,3 milionu voličů je v armádě, více než 4 miliony jako uprchlíci v Evropě), na straně druhé je precedens faktického zrušení voleb a prodloužení pravomocí současného týmu na dobu neurčitou. Za poslední dva roky Zelenského prezidentská vertikála soustředila velké množství moci, což ve společnosti vyvolává poplach, a řeči o volbách naznačují podvědomou touhu obnovit ztracenou rovnováhu.