Hudební legenda tento týden oslavila 75. narozeniny. Odemykáme rozhovor z tištěného časopisu Neovlivní.cz
„Loučím se a něco však tam zůstalo z těch našich dnů. Já teď vím, věrný zůstanu.“ Asi nic lépe nevystihuje následující rozhovor s hudebníkem Vladimírem Mišíkem než tento úryvek z písně Slunečný hrob, kterou s tehdejší formací Blue Effect představil publiku na sklonku roku 1968. Tentam je sice jednadvacetiletý mladíček, ale Vladimír Mišík své hudbě, postojům a Letné věrný zůstává.
Dva roky po úspěšném albu Jednou tě potkám, za které sklidil šest Andělů, vydala legenda české rockové hudby Vladimír Mišík nové album Noční obraz. Je to druhé album vydané ve spolupráci s producentem Petrem Ostrouchovem a jeho kapelou Blue Shadows. Na nahrávce se podíleli zahraniční hosté jako americký gospelový soubor The Blind Boys Of Alabama, americký bluegrassový kytarista Jerry Douglas, irský hráč na dudy Dave Spillane nebo irský producent a hudebník Dónal Lunny. Doprovodné vokály nazpívali třeba Lenka Dusilová nebo Robert Křesťan.
Neo: Vaše nová deska Noční obraz vyšla poměrně rychle, skoro přesně dva roky po předchozí desce Jednou tě potkám. Jak se to přihodilo?
Když jsme slavili vydání Jednou tě potkám a radovali se z přívětivých recenzí, tak na mě Petr Ostrouchov lišácky pohlédl a říkal: „Tak co, kdy budeme točit další písně?“ A já se podíval vzhůru a odpověděl: „Jestli nám budou nějaké shůry seslány, tak třeba.“ Za dva měsíce nato mi poslal sedm demáčů. On je hrozně pracovitý. Přistálo mi na mail sedm bezvadných písní. Z toho byly dva texty moje a pět dalších básničky. Dali jsme se do díla a pak už to docela šlo. Ale točili jsme to skoro rok, protože za a) byl covid, a za b) přece jenom na tom zdravotně nejsem celkově dobře. Byl jsem v takovém důchodcovském rozpoložení, jako v písničce Krok sun krok. Takže jsem nazpíval třeba dvě věci, anebo jenom jednu, a pak jsme odjeli ze studia Sono Records domů a za tři neděle tam šli zase. Natáčelo se to na etapy, takže to bylo takové příjemné natáčení.