© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Hamás není bojovník za svobodu, jeho deklarovaným cílem je zničení všech Židů a zničení Izraele, píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
Cílem tohoto textu není obhajovat chování ani jedné strany konfliktu v pásmu Gazy. Každá válka je strašná a přináší utrpení, které jsme my v Evropské unii naštěstí nepocítili na vlastní kůži od konce druhé světové války.
Osobně jsem soucítil s obyčejnými lidmi na Balkáně, kde jsem působil jako příslušník armády ČR ve dvou operacích. Plně proto chápu některé výroky, protesty a upozorňování na utrpení nevinných civilistů, nicméně i tyto protesty a diskuze by se měly vést se znalostí daného regionu a historických faktů, nejenom pod tíhou emocí.
Propalestinská demonstrace ve Velké Británii Foto: Harry.matthieu.warner / Shutterstock.com
Evropské vlády vyjádřily podporu občanům Izraele a odsoudily útok Hamásu ze 7. října a raketový útok Iránu z předminulého týdne. Většina západních politiků také přiznala právo Izraele na sebeobranu.
Uvnitř levicových stran a v ulicích evropských měst však situace není tak jednoznačná.
Kromě shromáždění na podporu Izraelců se desetitisíce lidí zúčastnily propalestinských demonstrací, včetně členů arabské diaspory, příznivců a představitelů mnoha levicových stran. Zatímco někteří levicoví politici okamžitě a “bezvýhradně” odsoudili teroristický útok Hamásu, jiní raději hovoří o “okupaci” Palestiny Izraelem, o “apartheidu” Palestinců, někteří obhajují “mír” a mnozí odmítají Hamás vůbec nazývat teroristy.
Před parlamentními volbami v několika zemích a volbami do Evropského parlamentu, které jsou naplánovány na červen 2024, tak bojují i o hlasy arabské diaspory. Ti na levici, kteří považují akce Hamásu za dekoloniální a osvobozenecký boj, opomíjejí způsob, jakým sami militanti Hamásu provádějí “domácí politiku” vůči svým lidem.
Hamás není bojovník za svobodu, jeho deklarovaným cílem je zničení všech Židů a zničení Izraele. Každý, kdo tomu nevěří, by si měl přečíst jejich chartu. Nejen nenávist k Židům, ale také hrubá misogynie a homofobie jsou ústředními prvky jejich ideologie.
ČTĚTE TAKÉ: Co čeká civilisty při útoku na jih Pásma Gazy. Ztráty životů jsou nevyhnutelné
Jedním z hlavních důvodů protiizraelských nálad je v západních levicových kruzích populární proud “dekolonialismu”, jehož představitelé se na vše dívají prizmatem historie, kde musí existovat cizí utlačovatelé a místní utlačované obyvatelstvo. A i když je těžké najít v dějinách světa utlačovanější národ, než jsou Židé, a Palestina není pro Židy zrovna cizí zemí, v tomto konfliktu je Izrael v levicovém prostředí vnímán jako silná strana, která porušuje práva slabých, a všechny ostatní aspekty tohoto mnohostranného problému jsou vynechány.
Obecně platí, že lidé na demonstracích toho o dějinách Blízkého východu moc nevědí. Mnozí nepochopí konflikt mezi Izraelem a Palestinci. Zvláště nyní, kdy prožíváme “nové 18. století”, nový sentimentalismus, kde emoce hrají důležitou roli. Málokoho zajímají argumenty. A skutečnost, že po 7. říjnu si levicové organizace nevšimly zavražděných Židů nebo neřekly, že “na vině není Izrael”, jsou symptomy této absurdní polarizace.
Tak to vidí protestující. Nevědí, proč Izrael vede boj v Gaze, a jak složitá situace tam ve skutečnosti je. Nechápou, co se stalo, a nechtějí to pochopit. Nemají zájem. Úroveň povědomí o ‘palestinské otázce’ kategoricky zaostává za úrovní zapojení se do této problematiky.
Lidé uvádějí incidenty, aniž by si například uvědomovali, že Západní břeh Jordánu a Gaza jsou různé věci. Pro ně je to jen “případ” – velmi pohodlný, velmi emocionálně nabitý, zredukovaný sociálními sítěmi na sadu hashtagů. A tak to pro laika vypadá jako Izrael vs. Palestinci, ne Izrael vs. Palestinci, ale také Írán a Katar jako sponzoři pásma Gazy, dalších arabských zemí a Hizballáhu a Hamásu.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Konflikt v Gaze v širších souvislostech
Když vynecháme všechny tyto aktéry, zůstanou jen “Palestinci” a “izraelská armáda”. To velmi snadno zapadá do současného levicového diskursu o “kolonialismu” – podmanění a vykořisťování, do narativu, že Izrael je koloniální mocnost, nelegitimní stát, “agresorský stát”. S Izraelci se nezachází jako s národem, ale jako se součástí “bílé hegemonie“ ač jím ve skutečnosti není.
Velká část těchto aktivistů vidí Židy výhradně jako “bílé kapitalisty” – bohaté a mocné. Proto to odsuzování a démonizace Izraele, otevřené dopisy a vystupování lidí, kteří o konfliktu, který trvá desítky let, nevědí nic. Hamás přitom staví svou strategii na antisemitismu Západu, a to velmi úspěšně. Dekoloniální přístup levice staví Izraelce do role kolonialistů, utlačovatelů a bělochů, čímž odmítá samotnou myšlenku, že oni sami mohou být vystaveni rasismu a vyhlazování.
Stejně tak funguje všudypřítomné používání slova “genocida” ve vztahu k Palestincům. Když lidé mluví o genocidě v Gaze, zdá se, že naznačují, že v izraelských kibucech to žádná genocida nebyla. Od 7. října je informační prostor zavalen zprávami z Izraele, kde je realita tak jemně propletena s padělky, že ani známí politici a velká mezinárodní média, nemluvě o běžných uživatelích internetu, nejsou vždy schopni jedno od druhého odlišit.
Existuje celá vizuální kultura, která přenáší palestinské utrpení na západní publikum. Hamás tato „videa smrti“ podporuje. Na rozdíl od Izraele. V Izraeli totiž není zvykem vystavovat mrtvá těla po teroristických útocích, je to kulturní tabu. Těla obětí jsou obvykle zakrývána a nikdy se neobjevují ve zprávách, protože by to mohlo vyvolat obrazy minulých historických traumat a vyvrátit tezi, že Izrael je bezpečným útočištěm, ve kterém se Židé mohou konečně cítit bezpečně.
Skutečnost, že izraelské zpravodajské služby odvysílaly téměř hodinový tiskový spot, je pro Izraelce obrovským krokem mimo komfortní zónu. Na tiskové konferenci, kterou uspořádali úředníci izraelského ministerstva bezpečnosti pro novináře z předních světových médií, byly ukázány nesestříhané záběry teroristických zvěrstev proti izraelským civilistům.
Chápu Izrael, že chce naplnit strategický cíl, tedy zničit Hamás. Přesto nejsem příznivcem útoku izraelské armády do Rafahu, pokud odtud nebude odsunuto 1,5 milionu civilistů. Tak jak jsem psal v tomto textu.
Izraelská armáda musí udělat vše, aby při ničení poslední brigády Hamásu chránila životy civilního obyvatelstva. Což komplikuje skutečnost, že Hamás nepodniká takové kroky, aby sám ochránil svůj lid a nedělal si z něj štít. Není to jen o Izraelcích, ale zejména o hnutí Hamás, které způsobilo utrpení vlastního obyvatelstva. My obyvatelé Evropy bychom pak měli kultivovaně diskutovat, pomáhat a nestranit jedné nebo druhé straně bez znalostí příčin a možných následků.
Zdroj náhledové foto: Harry.matthieu.warner/Shutterstock.com