Co předcházelo rozcupování zákona o registru smluv

 

Půl roku před volbami ukázali poslanci hnutí ANO, jak dobře už ovládají technologii moci. Na své vládní partnery z ČSSD použili při projednávání novely zákona o registru smluv ve Sněmovně jejich vlastní zbraně. Vlákali sociální demokraty do pasti, která ve výsledku znamená, že ANO bude moci v kampani říkat: My s korupcí chceme bojovat, ČSSD to hatí.  Zrekonstruovali jsme, co předcházelo tomu, než sněmovna díky návrhům ostřílených harcovníků rozcupovala cennou databázi. U příležitosti dnešního projednání zákona v Senátu odemykáme text z březnového magazínu Neovlivní.cz

Pro sociální demokraty to byla tvrdá politická lekce. Jejich vládní partneři z hnutí ANO je nečekaně „potopili“ při hlasování o omezení registru smluv. Oproti původní dohodě totiž hlasovali proti tomu, aby z registru vypadly státní podniky.

Nepřipravení sociální demokraté nestihli na otočku ANO zareagovat a změnu protlačili sami. S rozčilením v tváři pak museli číst titulky typu: „Seznam: Tihle poslanci zničili registr smluv. Utajují korupci?“

Ale pojďme to vzít od začátku.

Lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka přišel loni na jaře s tím, že je potřeba změnit zákon o registru smluv. Bylo to v době, kdy databáze umožňující veřejnosti kontrolovat, jak utrácejí centrální úřady, kraje, obce a všechny jejich firmy, ještě ani nefungovala. Zákonná povinnost zveřejňovat veškeré uzavřené kontrakty v hodnotě nad padesát tisíc korun teprve měla nabýt účinnosti.

Změna, kterou Jurečka navrhoval, se měla výhradně týkat národního podniku Budějovický Budvar. Patří státu a zveřejňování smluv by jej prý poškodilo v boji s konkurencí. Ta by na pár kliků zjistila, s kým obchoduje a jaké ceny si se svými partnery domlouvá.

Návrh zněl logicky a nebyla proti němu ani zásadní kritika. Jenže k němu okamžitě začaly naskakovat desítky výjimek. Pro všechny státní podniky, pro vysoké školy, pro vybrané společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí. A přicházeli s nimi ti nejzkušenější sněmovní hráči – komunistický poslanec Václav Snopek, který svými 80 pozměňovacími návrhy pomohl před rokem shodit protikuřácký zákon. Sociální demokrat Milan Urban, který třeba v roce 2009 přílepkem pomohl ČEZu k emisním povolenkám zdarma. Nebo lidovec Jan Bartošek, který je ve sněmovně sice nováčkem, platí ovšem za velkého znalce procedur a systému pozměňovacích návrhů.

Taktika, nebo emoce?

Pokusy o okleštění registru bedlivě sledovala média a neziskové organizace, které začaly vyzývat poslance, aby změny odmítli.

Jenže to bylo ve sněmovně plné zkušených lobbistů složité.

Dohoda o závěrečném hlasování proto vznikla až na poslední chvíli. Hnutí ANO a sociální demokraté se dohodli, že v úvahu přichází schválení devíti změn. Hlasování o nich nechali na jednotlivých poslancích, ale slíbili si, že konečnou verzi zákona obě strany podpoří. Místopředseda sněmovny za hnutí ANO Radek Vondráček takovou dohodu v kanceláři šéfa sněmovny dokonce podepsal.

K tématu

» Jméno po jménu: Kdo se podepsal pod destrukci registru smluv

» Bitva o “nejkrásnější” zákon začala. Kdo si vylobbuje výjimku?

» Smlouvy korporací, jako je Agrofert, v registru nebudou

Druhý den však bylo všechno jinak, poslanci ANO otočili a sociální demokraty nechali v okleštění registru „samotné“.

„Já jsem se dostal do nepříjemné situace. Avizoval jsem sociálním demokratům, že pozměňovací návrhy, které zajišťují výjimku pro státní podniky, nepodpoříme. Ale také jsem řekl, že pro zákon jako celek budeme hlasovat, i kdyby tyto změny prošly. Jenže to se nestalo. Na klubu byly emoce, které převážily, nebylo možné prosadit jiný postup. Dohodli jsme se takto na poslední chvíli,“ vysvětluje Vondráček.

Sám je právník a nezastírá, že s řadou výjimek vlastně souhlasí. Ostatně při prvním hlasování o zákonu byl jako jediný člen ANO pro, ctil tedy dohodu. Když se však hlasování muselo opakovat, už zvedal ruku jednomyslně se svým klubem.

„Víte, nemuselo to nastat. Roman Sklenák měl už z prvního hlasování vidět, jak se ANO rozhodlo, neměl to hlasování opakovat. Mohl vědět, jak to dopadne,“ krčí rameny.

Závěrečné hlasování totiž provázela taktika, která se v podobných situacích používá. Změny registru smluv nejprve o jeden hlas neprošly. Když to ale sociální demokraté viděli, přihlásil se šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák a hlasování zpochybnil – na sjetině měl, že se zdržel, i když chtěl zákon podpořit.

Hlasovalo se tedy znovu. Mezitím se ale tři poslanci ČSSD odhlásili, snížili kvórum nutné pro přijetí normy – a zákon prošel.

„My jsme nepodrazili sociální demokraty. My jsme dopředu avizovali, že máme problém s vyjmutím státních firem, dopředu jsme řekli, že proti tomu budeme hlasovat, a já věřím, že to není bráno jako podraz z naší strany. Primárně se měl řešit pouze Budvar, pak se nabalily vysoké školy, ale s ostatním už jsme měli problém. Věřím, že se to v Senátu podaří nějakým způsobem opravit,“ říká Jaroslav Faltýnek, šéf poslaneckého klubu ANO a první místopředseda hnutí.

Říká, že mu není příjemné, že ANO nedodrželo původní dohodu, šlo prý však o výjimku. „Určitě teď nebudeme tuto taktiku používat. Navíc to nebyl vládní zákon, ale poslanecký,“ říká.

Není to tak úplně přesné. Návrh byl sice poslanecký, zákon o registru smluv je ale jasnou vládní prioritou. Přihlásila se k němu v rámci boje proti korupci.

Hnutí ANO se dnes dušuje, že za „podrazem“, jak tvrdí sociální demokraté, stojí ve skutečnosti atmosféra a spontánní postoj klubu. A slibuje, že hlasování ČSSD neobrátí proti ní v předvolební kampani.

Jenže předsedovi ANO Andreji Babišovi už to nedalo a registr zmínil hned ve svém kandidátském projevu na únorovém sněmu ANO. Pasáž přidal na poslední chvíli, v napsané verzi projevu totiž nebyla.

„Ten whistleblowing, který jsem nakonec jako poslanec předložil, protože ten návrh koalice byl směšný, a registr smluv. Ten největší problém je o tom, že váš koaliční partner je za stolem a říká, musíme navýšit platy poslanců, a pak má předsednictvo ČSSD a říká, já jsem proti. Když jste ve světě byznysu, tak to nemůžete pochopit, ale oni říkají, to je ta politika, a s tím se já těžko můžu smířit,“ pronesl před kamerami Babiš. Bylo to sice mírné pošťouchnutí, ale zaznělo.

Podobných, a ještě mnohem ostřejších výtek se sociální demokraté bojí.

Rozpolcení lidovci

Svoji taktiku měli při hlasování i lidovci. Ti si pozice v klubu rozdělili, polovina byla pro a zhruba polovina buď proti, nebo se zdržela.

„My jsme se dohody o závěrečném hlasování neúčastnili. Hlasování bylo na jednotlivých poslancích,“ tvrdí místopředseda sněmovny za KDU-ČSL Jan Bartošek.

I pro ně je to přitom problém – ve svém volebním programu totiž registr smluv podporovali. Když na to podnikatel Michal Bláha, který stojí za projektem Hlídač smluv, upozornil na Twitteru, šéf lidovců Pavel Bělobrádek ho obvinil z „brutální lži“. Po několika hodinách otočil. „Omlouvám se, v programu jsme skutečně měli zveřejňování smluv i u státních podniků. Spletl jsem se,“ napsal také na Twitter.

Sám Bělobrádek přitom pro omezení registru nehlasoval, zato Jan Bartošek řadu výjimek sám navrhl. „Když jsme schvalovali registr smluv na začátku, tak jsem ho podpořil. Pak jsem ale viděl v praxi, že to opravdu může přinést řadu problémů, tahle změna je namístě,“ tvrdí.

Bělobrádek i ANO teď ujišťují, že se novelu registru smluv pokusí upravit ještě v Senátu, jenže ani jejich zástupci příliš nevěří, že by se to podařilo.

„Příliš tomu nevěřím. Když jsme nedokázali za několik měsíců připravit rozumné řešení ve sněmovně, tak nevěřím, že ho ve své krátké lhůtě najde Senát. Bylo by možné vrátit jen Budvar, ale pravdou je, že problémem je i řada dalších společností. Nebo třeba vysoké školy,” říká Vondráček.

Z registru zmizí smlouvy městských firem či vysokých škol

Pokud Senát zákon neupraví, čekají registr smluv zásadní změny. A samozřejmě oslabení. Z registru totiž vypadnou třeba státní firmy jako Lesy České republiky, Česká pošta a další, které hospodaří s miliardami z veřejných peněz a v minulosti uzavíraly řadu velmi sporných a často nevýhodných kontraktů. Částečnou výjimku budou mít také Česká televize nebo Český rozhlas, a to třeba na smlouvy o sportovních přenosech, nebo vysoké školy v případě smluv s podnikateli. Vypadnou ale třeba také všechny společnosti, ve kterých má většinový podíl stát, kraj nebo obec, které mají „obchodní nebo průmyslovou povahu“.

Pokud tyto všechny z registru vyjmete, už nebude možné kontrolovat vazby mezi místními politiky, jejich sponzory, lobbisty a jejich firmami, které obchodují s městskými společnostmi.

Podle jednoho ze strůjců zákona o registru smluv, poslance za TOP 09 Jana Farského, z registru vypadne nejméně čtyřicet procent smluv. A databáze tím z velké části ztratí smysl.

ČSSD nesouhlasí. „Co jsme měli udělat? Do registru smluv nepatří smlouvy obchodních a průmyslových podniků, zásadně je to může poškodit u konkurence. Máme takových příběhů desítky. Nebo jsme měli jmenovitě vypustit jen některé? Jak by k tomu přišli ostatní? Třeba Strakonice vlastní pivovar Dudák a ten registr smluv také poškozuje, stejně jako Budvar. Jsem přesvědčen, že jsme přesně naplnili programové prohlášení,“ hájí úpravy šéf poslanců ČSSD Sklenák.