Co se stane, když USA neobnoví pomoc Ukrajině

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek aktuálně o rozhodování Spojených států amerických, zda nechají Putina porazit ukrajinskou armádu.

Ukrajinští představitelé neustále dokola opakují, že bez západní pomoci nejsou schopni odolávat ruskému náporu. Nedostatek především dělostřelecké munice a PVO prostředků ukazuje, jak zranitelná Ukrajina je a může se stát, že pokud pomoc nepřijde včas, tak to bude mít tragické důsledky nejenom pro Ukrajinu, ale i pro celé NATO. 

Současná americká debata o poskytnutí dodatečné vojenské pomoci Ukrajině je částečně založena na předpokladu, že válka zůstane na mrtvém bodě bez ohledu na akce USA. Tento předpoklad je mylný.

Spojené státy tak mají dnes jen dvě skutečné možnosti. Můžou rychle obnovit poskytování vojenské pomoci, aby mohla Ukrajina stabilizovat frontové linie poblíž současných míst. Nebo mohou nechat Rusy porazit ukrajinskou armádu, která pak bude směřovat k hranicím NATO. Žádná třetí možnost neexistuje.

Ruské vítězství na Ukrajině by mělo důsledky pro obranu NATO. Ukrajinský úspěch, i když Ukrajina jen drží frontové linie zhruba tam, kde nyní jsou, by na druhou stranu úspěšný ruský útok na Polsko nebo pobaltské státy učinil mnohem těžším a riskantnějším. Dramaticky by to posílilo schopnost NATO odstrašit a bránit se proti budoucí ruské agresi. Neustále ovšem tvrdím, že v krátkodobém horizontu útok na země NATO nehrozí, důvody jsem popsal v tomto textu.

Scénáře a předpoklady

Každý vojenský plánovač musí počítat s nejhorší variantou, která může nastat. S tím souvisí pak následné plánování, výcvik, výstavba a výzbroj vojsk.  V případě udržení Ukrajiny by pravděpodobný scénář útoku Ruska na NATO v horizontu 6-10 let byl asi následující:

Základní scénář předpokládá, že Rusové upřednostní přeříznutí koridoru Suwalki, který vede mezi severozápadním Běloruskem (kolem Grodna) a ruskou enklávou Kaliningrad, aby zabránili NATO v posilování, nebo zásobování pobaltských států, zatímco ruské obrněné a výsadkové jednotky se zmocní samotných pobaltských států. Scénář také počítá s tím, že se Rusové budou snažit připravit a zaútočit dostatečně rychle, aby nedávali NATO čas na přivedení velkých posil z USA, Francie, Německa a Spojeného království do koridoru Suwalki a pobaltských států před jejich invazí. Bere tedy v úvahu ruské invazní síly převážně pocházející z jednotek v nově zřízeného leningradského a moskevského vojenského okruhu, protože tyto síly by se mohly přesunout do útočných pozic a zahájit invazi mnohem rychleji než větší ruské síly čerpající z jednotek na Kavkaze poblíž Střední Asie nebo na Dálném východě.

Výzva, které by Rusové čelili při pokrytí hranice silné a nezávislé Ukrajiny, by pravděpodobně v každém případě pohltila veškeré síly, které by se Kreml rozhodl dát k dispozici ze vzdálenějšího jihu a východu. Generování ruské bojové síly nezbytné k převzetí pobaltských států se sníženou údernou silou v tomto scénáři by pravděpodobně vyžadovalo určité posílení i ze středního Ruska. Tento scénář by vyžadoval mnohem větší a pomalejší mobilizaci ruských sil, kterou by NATO vidělo a bylo schopno na ni reagovat.

Pointa je velmi jasná. Nezávislá Ukrajina se silnou armádou a prozápadní vládou pravděpodobně způsobí, že ruský útok na NATO bude pro Moskvu mnohem obtížnější, riskantnější a nákladnější. Nezávislá a silná Ukrajina tak pomůže NATO odradit takový ruský útok a porazit ho, pokud odstrašování selže.

Na druhé straně vítězné Rusko, kterému se podaří zcela zničit Ukrajinu, bude ve střednědobém horizontu představovat pro NATO velkou konvenční vojenskou hrozbu. Bude mnohem těžší odradit budoucí ruskou agresi. O to obtížnější a nákladnější ji bude odrazit, pokud odstrašování selže.

Volba před USA je dnes tedy tvrdá, ale odpověď je jasná. Západním zájmům nyní i v budoucnu poslouží mnohem lépe obnovení pomoci Ukrajině nyní, než když dovolíme Rusku vyhrát.

Zdroj náhledové foto: Drop of Light / Shutterstock.com