Nemají voličské právo, tak jako by pro politiky neexistovaly. Už z éry Babiše je katastrofální psychiatrické péče, selháváme i v další zdravotní péči o děti. Navrch tu máme neřešený přetlak na školách a nedůstojné přijímačky. A teď i výuku historie.
V posledních třiceti letech jsme se vášnivě věnovali „vyrovnávání se s minulostí“. Lustrovali jsme se, hledali spolupracovníky StB na každém rohu, hádali se o zákaz komunistů, snažili se potrestat jejich lídry, zapírali svoje mládí, sypali si popel na hlavu a přiznávali spoluvinu. A během těchto více či méně bolestných a trapných očistných rituálů jsme začali zjišťovat, že naše děti a vnoučata to už vůbec nezajímá. A že to nezajímá ani učitele dějepisu. A začali jsme se vyrovnávat s dějepisem.
Triceratops byl ceratopsický dinosaurus, žil v období křídy. Ilustrace: Shutterstock
Na začátek přiznání: Autor tohoto textu není nezaujatý pozorovatel. Nejenom že kdysi dokonce dějepis učil, ale především se s ním v současnosti aktivně „vyrovnává“. Poslal totiž svoji dceru do školy. Tři roky ji učil doma a hýčkal si představu, že zlehýnka, velmi, velmi zvolna v ní pěstuje nějakou představu o vzdálenějších časových horizontech. O událostech, které se neodehrávají právě teď, o paměti.
A náhle… Učebnice vlastivědy pro 4. třídu. No, čím jiným začít než dobou kamennou? 40 000 let? Pro devítileté děcko snadná úloha, hračka. A takto vyzbrojeno může směle vykročit směrem ke kupci Sámovi a knížatům Velké Moravy. Jako bonus si třeba zapamatuje, kdo to byl Mnislav alias Mnata.
Dlouhá léta si stěžujeme, že se na našich školách učí špatně moderní dějiny. Nebo že se neučí vůbec. Ale není to vlastně jedno? Začíná to totiž už tady, u Mojmíra a Svatopluka. Zájem dětí o dějepis ztrácíme ve 4. třídě. A jestli je pak dovlečeme jen ke druhé světové válce, nebo až k roku 1989?