Současně jde o přelomovou událost: financování tajných operací zpravodajských služeb se bude poprvé v historii řešit u soudu.
Příběh kdysi rozehrál jako mocenskou hru Andrej Babiš proti Milanovi Chovancovi. Nedaří se jej ale vyšetřit.
“Teď už o život totiž jde. Kopýtka jsou jako rozbité hodiny, které také dvakrát za den ukazují správný čas. I vláda občas udělá správný krok. Jenže na to naprosto nejde v otázce osobního zdraví spoléhat.” Bývalý bankéř a investor Radovan Vávra v pravidelné rubrice na Neovlivní.cz píše o praktickém životě v éře covid.
Bývalý bankéř a investor Radovan Vávra v pravidelné rubrice aktuálně píše o praktickém životě v éře “pokovidové” krize. Dnes o tom, kam investovat peníze na důchod nebo pro svoje děti.
Bývalý bankéř a investor Radovan Vávra v pravidelné rubrice aktuálně píše o praktickém životě v éře “pokovidové” krize. Dnes, jak avizoval na sociálních sítích, o Tesle, její konkurenci a o tom, komu v automobilovém průmyslu bude setsakra chybět zisk.
Podstatnou část své tvorby věnoval tomu, aby se lidé smáli. Doyen českých kameramanů Josef Hanuš natočil na tři desítky komedií. Pohledem zpátky vidí, že si vybral poněkud nedoceněný žánr – dnes se do něj pouští málokdo. On ale na natáčení vzpomíná s chutí. Třeba když spolupracoval se Zdeňkem Troškou, s nímž natočil celkem čtyři snímky – Botu jménem Melichar a pak trilogii Slunce, seno… „Kolekce jeho filmů je nevyrovnaná, ale jedno se musí nechat – komedii umí. Ví, co chce,“ říká Hanuš. O filmařině, smíchu i životních fackách bude celý následující rozhovor. „Promiňte, trochu hůř slyším a jsem poněkud starší, tak se…
Jděte pod Žižkovský vysílač a počítejte, kolik turistů se vás zeptá, kdy se na něj vrátí „those black babies”. Lezoucí batolata a další plastiky Davida Černého jsou už součástí městské krajiny. Mluví se o nich jako o kontroverzních nebo provokativních, stejně jako o autorovi. Vyjadřuje se totiž ke stavu světa, ve kterém žijeme. Protože umění pro umění nemá smysl. Odemykáme rozhovor ze zimního Speciálu Neovlivní.cz. Tank v několika podobách a barvách, čůrající postavy na dvoře Hergetovy cihelny, chcíplý kůň v Lucerně, vztyčený prostředníček v dohledu Hradu, Kafka u Quadria, klikující londýnský autobus a naposledy pak návrh robotické restaurace. Díla Davida…
Když na začátku 90. let vypukl v zemích bývalé Jugoslávie válečný konflikt, poskytla Česká republika útočiště osmi a půl tisícům uprchlíků. Mnozí z nich se vrátili domů, mnozí si tu ale vybudovali nový život. Přinášíme hlas jednoho z nich – těch, kteří zůstali. Je střípkem do stále aktuální debaty, zda a komu by Češi měli či neměli nabídnout azyl. První středa v měsíci Vedran Kovačević Poledne. První středa v měsíci. Pro většinu zřejmě běžný den. Jenže ona zkouška sirén, kterou většina téměř nevnímá, je pro mě něco jako otevřená zlomenina duše. Každý měsíc mi připomíná, že jsem prožil něco, co mě následně ovlivnilo…