Wagenknecht: Argumenty žalobců v kauze Čapí hnízdo notně kulhají

Lukáš Wagenknecht se z pozice auditora před lety podílel na odhalení dotačních podvodů v kauze ROP Severozápad. Dnešní senátor se angažoval i v dotační kauze Čapí hnízdo premiéra Andreje Babiše. Se znalostí unijních pravidel i soudních rozsudků v obdobných kauzách komentuje zastavení trestního stíhání premiéra slovy: “Zveřejněné zdůvodnění žalobců je nepřesvědčivé.”

Trestní stíhání českého premiéra  Andreje Babiše a jeho rodiny po čtyřech letech vyšetřování zastavilo v samotném finále městské státní zastupitelství v Praze. Narozdíl od české policie a evropského úřadu pro boj s podvody OLAF jsou pražští žalobci přesvědčeni, že nešlo o podvod.

“Evropská unie vyhodnotila projekt Farma Čapí hnízdo jako podvod a zpronevěru fondů EU. Máme tedy již více než rok pravomocně potvrzený podvod společnosti premiéra Babiše a koaličním politikům to zjevně nevadí. Prostředky musely být kvůli podvodu Babišovy firmy navráceny jak do evropského souhrnného rozpočtu, tak českému dotačnímu úřadu. Z mého pohledu je to stejná úroveň podvodného jednání jako například v manipulacích ROP Severozápad, který jsem před lety auditoval,” říká dnes senátor Lukáš Wagenknecht.

K tomuto tématu:

Foto: Z Instagramu Moniky Babišové

» Důkazy o podvodu v případu Čapí hnízdo

» Vyšetřovatel kauzy Čapí hnízdo zvažuje odchod do civilu

» Mail Babiše juniora: Otec potřeboval, abych zmizel

» Zlom: Syn Andreje Babiše promluvil

Neo: Ze stanoviska městského státního zástupce Erazíma je zřejmé, že česká výkonná moc – státní zastupitelství – má opačný výklad než Evropská unie, ačkoli jsme jejími členy. Jak si to vysvětlit?

Pan státní zástupce uvádí ve svém krátkém stanovisku několik závěrů, které pro mě nejsou srozumitelné, a je podle mého potřeba je veřejnosti podrobně vysvětlit. Příkladem je třeba jeho závěr, že by k některým věcem, zejména výkladu evropských předpisů měl být příslušný Soudní dvůr Evropské unie. To se ale zjevně po odložení celého případu nestane.

Neo: Jak to myslíte?

Jednoduše tak, že státní zastupitelství vyložilo evropské právo opačně než Evropská komise a Evropský soudní dvůr. Přitom samo přiznalo, že by doplňující výklad měl udělat Evropský soudní dvůr, k čemuž ale na základě odložení případu už nikdy nemůže dojít.

Neo: Jak si vysvětlujete, že státní zástupce rozhodne opačně než Evropská komise, podle níž k podvodu došlo?

Státní zástupci tvrdí, že  se vypořádali se závěry Evropského úřadu boje proti podvodům (OLAF) a nerozporují ho. Jen si ho prý vykládají si ho „v širším kontextu”. OLAF přitom projekt pana premiéra vyhodnotil jako kategorii porušení zákona ve formě: Podvodu, zpronevěry fondů EU a porušení pravidel. To je ve zjevném rozporu s tiskovým prohlášením pana žalobce Erazíma. Tady evidentně nejde o nějaký širší kontext. Bez podrobného zdůvodnění je takový protimluv nepřesvědčivý.

Neo: Žalobci ale navíc tvrdí, že Farma Čapí hnízdo byl malý a střední podnik, neboť Agrofert a Farma Čapí hnízdo si vzájemně v podnikání nekonkurovaly ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu. I přes zjištěné vazby mezi těmito subjekty, zejména prostřednictvím rodinných příslušníků, byla proto Farma Čapí hnízdo správně posouzena jako nezávislý podnik. Jak toto vnímáte?

Opět je nezbytné tento závěr veřejnosti vysvětlit. Podle Evropské komise veškeré znaky propojení Farmy Čapí hnízdo a holdingu prokázaly, že o malý a střední podnik nejde. Ať šlo o rodinné vazby, ekonomické propojení, propojené podnikání, ručení za úvěr atd. Co v krátkém odůvodnění žalobců postrádám, je to, jak se vypořádal státní zástupce s definicí malého a středního podniku. Ta poukazuje na společné propojené podnikání nejenom na společném, ale i na vedlejším trhu, na kterém samozřejmě jak Farma Čapí hnízdo, tak Agrofert působili. Právě s touto problematikou se OLAF podrobně vypořádal a odmítl tak námitky Babišovy firmy, které pravděpodobně státní zástupce přejímá.

A poslední věc, která mě úplně zarazila, je argument, že si dvě společnosti ovládané jedním člověkem, panem Babišem nekonkurovaly. Logicky smyslem společnosti spadajících pod jeden holding přeci není konkurence, ale vzájemná koordinace. Tak doufám, že toto bude podrobně vysvětleno také.

Neo: V tiskové zprávě žalobce Erazím uvádí: “I pokud by v důsledku až následné desetileté rozhodovací praxe Soudního dvora bylo dovozeno, že Farma Čapí hnízdo nesplňovala definici pojmu „malý a střední podnik” v době podání žádosti o poskytnutí dotace v roce 2008, nepovažuji za možné klást komukoliv za vinu možné nesprávné posouzení takové právní otázky v době podání žádosti o poskytnutí dotace před 11 lety.” Jak vnímáte tento závěr?

Zmiňované doporučení Komise č. 2003/361/EC týkající se definice mikropodniků, malých a středních podniků bylo vydáno již 6. května 2003 a nijak se v relevantních otázkách neliší od předchozí doporučení z roku 1996 (96/280 ES). Výňatek z tohoto doporučení byl dále uveden v Příloze k nařízení směrnice Komise (ES) č. 364/2004 z 25. února 2004. Projekt Farma Čapí hnízdo byl realizován až několik let poté.

Stejně tak i Rozsudek Soudního dvora v případu C-91/01 Itálie vs. Evropská komise, který se obdobným případem obcházení definice malého a středního podniku podrobně zabýval, a vyhodnotil ho jako porušení práva, byl již z 29. dubna 2004. Další možný příklad je rozsudek T-137/02 Pollmeier Malchow ze 14. října 2004, který podle mě na obcházení definice malého a středního podniku u Farma Čapí nízdo sedí nejlépe.

I kdyby však výkladová stanoviska a rozhodnutí soudu byla až po podvodném projektu Čapí hnízdo, což se i podle závěrů Evropské komise nestalo, je třeba závěr pana dozorového státního zástupce podrobně vysvětlit.

Pokud bychom na výklad pana Erazima přistoupili, tak by totiž státní zástupci v kauze pana premiéra pominuli právní zásadu, že Evropský soudní dvůr pouze dotváří právo, nikoli, že ho vytváří. Výklad soudů se jednoduše vztahuje na výklad právních předpisů tak, jak byly přijaty od počátku. Myslím, že to stejně platí i u českých soudů.

Neo: Jsou ještě nějaké další věci, které by měly být ze strany zastupitelství vyjasněné?

Mě asi nejvíc chybí zdůvodnění toho, jak se pan zástupce vypořádal s tím, že Farma Čapí hnízdo nebyla tzv. znevýhodněný podnik. Takový totiž nemá žádný nárok na evropskou dotaci, ať už jde o malý a střední podnik nebo ne. Právě v případu Farmy Čapí hnízdo šlo o to, že firma, která byla fiktivně převedena na příbuzné Andreje Babiše, měla holdingem zaručený úvěr, který by jakákoliv malá společnost těžko kdy získala.

A podle obsahu projektové žádosti, který byl podrobně popsán médií, víme, že Farma Čapí hnízdo nebyla znevýhodněným podnikem. Jednoduše v době podání žádosti bylo známo, že Farma dostane pomoc od Agrofertu.

Neo: Jakou konkrétně?

Příkladů je mnoho. Šlo o zmíněnou koordinaci činností Farmy Čapí hnízdo a Agrofertu na sousedních trzích. Vzájemně si poskytovali reklamu, Farma pořádala různé akce Agrofert. Stejně tak Farma čerpala úvěr, za který ručil Agrofert.

Neo: A jakou to má všechno souvislost s premiérem Babišem?

Prvně zopakuji, že pan premiér byl ten, kdo ovládal společnost, která zpronevěřila 50 milionů z evropských dotací prostřednictvím podvodu. Když pominu jeho vlastní výroky v médiích, že sám projekt vymyslel, že firmu přepsal na své děti prostřednictvím anonymních akcií, tak například sám podepsal záruku za úvěr, která právě změnila Farmu Čapí hnízdo na podnik, který nebyl znevýhodněný. V době podání žádosti proto musel vědět, že jím ovládaná Farma Čapí hnízdo není znevýhodněný podnik, a tedy ani malý a střední.

Neo: Co z toho všeho podle vás plyne?

První podstatnou věcí je opět problém střetu zájmů pana premiéra. Nyní by měl rozhodnutí státních zástupců prověřit nejvyšší žalobce Pavel Zeman, který je ale v pozici, kdy může být vládou pana premiéra na návrh paní ministryně Benešové odvolán. Můžeme tedy věřit tomu, že rozhodne nestranně? Aniž bychom jakkoli chtěli zpochybňovat integritu Pavla Zemana.

Pokud se nakonec řízení skutečně pravomocně zastaví, budeme v nesrozumitelné situaci, kdy prokázaný podvod podle evropských pravidel u nás v Čechách není žádný problém. Pochopil bych situaci, kdyby se došlo k závěru, že k podvodu došlo, ale není koho stíhat, třeba proto, že je již něco promlčeno. Ale odložení bez dalšího by svědčilo o tom, že se v Česku uplatňuje výklad evropských pravidel v rozporu s dřívější judikaturou Evropského soudního dvora a výkladem Evropská komise. I to je možný závěr, který nastane, ale svědčil by o systémovém selhání nastavení evropských pravidel u nás.