Ukrajina v roce 2024. A jak se to dotkne České republiky

“Situaci zhoršuje únava společnosti z války, růst korupce a zneužívání moci v týlu”, píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o téměř dvou letech války, kterou rozpoutal na Ukrajině Vladimir Putin.

Na přelomu roků 2023 a 2024 můžeme s jistotou prohlásit, že rusko-ukrajinská válka nabrala vleklý charakter. Široce avizovaná letní protiofenzíva ozbrojených sil Ukrajiny nedosáhla svých cílů: pokud byl v srpnu prezident Zelenskyj stále optimistický, že po dosažení Krymského poloostrova bude možné “zmáčknout” Kreml politickými metodami, pak do konce podzimu pouze vyjádřil uspokojení nad tím, že ukrajinská armáda neustupuje.

Patovou situaci na frontách uvedl i vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj. Pokud se během protiofenzívy na podzim 2022 ukrajinským jednotkám podařilo osvobodit 13 % okupovaného území, pak se v roce 2023 frontová linie příliš nezměnila. Zároveň je důležité konstatovat, že končící rok ruské armádě příliš úspěchů nepřinesl. Navzdory “částečné” mobilizaci provedené na podzim roku 2022 se Kremlu za posledních dvanáct měsíců nepodařilo dosáhnout žádného zásadního vojenského průlomu, frontové linie zůstaly statické.

Patová situace na frontách hrozí snížením podpory Ukrajiny ze strany západní koalice. Svou roli sehrálo také nové ohnisko geopolitického napětí na Blízkém východě a také nadcházející prezidentské volby ve Spojených státech, kde je ukrajinská otázka předmětem debat napříč politickými stranami. Ukrajina již čelila zablokování balíčku pomoci v americkém Senátu. Kvůli protiukrajinskému postoji Maďarska je ohrožen i balíček pomoci EU. Ukrajina již vyvíjí alternativní plány pro případ potíží s vnější podporou, rozpočtový deficit na příští rok je 40 miliard dolarů (celkový rozpočet je přitom 80 mld dolarů).

Taková systémová krize nemohla nevést k vnitřním politickým turbulencím. Situaci zhoršuje skutečnost, že kvůli současnému stannému právu na Ukrajině se nekonaly včas parlamentní volby (říjen 2023) a ohroženy jsou i prezidentské volby v březnu 2024. Navzdory tomu, že ve společnosti panuje všeobecný konsenzus o konání voleb až po válce (tento názor podporuje 62 % dotázaných), politické kruhy nadále aktivně diskutují o jejich pravděpodobnosti. Na jedné straně žebříčku je volební kampaň s nízkou legitimitou (18 % území země je okupováno, 1,3 milionu voličů je v armádě, více než 4 miliony jako uprchlíci v Evropě), na straně druhé je precedens faktického zrušení voleb a prodloužení pravomocí současného týmu na dobu neurčitou. Za poslední dva roky Zelenského prezidentská vertikála soustředila velké množství moci, což ve společnosti vyvolává poplach, a řeči o volbách naznačují podvědomou touhu obnovit ztracenou rovnováhu.

Situaci zhoršuje únava společnosti z války, růst korupce a zneužívání moci v týlu. Za těchto podmínek se úřady obávají destabilizujícího scénáře inspirovaného zvenčí, kdy nepřítel může využít lidové nespokojenosti k
uspořádání “pseudomajdanu”, alespoň to je nebezpečí, o kterém mluví prezident Zelenskyj.

Zelenskyj versus Zalužnyj

Jedním ze znaků vnitřních turbulencí jsou přetrvávající zvěsti o třenicích mezi prezidentem Zelenským a vrchním velitelem ozbrojených sil Ukrajiny Zalužným. Na oficiální úrovni je konflikt popírán, ale oba klíčoví vůdci Ukrajiny se stále více veřejně rozcházejí ve svých hodnoceních budoucí vojenské strategie. Zalužnyj je zastáncem přechodu země k obraně a Zelenskyj mu vyčítá příliš pesimistické hodnocení situace (Washingtonu se také důrazně doporučuje přejít na Ukrajinu do defenzivy).

Dalším důvodem nesouhlasu bylo téma mobilizace dalšího půl milionu lidí v ozbrojených silách Ukrajiny. Návrh zákona o mobilizaci, který vláda předložila Nejvyšší radě, obsahuje řadu nepopulárních ustanovení (snížení věku pro mobilizaci z 27 na 25 let, snížení důvodů pro odklady, revize důvodů pro uznání způsobilosti k vojenské službě), takže vojenské a civilní orgány se snaží přenést odpovědnost jeden na druhého. Pokud tedy Zelenskyj na své závěrečné tiskové konferenci řekl, že armáda “požádala o mobilizaci 450-500 tisíc lidí”, pak vrchní velitel Zalužnyj během rozhovoru s tiskem naopak přenesl odpovědnost za mobilizační údaje na vládu, zejména na ministerstvo obrany.

K takovému přesunu odpovědnosti dochází na pozadí poklesu popularity všech institucí občanské moci. Od prosince loňského roku klesla důvěra v prezidenta z 84 na 62 procent, ve vládu z 52 na 26 procent a v Nejvyšší radu z 35 na 15 procent. Důvěra v armádu přitom zůstává na stejné nejvyšší úrovni – 96 % a vrchnímu veliteli ozbrojených sil Ukrajiny Zalužnému důvěřuje 92 %.

Prezident a generál jsou si dobře vědomi neaktuálnosti politického boje na pozadí patové situace na frontě. Zalužnyj se pečlivě vyhýbá politickým prohlášením, která přesahují kompetence armády, a Zelenského tým se snaží veřejně zahladit ostré hrany a uvědomit si ničivé důsledky rezignace velitele ozbrojených sil Ukrajiny. Drtivá většina Ukrajinců (72 %) je jednoznačně proti změně vrchního velitele a prezidentův potenciální favorit na tento post, velitel pozemních sil generál Syrskyj, má úroveň důvěry třikrát nižší než Zalužnyj.

Zdroj náhledové foto: Dmytro Larin / Shutterstock.com