Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek po roce znovu analyzuje mafiánské klany kolem ruského prezidenta.
Válka mezi klany okolo Putina opět nabírá na síle a ovlivňuje tím i dění na Ukrajině. Tak jak jsem psal v článku na Neovlivni před rokem, klany kolem Putina jsou jako mafie. Záleží na tom, který vyhraje.
Foto: Aynur Mammadov / Shutterstock.com
Frakční dynamika uvnitř Kremlu není novým fenoménem a nenaznačuje bezprostřední kolaps Putinova režimu, zejména proto, že základem Putinova režimu jsou mocenské vertikály. Ruský prezident záměrně vytváří prostředí, ve kterém vysocí úředníci v jeho nejužším kruhu musí soutěžit o jeho přízeň, a to především proto, aby zajistili, že jeho podřízení zůstanou loajální jemu a jeho režimu. Putin má afinitu k rotaci úředníkům a vojenským velitelům. Místo aby je přímo propouštěl, aby zabránil jednotlivci nashromáždit příliš velký politický vliv a aby si udržel podporu mezi soupeřícími frakcemi.
Je nepravděpodobné, že by Putin tento systém změnil a odstranil tyto mocenské vertikály, protože slouží jako základ jeho vlády. Jsou známé četné případy. Například ten Prigožinův, kdy ruští představitelé a velitelé využívali ruský informační prostor k upoutání Putinovy pozornosti, diskreditaci opoziční frakce a ovlivňování změn v Putinově vnitřním kruhu.
Takové frakční spory mají významné, ale ne dispozitivní účinky na bojiště. Mohou poškodit soudržnost mezi ruskými silami a demoralizovat ruský personál, ale je nepravděpodobné, že by vedly k masovému konfliktu v ruských řadách nebo širší společnosti. Neustálé třenice mezi různými frakcemi, které hrají roli v Putinově válce na Ukrajině, však mohou bránit ruskému rozhodování a omezit schopnost Kremlu vnést do ruské armády soudržnost a efektivitu.