© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek po roce znovu analyzuje mafiánské klany kolem ruského prezidenta.
Válka mezi klany okolo Putina opět nabírá na síle a ovlivňuje tím i dění na Ukrajině. Tak jak jsem psal v článku na Neovlivni před rokem, klany kolem Putina jsou jako mafie. Záleží na tom, který vyhraje.
Frakční dynamika uvnitř Kremlu není novým fenoménem a nenaznačuje bezprostřední kolaps Putinova režimu, zejména proto, že základem Putinova režimu jsou mocenské vertikály. Ruský prezident záměrně vytváří prostředí, ve kterém vysocí úředníci v jeho nejužším kruhu musí soutěžit o jeho přízeň, a to především proto, aby zajistili, že jeho podřízení zůstanou loajální jemu a jeho režimu. Putin má afinitu k rotaci úředníkům a vojenským velitelům. Místo aby je přímo propouštěl, aby zabránil jednotlivci nashromáždit příliš velký politický vliv a aby si udržel podporu mezi soupeřícími frakcemi.
Je nepravděpodobné, že by Putin tento systém změnil a odstranil tyto mocenské vertikály, protože slouží jako základ jeho vlády. Jsou známé četné případy. Například ten Prigožinův, kdy ruští představitelé a velitelé využívali ruský informační prostor k upoutání Putinovy pozornosti, diskreditaci opoziční frakce a ovlivňování změn v Putinově vnitřním kruhu.
Takové frakční spory mají významné, ale ne dispozitivní účinky na bojiště. Mohou poškodit soudržnost mezi ruskými silami a demoralizovat ruský personál, ale je nepravděpodobné, že by vedly k masovému konfliktu v ruských řadách nebo širší společnosti. Neustálé třenice mezi různými frakcemi, které hrají roli v Putinově válce na Ukrajině, však mohou bránit ruskému rozhodování a omezit schopnost Kremlu vnést do ruské armády soudržnost a efektivitu.
V současnosti je středem pozornosti nedávná výzva srbského žoldáka adresovaná ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, která rozpoutala diskusi o probíhající “klanové válce” v Kremlu a ruském informačním prostoru na pozadí ruské prezidentské kampaně.
Co se stalo? Srbský odstřelovač Dejan Berić (známý také jako “Deka”), který bojoval s ruskými silami na Ukrajině od počátku ruské invaze v roce 2014, provádí nábor ruských žoldáků v Srbsku a stal se členem Putinova volebního týmu, zveřejnil 8. ledna videovýzvu, v níž obvinil vojenské velitele ruského 119. gardového výsadkového pluku (106. gardové divize VDV) ze špatného zacházení se srbskými žoldáky v oddílu “Vlci” (Volki). Jednotky 119. gardového pluku VDV v současné době operují na jižním křídle Bachmutu u Kliščijivky. Berić tvrdil, že velitelé 119. pluku VDV donutili srbské žoldáky k útoku bez dostatečných zbraní, což přimělo celý oddíl odmítnout pokračovat v útocích a požadovat přesun k nedalekým čečenským jednotkám “Achmat” Specnaz.
Berić uvedl, že ruští vojenští představitelé a policie prohlásili, že srbští žoldnéři jsou dezertéři a váleční zločinci, odzbrojili je, vytlačili je ze zákopů a donutili je přiznat, že jsou špioni.
Berićova výzva je přímým náznakem toho, že mezi některými ruskými siloviki v Putinových vnitřních kruzích vypukla “klanová válka”. Berićova výzva je pravděpodobně součástí široce diskutovaných informačních útoků proti skupině ruských milblogerů, kteří jsou nezávislí a otevřeně kritičtí vůči ruskému ministerstvu obrany (MO), a že tyto informační útoky jsou součástí organizované kampaně proti velitelům VDV a jejich patronům.
Dostupné informace říkají, že Berićovo odvolání bylo součástí odvetného útoku provedeného jménem frakce tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa a ministra obrany Sergeje Šojgua v Kremlu proti frakci Igora Sečina – Putinova “de facto zástupce” a generálního ředitele ruské státní ropné společnosti Rosněfť. Cílem útoku byl i gubernátor Tulské oblasti Alexej Ďjumin, který je aktivním členem Sečinovy frakce a patronem 106. divize VDV. Berićův veřejný útok proti velení 119. pluku VDV byl pravděpodobně pokusem podkopat Ďjumina, velitele 106. divize VDV generálmajora Vladimira Seliverstova a velitele ruského VDV a uskupení sil “Dněpr” generálplukovníka Michaila Teplického v očích Putina. Ďjumin, Teplinskij a Seliverstov byli v minulosti zapojeni do sporů s ruským ministerstvem obrany a spojili se s Wagnerovou skupinou a opozicí vůči Šojguovi.
Válku mezi gangy zahájila Sečinova frakce útoky na Patruševovu frakci tím, že zveřejnila problémy s ruskými dodávkami vajec, které byly nedostatečně řešeny ruským ministrem zemědělství, kde je ministrem Dmitrij Patrušev, syn Nikolaje Patruševa. Šojguova frakce také čelila podobným veřejným útokům na svou neschopnost vypořádat se s kolapsem komunální infrastruktury v moskevské oblasti a problémy s Nadací Obránci vlasti. Putin nedávno nepřímo kritizoval Dmitrije Patruševa a Šojgua za jejich selhání.
Gangy v okolí Putina se pokoušejí navzájem zdiskreditovat ve prezidentových očích, aby si zajistily nové pozice v Kremlu po prezidentských volbách. Je velmi zajímavé, že v současné době se souboje viditelně nezúčastní bezpečnostní složky státu, jako je FSB, nebo Rosgvadia. To neplatí pro GRU. Boj o tuto službu je symbolizován náměstkem generálporučíkem Vladimirem Alexejevem v Česku známým z organizvání akce Vrbětice, který schválil Berićovu výzvu, aby Putina upozornil na nedostatek zásob v armádě. Nyní se spekuluje o jeho propuštění, což by podporovalo tezi o válce gangů II.
Zdroj náhledové foto: Aynur Mammadov / Shutterstock.com