Co přinesl 3. týden roku 2017
Do oválné pracovny nakráčel v minulém týdnu pětačtyřicátý prezident Spojených států. Donald Trump po páteční inauguraci neztrácel čas. Jako první exekutivní příkaz podepsal nařízení, které má minimalizovat finanční zátěž spojenou s obamacare, tedy zdravotní reformou jeho předchůdce Baracka Obamy.
A zamířil na jednu z prvních pracovních návštěv: do zpravodajské služby CIA. „Jste úžasní lidé,“ prohlásil na adresu čtyř stovek zaměstnanců CIA, za nimiž přijel do virginského sídla v Langley.
Byl to přitom ten samý Donald Trump, který ještě před uvedením do úřadu CIA ostře kritizoval. A to kvůli zveřejnění nepotvrzené zprávy, že ruské tajné služby proti němu shromáždily kompromitující informace. Na rozdíl od většiny českých politiků ale Trump zjevně chápe, že je výhodné mít tajné služby na své straně. A že jejich informace mohou být užitečné.
To Andrej Babiš v Česku se z minulosti naopak příliš nepoučil. Už Stanislav Gross ve své době přirovnával své rodinné finance ke křišťálově čistému křišťálu. A následně se do vysvětlování, kde vzal na byt, tak zamotal, že jej koaliční partneři v čele s Miroslavem Kalouskem donutili k rezignaci.
Andrej Babiš nenakupoval za pár milionů byt, ale dluhopisy za 1,25 miliardy korun. Podezřívat miliardáře, že by neměl na své investice se na první pohled zdá krátkozraké. Jenže jen z Babišových vlastních výroků je zřejmé, že tu něco nehraje: pokud Babiš v letech 1993-2015 vydělal 1,86 miliardy hrubého, což činilo 1,53 miliardy čistého, jak sám původně tvrdil, chybí mu na nákup dluhopisů přes 150 milionů korun. Do klíčového roku 2013, kdy dluhopisy nakupoval, totiž vydělal po zdanění 1,1 miliardy čistého. A to nepočítáme žádné životní náklady.