Průzkumy, volby a hnutí ANO: Kde uviděl Andrej Babiš svůj konec

Odemykáme text z listopadového magazínu Neovlivní.cz, ve kterém jsme se do detailu podívali na to, co lze vyčíst z výsledků podzimních voleb. Vyhrálo je hnutí ANO, o jehož vítězné vlně není pochyb. Andrej Babiš vyhrál v jedenácti ze třinácti krajských měst; jen ve třech z nich partaj nepronikla do městské rady a má sedm primátorů – o dva více než dosud. Přesto to nebylo vítězství suverénní. Babiš ve velkých městech viditelně zůstal za rok starým výsledkem z voleb sněmovních. V Praze, která má větší politickou váhu než všechna ostatní města dohromady, skončil až na pátém místě, o primátorské křeslo přišel v Brně. Příklad hlavního města navíc ukazuje, kde a na jaké překážce může vítězné tažení ANO ztroskotat.

Primát v komunálních volbách opět získal Andrej Babiš, o tom není sporu. Přesto teď v hnutí přemýšlejí, proč to tak úplně nevyšlo.

Andrej Babiš během Fóra českého stavebnictví v Praze, březen 2018. Foto: vlada.cz

Miliardář zopakoval vítěznou strategii z parlamentních voleb, která se prostě a přímo zaměřila na obyvatele panelových sídlišť, kde žije skoro polovina obyvatel Česka. Inspiruje se tažením Miloše Zemana v prezidentských volbách a stojí na tradičním populistickém receptu. Postaví proti sobě dvě skupiny obyvatelstva, například obyvatele paneláků spolu s dalšími občany, kteří nějak trpí, proti bohatým majitelům drahých bytů v centru a na okraji města. Pak stačí šikovná kampaň a může přinést většinu všech hlasů. Měla by stačit i na třicet procent nutných pro suverénní vítězství v parlamentních nebo komunálních volbách. V některých městech vyšla na jedničku i tentokrát. Jinde už ne – ale proč?

Luxování bezbranné levice

Při komunálních volbách v roce 2014 se ještě ANO nezaměřilo na přesně definovanou skupinu obyvatelstva. Stále šlo o stranu, která se označovala jako „hnutí“ a byla uznávána jako mluvčí lidového hněvu proti zkorumpovaným držitelům moci.

Také proto získala stejnou podporu na panelových sídlištích, ve čtvrtích činžáků postavených za první republiky nebo ještě dříve, vyslyšena byla dokonce v satelitech za městem. Jen o něco horší výsledek měla v některých městských centrech. Kampaň z roku 2018 zacílená na konkrétní skupiny nespokojenců opravdu přinesla ještě víc hlasů než před čtyřmi lety a centrem Babišovy podpory se skutečně stala sídliště.

Exemplární případ nabízí Olomouc, kde ANO zvýšilo za čtyři roky svůj zisk o čtyři procentní body na 27 procent. Tahounem byla největší sídliště na jihu města. V Povelu si Babiš navíc připsal devět procent, v Nové ulici sedm a v Neředíně šest. V tom směru mohly konkurovat jen některé problematické periférie s vyšším počtem nespokojenců, jmenovitě Týneček, Lošov a Chválkovice.

Zmíněný výčet ukazuje, kde ANO bralo hlasy, protože právě v těchto čtvrtích se nejvíc, obvykle o dvacet procent, ztenčily šiky příznivců obou levicových stran. Strategie ANO by tedy šla popsat jako luxování úpadkem svých stran frustrovaných voličů ČSSD a KSČM. V tom byl její úspěch i její hranice.

Psali jsme také:
» Premiérův poradce byl sledovaný. Kdo si to objednal?
» Prezident a premiér. Nejpevnější spojenectví na politické scéně
» Od Kleslové ke Stuchlíkovi. Co se lidé díky Praze dozvěděli o ANO
» Přehledně: Vysoká koncentrace hloupých výroků v ANO
» Petr Vokřál. Portrét posledního liberála v ANO

S ohledem na místní poměry zabrala i v dalších městech. Nejsou všechna sídliště jako olomoucký Povel, kde ANO bralo 36 procent, případně ostravské Fifejdy II (35 procent), přesto lokality typu českobudějovické Šumavy a Vltavy (28, resp. 24 procent), plzeňských Skvrňan (28 procent), brněnského Lískovce a Bohunic (27 procent), královéhradecké Třebeše a Moravského předměstí (27 procent), případně libereckých Rochlic nebo Pavlovic (26 procent) zajistily Babišovi většinu z celkového nárůstu hlasů v daném městě. Jak už se stává zvykem, volby se rozhodly na sídlištích.

Rozděl a panuj

Vedlejším produktem zemanovského populismu je rozdělení veřejného prostoru na dvě části, které lze pozorovat i na mapách městských čtvrtí.

Sympatie k ANO byly před čtyřmi lety ve většině měst vyrovnané. Například olomoucké městské části se s několika výjimkami lišily od průměrného výsledku čtyřiadvaceti procent maximálně o čtyři procentní body. A to ještě rozdíly v Olomouci patřily k největším. Úplně nejmenší diferenci zaznamenaly Liberec a Hradec Králové, kde se naprostá většina městských částí vešla do koridoru 17–20 procent, případně 14–17 procent. V Brně pouze ve čtvrtích Kníničky, Chrlice a Tuřany nestačil rozestup 17–23 procent.

To se za čtyři roky nápadně změnilo. Čtvrti na dosah olomouckého centra a několik „lepších“ periferií daly Babišovi okolo dvaceti procent a ve většině z nich obliba ANO poklesla nebo stagnovala. Na sídlištích, v odlehlých periferiích jako Týneček a v průmyslových ghettech typu Holic a Nového Světa popularita miliardářovy strany strmě vyrostla ke třiceti procentům.

Model zafungoval i v dříve soudržných městech. Centrum Liberce s periferiemi na východě a jihu města (Rudolfov, Radčice, Harcov, Doubí) v podpoře babišovských kandidátů stagnovaly, sídliště a průmyslová předměstí na západě mu zisk vylepšila o 5–10 procent.

V Hradci zůstalo centrum i druhý městský obvod pod dvaceti procenty, na sídlištích si ANO polepšilo nad pětadvacet. Větší rozdíly se vytvořily v Brně i Plzni, konkrétně v plzeňském centru získal Babiš proti sídlišti Skvrňany polovinu.

Populismus podle svých tradičních pravidel nejlépe zabere tam, kde se podaří příkopy uvnitř společnosti nejvíc prohloubit. To je příklad severomoravské metropole. V historickém centru Moravské Ostravy deklarovala sympatie k podnikatelské straně pětina voličů, zatímco v panelákových čtvrtích běžně přes třetinu. Tak hluboký rozdíl je hlavním důvodem, proč ANO zaznamenalo v Ostravě nejlepší výsledek ze všech velkých měst. Naopak v Liberci, městě s nejmenší polarizací, prohrálo se Starosty pro Liberecký kraj.

Obdobně malé rozdíly jsou vidět také v Českých Budějovicích, kde ANO dosáhlo pouze stejného výsledku jako minule. Populistické lákání tolik nezabralo z prostého důvodu, že ANO řídilo město už v uplynulých čtyřech letech. Ventilovat nespokojenost přes vládnoucí stranu vyžaduje značnou míru důvěřivosti a také si velká část voličů povšimla, že se v uplynulém volebním období úplně zastavil rozvoj města.

Města se v komunálních volbách rozdělila podle vzoru, kterým je ve dvojích prezidentských volbách rozštěpil Miloš Zeman. Pokud Babiš nejvíc uspěl na olomouckém sídlišti Povel anebo v královéhradecké čtvrti Třebeš, nejlepší výsledek v rámci celého města tam měl také prezident. Příkopy mezi voliči Zemana a Drahoše byly letos v lednu o něco hlubší než před pěti lety mezi těmi, kdo vybírali mezi Zemanem a Schwarzenbergem. Rozdělit města se podařilo i Babišovi, proto se odtud otevírá perspektiva, že síla populistů v příštích volbách dál poroste. Stačí napřít energii správným směrem.

Zvláštní případ Praha

Tento zdánlivě nezadržitelný pohyb, kterým společnost míří do područí silných vůdců, však komunální volby zpochybnily, nejvíc volby v Praze a v menší míře v některých jiných městech. Kampaň zaměřená na velká sídliště a tím na rozdělení společnosti dosáhla určitých výsledků také v hlavním městě, ve svém celku však zde byla kontraproduktivní, jak svědčí útěk voličů a až páté místo pro ANO. Také v Praze získala Babišova partaj nejvíc hlasů na sídlištích. Když se nechá stranou tradičně levicová osada Královice na východním okraji města a těžkou dopravou zkoušené periferie Březiněves s Lochkovem, překročilo ANO v hlavním městě dvacetiprocentní hranici jen na největším sídlišti Jižní Město (Praha 11) a v přilehlých Horních Měcholupech (Praha 15). Lídr Petr Stuchlík paneláková ghetta objížděl, proto získal nejvíc hlasů ještě ve stejně nepovedených sídlištích Letňany, Řepy a také v Praze 14 tvořené z větší části paneláky.

Petr Stuchlík, když nakopával Prahu. Na Hájích. Foto: Z facebookového profilu Petra Stuchlíka

Praha je však zvláštní případ. Rozdíly mezi panelovou a cihlovou zástavbou byly vidět už při volbách roku 2014, kdy ANO proti všem předpokladům v hlavním městě vyhrálo. Ve vnitřních čtvrtích, jako jsou první, druhý a sedmý obvod, se tehdy Babišova kandidátka Adriana Krnáčová musela spokojit se ziskem okolo patnácti procent, ovšem na Jižním Městě, dalších sídlištích a také v některých satelitech měla přes čtvrtinu hlasů. Tentokrát se většina satelitů od Babišovy strany odvrátila, v centru ztratila v průměru dalších šest procent, stejný počet voličů ovšem utekl také na sídlištích.

V satelitech přebrala voliče ANO především občanská demokracie. V tom se Praha neliší od jiných měst. Pravicové a liberální strany posílily také v širokém městském centru. Podstatná je však odpověď na otázku, proč na Babiše zanevřely paneláky, kde přece žije 40 procent pražské populace. Důvodem je nástup Pirátů, kterým stejně jako straně ANO před čtyřmi lety právě výsledky na sídlištích umetly cestu k funkci pražského primátora.

Epicentrem Babišovy podpory zůstává čtvrť výškových domů Háje na Jižním Městě, zvláště na sever od centrální Opatovské ulice. Před čtyřmi lety zde ANO bralo 29 procent hlasů, jenže tentokrát o šest procent méně. Druzí Piráti jsou na osmnácti, se znatelným odstupem před dalšími konkurenty. Operace sídliště v podání Pirátů má jednu zvláštnost, jak se ukazuje v Praze 14. V této čtvrti ztratilo ANO devět procent a ztratilo by víc, kdyby na starších sídlištích Nový Hloubětín a Černý Most I nezažilo jen menší, pětiprocentní propad a kdyby se tam neudrželo nad dvaceti procenty. Úplně jiný výsledek však hlásí nové sídliště Černý Most II, které se začalo stavět až koncem osmdesátých let minulého století a rozrůstá se dodnes. ANO spadlo pod dvacet procent a prohrálo s Piráty.

Sídliště není jen pro starý

Strana Ivana Bartoše zabrala i v dalších mladších sídlištích. Nejsilnější stranou se stala také v rozlehlých Modřanech (Praha 12), ještě důležitější je vítězství na osmém a desátém obvodě, které z větší části tvoří ohromné panelové bloky. Obdobný efekt je přitom vidět i mimo hlavní město. V mladších sídlištích, jakými jsou českobudějovický Máj, Nové Sady v Olomouci nebo Sídliště Kunratická v Liberci, mělo ANO obvykle o pět či více procent horší výsledek než ve starších panelákových komplexech. Podpora Babišovy strany je tedy kromě panelové výstavby vázána na starší populaci, která v těchto komplexech žije.

Foto: Z Facebooku Ivana Bartoše

Při současné bytové nouzi se sídliště stávají zajímavou lokalitou pro občany nižšího věku. Ti získávají větší podíl na obyvatelstvu zvláště v lokalitách s pozdějším datem vzniku a lepší volbou než strana nespokojených starců, tedy ANO, se stávají dobrodružní Piráti nebo jiní rebelové liberálního střihu. Proto také na Máji získali patnáct procent, nejvíc z celých Budějovic s výjimkou centra a dvou dalších čtvrtí zámožných občanů. Stejně výjimečný je čtrnáctiprocentní výsledek v olomouckém sídlišti Nové Sady. Překvapivě se v mladých sídlištích neuplatnila extrémní SPD Tomia Okamury, přitom by podle pravidla prohlubování protikladů měla právě zde přilákat nejvíc lidí.

Praha zažila úspěch ANO v panelákových čtvrtích s předstihem proti zbytku republiky a patří k těm městům, kde primátor z Babišovy politické líhně nastoupil už před čtyřmi lety. Sídliště řady dalších měst zrodila primátory za ANO se čtyřletým zpožděním, nabízí se tedy alternativní předpověď, podle níž se také k nim lidé ze sídlišť příště obrátí zády.

Podstatnější je však zkušenost, že lidé přinejmenším na komunální úrovni dlouho nevydrží v prostoru dvou znepřátelených táborů. Pak dostanou šanci nové strany, které s dosavadním konfliktem nemají nic společného. Do jaké míry to znamená nástup konsensuálních politiků, je zatím otevřenou otázkou, města jsou maximálně na začátku této cesty.

Infografika: Neovlivní.cz

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít