© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Víc než rok ministerstvo financí přemýšlelo, jak naloží s třaskavým interním auditem, který zkoumal, jak stát v posledních deseti letech spravoval státní dluh. Škody přesáhly podle dokumentu 10 miliard korun, Babišův úřad rozhodnutí, zda půjde cestou trestních oznámení, oddaloval. Nyní se MF konečně na policii obrátilo. Podle zjištění Neovlivní.cz však až poté, co na státním zastupitelství přistálo jiné čerstvé trestní oznámení kvůli státnímu dluhu – přímo na Andreje Babiše.
Zvážit právní kroky kvůli třaskavému auditu (jeho klíčové body níže v článku – pozn.red), který zkoumal správu státních dluhů od roku 2004, doporučili ministrovi přímo auditoři již před rokem. Jak ovšem opakovaně popsalo Neovlivní.cz, Andrej Babiš s konkrétními kroky váhal.
Měl na to vliv jeden z mnoha střetů zájmů, kterými je majitel miliardového Agrofertu na straně jedné a správce státní kasy na straně druhé obklopen?
Vyšetřování na základě auditu totiž ve svém důsledku znamená vyhlášení války několika velkým bankám, které ze špatné správy státního dluhu dlouhodobě těžily. A mezi finančními domy uvedenými v auditu je však podle zjištění Neovlivní.cz minimálně jeden, který se podílí na financování Babišova holdingu Agrofert.
Nyní ministerstvo financí (MF) konečně některé transakce z let 2004, 2005 a 2009 konečně předalo policii. “Za účelem vyvrácení anebo potvrzení pochybností plynoucích jak z auditní zprávy, tak ze zprávy NKÚ, se Ministerstvo financí rozhodlo obrátit na orgány činné v trestním řízení,” uvedl úřad.
Jestli se trestní oznámení týká i banky úvěrující Agrofert, to mluvčí ministerstva Michal Žurovec odmítl sdělit: “Nevím to, pošlete dotaz mailem.”
Jak však zjistilo Neovlivní.cz, již týden leží na státním zastupitelství v Praze jiné trestní oznámení, které viní z bankovních manipulací přímo ministra financí. “Andrej Babiš prolongoval a nabízel podmínky, kdy určité banky prokazatelně získávají výhodnější podmínky vůči státu. Souběžně s tím od stejných bank získával výhodnější obchodní podmínky pro firmy, které jsou jím buď přímo ovládané; nebo jinak spřízněné. Andrej Babiš tak hrubým způsobem zneužil interní informace a z pozice své funkce zcela vědomě a účelově ovlivnil stávající pravidla. A to za zjevným účelem získání značného prospěchu nebo přímo finančního zisku pro sebe, osoby blízké, své firmy, či firmy jím ovládané zjevně či skrytě, popř. pro jiné subjekty, které jsou ve sféře jeho osobního vlivu,” stojí v textu, který má redakce k dispozici.
Na kolik je dnes podané trestní oznámení ze strany MF reakcí na výše uvedené první oznámení proti Babišovi, redakce zjišťuje. V auditovaném období byli ministry financí dnešní političtí rivalové šéfa ANO – nejprve Bohuslav Sobotka, pak Miroslav Kalousek.
Ministr Babiš již v minulosti odmítl, že by rozhodnutí o právních krocích oddaloval kvůli svému střetu zájmů. Průtahy zdůvodňoval tvrzením, že audit ještě není hotový. “Závěry auditu jsem ještě nedostal,” sdělil v říjnu 2015 na dotazy Neovlivní.cz.
Fakticky měl dokument s číslem 2014/09/01 na stole už od loňského dubna, kdy o něm také poprvé informoval deník Neovlivní.cz, (článek si můžete přečíst zde »).
To, že je audit hotový, potvrdil na jaře 2015 i soudní znalec z oboru ekonomiky a uznávaná kapacita Jaroslav Brada, který se společně s právníky sekce interního auditu úřadu na prověrce státního dluhu podílel.
Detaily o auditu dlouhodobě odmítalo ministerstvo financí jakkoli komentovat. “Nebudeme se k němu v tuto chvíli vyjadřovat,” uvedl před časem Michal Žurovec z tiskového odboru Babišova úřadu.
Deník Neovlivní.cz měl možnost se s auditem seznámit. Jeho klíčové závěry jsou následující:
• Ztráty kvůli postupu ministerstva financí, které státní dluh spravuje, přesahují deset miliard korun;
• ministerstvo při obchodech s bankami opakovaně sjednávalo pro stát krajně nevýhodné podmínky – například při derivátových operacích banky dostávaly vybrat, zda úroky od MF mají být fixní nebo pohyblivé;
• jedna z operací skončila v roce 2014, závazky z ní ale pro stát platí ještě dalších deset let, což představuje ztrátu přes 1,5 miliardy korun;
• při další operaci se ministerstvo ocitlo v rozporu se zákonem v pozici spekulanta, v celkovém objemu může změna kurzu koruny o 10 % v tomto případě znamenat ztrátu až 16 miliard korun.
Pochybení leží na straně státních úředníků, kteří měli státní dluh v minulosti na starost. Finanční ústavy byly v pozici, kdy využily pochybení či liknavosti státního aparátu, cesta trestních oznámení a detailní role zástupců bank při jednání s úředníky financí by nicméně pro banky nebyla nijak příjemná. Navíc by mohla vést ke zpětnému vymáhání miliónů.
K trestnímu oznámení se Babišův úřad rozhoupal po roce a půl od chvíle, kdy práce na auditu číslo 2014/09/01 začaly.