Válka mezi klany okolo Putina opět nabírá na síle

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek po roce znovu analyzuje mafiánské klany kolem ruského prezidenta.

Válka mezi klany okolo Putina opět nabírá na síle a ovlivňuje tím i dění na Ukrajině. Tak jak jsem psal v článku na Neovlivni před rokem, klany kolem Putina jsou jako mafie. Záleží na tom, který vyhraje.


Foto: Aynur Mammadov / Shutterstock.com

Frakční dynamika uvnitř Kremlu není novým fenoménem a nenaznačuje bezprostřední kolaps Putinova režimu, zejména proto, že základem Putinova režimu jsou mocenské vertikály. Ruský prezident záměrně vytváří prostředí, ve kterém vysocí úředníci v jeho nejužším kruhu musí soutěžit o jeho přízeň, a to především proto, aby zajistili, že jeho podřízení zůstanou loajální jemu a jeho režimu. Putin má afinitu k rotaci úředníkům a vojenským velitelům. Místo aby je přímo propouštěl, aby zabránil jednotlivci nashromáždit příliš velký politický vliv a aby si udržel podporu mezi soupeřícími frakcemi.

Je nepravděpodobné, že by Putin tento systém změnil a odstranil tyto mocenské vertikály, protože slouží jako základ jeho vlády. Jsou známé četné případy. Například ten Prigožinův, kdy ruští představitelé a velitelé využívali ruský informační prostor k upoutání Putinovy pozornosti, diskreditaci opoziční frakce a ovlivňování změn v Putinově vnitřním kruhu.

Takové frakční spory mají významné, ale ne dispozitivní účinky na bojiště. Mohou poškodit soudržnost mezi ruskými silami a demoralizovat ruský personál, ale je nepravděpodobné, že by vedly k masovému konfliktu v ruských řadách nebo širší společnosti. Neustálé třenice mezi různými frakcemi, které hrají roli v Putinově válce na Ukrajině, však mohou bránit ruskému rozhodování a omezit schopnost Kremlu vnést do ruské armády soudržnost a efektivitu.

V současnosti je středem pozornosti nedávná výzva srbského žoldáka adresovaná ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, která rozpoutala diskusi o probíhající “klanové válce” v Kremlu a ruském informačním prostoru na pozadí ruské prezidentské kampaně.

Co se stalo? Srbský odstřelovač Dejan Berić (známý také jako “Deka”), který bojoval s ruskými silami na Ukrajině od počátku ruské invaze v roce 2014, provádí nábor ruských žoldáků v Srbsku a stal se členem Putinova volebního týmu, zveřejnil 8. ledna videovýzvu, v níž obvinil vojenské velitele ruského 119. gardového výsadkového pluku (106. gardové divize VDV) ze špatného zacházení se srbskými žoldáky v oddílu “Vlci” (Volki).  Jednotky 119. gardového pluku VDV v současné době operují na jižním křídle Bachmutu u Kliščijivky. Berić tvrdil, že velitelé 119. pluku VDV donutili srbské žoldáky k útoku bez dostatečných zbraní, což přimělo celý oddíl odmítnout pokračovat v útocích a požadovat přesun k nedalekým čečenským jednotkám “Achmat” Specnaz. 

Berić uvedl, že ruští vojenští představitelé a policie prohlásili, že srbští žoldnéři jsou dezertéři a váleční zločinci, odzbrojili je, vytlačili je ze zákopů a donutili je přiznat, že jsou špioni.

Berićova výzva je přímým náznakem toho, že mezi některými ruskými siloviki v Putinových vnitřních kruzích vypukla “klanová válka”. Berićova výzva je pravděpodobně součástí široce diskutovaných informačních útoků proti skupině ruských milblogerů, kteří jsou nezávislí a otevřeně kritičtí vůči ruskému ministerstvu obrany (MO), a že tyto informační útoky jsou součástí organizované kampaně proti velitelům VDV a jejich patronům.

Dostupné informace říkají, že Berićovo odvolání bylo součástí odvetného útoku provedeného jménem frakce tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa a ministra obrany Sergeje Šojgua v Kremlu proti frakci Igora Sečina – Putinova “de facto zástupce” a generálního ředitele ruské státní ropné společnosti Rosněfť. Cílem útoku byl i gubernátor Tulské oblasti Alexej Ďjumin, který je aktivním členem Sečinovy frakce a patronem 106. divize VDV. Berićův veřejný útok proti velení 119. pluku VDV byl pravděpodobně pokusem podkopat Ďjumina, velitele 106. divize VDV generálmajora Vladimira Seliverstova a velitele ruského VDV a uskupení sil “Dněpr” generálplukovníka Michaila Teplického v očích Putina. Ďjumin, Teplinskij a Seliverstov byli v minulosti zapojeni do sporů s ruským ministerstvem obrany a spojili se s Wagnerovou skupinou a opozicí vůči Šojguovi. 

Válku mezi gangy zahájila Sečinova frakce útoky na Patruševovu frakci tím, že zveřejnila problémy s ruskými dodávkami vajec, které byly nedostatečně řešeny ruským ministrem zemědělství, kde je ministrem Dmitrij Patrušev, syn Nikolaje Patruševa. Šojguova frakce také čelila podobným veřejným útokům na svou neschopnost vypořádat se s kolapsem komunální infrastruktury v moskevské oblasti a problémy s Nadací Obránci vlasti. Putin nedávno nepřímo kritizoval Dmitrije Patruševa a Šojgua za jejich selhání.

Gangy v okolí Putina se pokoušejí navzájem zdiskreditovat ve prezidentových očích, aby si zajistily nové pozice v Kremlu po prezidentských volbách. Je velmi zajímavé, že v současné době se souboje viditelně nezúčastní bezpečnostní složky státu, jako je FSB, nebo Rosgvadia. To neplatí pro GRU. Boj o tuto službu je symbolizován náměstkem generálporučíkem Vladimirem Alexejevem v Česku známým z organizvání akce Vrbětice, který schválil Berićovu výzvu, aby Putina upozornil na nedostatek zásob v armádě. Nyní se spekuluje o jeho propuštění, což by podporovalo tezi o válce gangů II.

Zdroj náhledové foto: Aynur Mammadov / Shutterstock.com

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email