Rozhovory a názory

Daniela Lusková: Nebojím se. Tohle mělo vyšší smysl

Někdy se odvaha rodí ruku v ruce se strachem. Alespoň tak to na sobě vypozorovala Daniela Lusková, ředitelka domova pro seniory, která se v době koronakrize jako jediná za sektor sociálních služeb hlasitě ozvala. Nemusíte nám radit, co máme dělat, nedělejte z nás blbečky, stačí, když nám pošlete ochranné pomůcky, vzkázala tehdy vládě. „Byť za mnou další ředitelé nahlas nešli, v rámci telefonátů, mailů, sociálních sítí byla vlna podpory poměrně velká. A co jsem vůbec nečekala, byla solidarita lékařské obce. Ozývala se mi velká vlna lékařů, kteří mi rozuměli. Neměli odvahu sami veřejně vystoupit, protože se – stejně jako ti ředitelé – báli o…

Vláda a nanotechnologie: Jedna velká promarněná šance

Označit někoho jako průkopníka zní možná dnes trochu archaicky. Ale přesně tím David Lukáš, emeritní rektor Technické univerzity v Liberci, je. Spolu s dalšími kolegy vyvinuli zcela novou nanovlákennou technologii. Linku, jež dokáže spřádat nanovlákna takzvaným elektrickým dechem. Objev mohl dokonale odlehčit Čechům i zdravotnictví v době pandemie, ale… nestalo se. „Mám dojem, že Česká republika promarnila možnost spolehnout se v krizové situaci na své vlastní síly. V prvních dnech jsem se domníval, že je to taková zakořeněná česká malověrnost, ale ve hře byl zřejmě byznys,“ říká profesor Lukáš, který nyní sbírá munici na možnou druhou vlnu koronaviru.

Historik Rákosník: Politiků si nevšímejte

Politika zpravidla zašpiní každého a voláním po těch „čistých“ se pouze točíme v kruhu. „Přijde mi daleko efektivnější nevšímat si lidí. Na nich tolik nezáleží. Ale měli bychom dbát na stabilitu institucí. Pokud máme nějaká pravidla, pak vynucovat, že se budou dodržovat. A je jedno, jestli je u moci rudý, nebo černý, pravidla platí pro všechny,“ říká historik Jakub Rákosník, který se specializuje na hospodářské a sociální dějiny 19. a 20. století. Mluvili jsme spolu nejen o politice, ale hlavně o Češích: čeho jsme v minulých třiceti letech dosáhli a jak to v příštích třiceti letech můžeme zkazit. Odemykáme rozhovor ze…

Virus: plíživý a neviditelný

Květnové vzestupy a pády Potravinová soběstačnost prý je na dosah. Vláda slíbila větší množství Tuzexů, než bylo před listopadem, a kvalitnější síť veksláků nabízejících bony, za které bude dostatek čínského i ruského zboží. Euro už brzy za čtyřicet korun a dolar za padesát. Ale nebojte se, nebudeme je potřebovat. Hranice zůstanou zavřené a cestovat budou jen vyvolení jedinci z nejvyšších politických kruhů. Myslím na Otu Ornesta. Vždycky když je mi úzko. Dvacet dva let vedl Městská divadla pražská. V padesátých letech to byla špička mezi divadly. Většina herců nebyla členy KSČ a v souboru vládl duch svobody a touha držet…

Jan Hrušínský: Kdo nic nedělá, nic nezkazí

Březnové vzestupy a pády Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Pěkné české přísloví, jímž se my Češi řídíme po staletí. Nevýhodou je, že jsme po staletí žili v poddanství. Němci, Rakušáci, Rusové… zkrátka vždycky se našel někdo ochotný o nás (bez nás) rozhodovat. Čas od času se stane, že si chvilku vládneme sami. To potom nadáváme jak špačci a obviňujeme kdekoho z kdečeho. Třeba Brusel. A raději si vládnout přestaneme. Milujeme pevnou ruku. Třeba Čínu. Pak už jako vždycky: Odevzdáme zbraně, pevnosti, pohraničí, všechno. Svobodu. A platíme. Nejvíc za čínský virus. Děkujeme. Také se v Česku říká – drž hubu a…

Nela Boudová: Otestovali si, co všechno akceptujeme. A prošlo jim to

Jestli jste si doteď nikdy neprohlíželi Instagram a konkrétně pak Instagram herečky Nely Boudové, tak to teď udělejte. A dolistujte až k fotce, na které leží polonahá v županu s klínem překrytým rouškou. Líp se vám pak bude číst tohle povídání o křehkých svobodách a jejich snadné ztrátě, o nepřemýšlení a o tom, co všechno si necháme líbit, když nás pohltí strach. Ta rouška jakoby se stala symbolem vzpoury a svobody. Rozhovor s Nelou Boudovou v květnovém časopise Neovlivní.cz. Vládní opatření kvůli nemoci covid-19 ji připravila o práci, o milované divadlo, o hraní. A zatímco čeká, až – a za…

Hrušínský: Jak jsem (ne)vyzval Zaorálka k demisi

Principál Jan Hrušínský, který patří mezi dlouhodobé kritiky vlády a politických poměrů, na sebe zase přivolal hněv části politiků. Za to, že vyzval ministra kultury Lubomíra Zaorálka k rezignaci. Jak to bylo podle Hrušínského ve skutečnosti? Tady je trochu jiná verze celého příběhu. “Nestačil jsem se divit, když jsem se 10. dubna na iDnes dočetl, že jsem vyzval ministra kultury Zaorálka k demisi. Titulek zněl „Soukromá divadla chtějí Zaorálkovu hlavu. Není socialismus, říká Hrušínský.“ Redaktorka iDnes mi den před tím položila otázku, na kterou jsem odpověděl – a která se ani v nejmenším netýkala odstoupení ministra Zaorálka. Mělo jít pouze…