Právnička: Projekt k metru D nese rysy miliardového tunelu

Právničku Hanu Marvanovou není radno v komplikovaných obchodních kauzách podceňovat. Právě ona v minulosti dostala před soud případ prodeje černouhelných dolů OKD, stejně tak tomu bylo v případech tunelů spojených se zkrachovalou bankou IPB. Na podzim hodlá kandidovat do pražského zastupitelstva a jako jednu z první kauz, na kterou se zaměřila, je chystaný společný podnik města a skupiny Penta pro připravovanou stavbu metra D. Tak, jak je zatím projekt nastavený, nese podle Marvanové veškeré rysy miliardového tunelu.

“Tak, jak je to teď nastavené, to na mě dělá dojem tunelu. Nese to všechny rysy. Odpovědnost nese město, zisky nemá garantované. Když si uvědomíme, že ta smlouva je na dobu, která je stanovena velmi neurčitě, tak je to neuvěřitelné. Podle mého názoru z toho může být podobná kauza jako Opencard, která stála Prahu přes 1,5 milardy korun,” říká Marvanová o projektu, který navzdory Trojkoalici protlačily v radě hlavního města zbývající dvě koaliční strany ANO a ČSSD.

Neo: V čem je podle vás problém?

Celý projekt společného podniku vzniká pokoutně, zastupitelstvo ani rada města nemají k dispozici všechny potřebné dokumenty. To, co dostali, neobsahuje podrobnou důvodovou zprávu, studii proveditelnosti, ekonomický rozbor a plán financování a budoucích výnosů. Bez toho ale není možné posoudit, jestli to je celé pro Prahu výhodné a jak si Praha ošetřila rizika. Až poté, kdy byl vybrán investor, který by měl s Dopravním podnikem založit společnost, dostalo zastupitelstvo  návrhy smluv, z nichž vyplývá celá řada otázek.

Souvislosti
» Společný podnik na metro D. Časovaná bomba pro Prahu
» Dopravní podnik: Společný byznys s Pentou si pohlídáme
» Krnáčová končí. Jaký je účet za nemehla
» Praha zažívá návrat architekta byznysových dohod
» Setkání v restauraci: S kým večeří primátorka Krnáčová?

Neo: Co v nich stojí?

Největší potíž podle mého názoru spočívá v tom, že nikde není garantováno, že ten společný podnik bude tím, kdo obdrží zisky z dokončeného projektu. Tedy, že město, respektive Dopravní podnik, který bude mít 49 procent, z toho bude mít nějaký zisk. V důvodové zprávě například vůbec není zdůvodněno, proč by město mělo mít ve společném podniku těch 49% a soukromý investor 51%. Nejsou tam vůbec řešena rizika vyplývající z toho, že společný podnik nebude ovládat hlavní město.  Ta smlouva je zkrátka výhodná pro Pentu a nevýhodná pro město. Právě proto, že v ní nejsou dostatečně ošetřena rizika pro město. Fungování společného podniku nebude transparentní, nebude se na něj vztahovat zákon o svobodném přístupu k informacím a bez souhlasu Penty nebude moci město informovat o provedených transakcích. Už jen toto je živnou půdou pro korupci.

Neo: Vy jste ze smluv vyčetla ještě jednu věc, kterou jste sepsala ve svých výhradách k projektu, a to jsou dceřiné společnosti. Oč jde?

V důvodové zprávě a návrhu smluv se předpokládá, že společný podnik bude zřizovat účelové dceřiné společnosti  se soukromými developery na zastavění konkrétní oblasti. Takto se má město zprostředkovaně přes Dopravní podnik a dceřiné společnosti účastnit podnikatelské činnosti v oboru developmentu, přičemž to je daleko za rámec předmětu činnosti, k níž byl Dopravní podnik zřízen. Nikde také není garantováno, že taková účast města na podnikání nebude ztrátová a že město bude mít z realizace projektu ekonomický příjem, jak se v předložených dokumentech tvrdí.

Neo: Ale stejné riziko nese i druhá strana, tedy developeři.

Ano, ale to jsou soukromé společnosti. Úkolem zastupitelů je dohlížet na to, aby město dělalo obchody, které nebudou pro Prahu nevýhodné. Ve smlouvách je však celá řada ustanovení, která jsou pro Prahu nevýhodná.  Ve smlouvách nejsou žádné garance, jak bude moci město ovlivnit jednání dceřiných společností, v jejichž vlastnictví budou vzniklé developerské projekty. Pozemky pro developerský rozvoj budou prodávány zájemcům, přičemž investor Penta bude moci zásadně ovlivnit komu, a zároveň bude mít předkupní právo na tyto pozemky. Předpokládá se výstavba parkovacích domů, přičemž ty nebudou hrazeny developery, ale městem nebo městskými částmi. Ve světě je to jinak. Developer má povinnost podílet se na investicích do infrastruktury města, včetně zajištění parkování. Od uzavřených smluv nebude možné až na výjimečné situace odstoupit, takže takto uzavřený obchod bude zavazovat několik dalších zastupitelstev vzešlých z budoucích komunálních voleb.

Neo: Co si o tom celém projektu myslíte?

Že je to nepřipravené. Nedomyšlené a nedotažené. Ve světě je běžné, že města vstupují do spolupráce se soukromými investory a mohou tak vzniknout projekty, které by město samo vytvořit nedokázalo. Zároveň soukromí investoři mají v oblasti výstavby know how, které město nemá. Bohužel připravený projekt metra D má obrovské množství rizik, která nejsou ošetřena, a můžeme se jen dohadovat, zda to je opomenutím nebo schválně. Tak, jak je to teď nastavené, to na mě dělá dojem tunelu. Nese to všechny rysy. Odpovědnost nese město, zisky nemá garantované. Když si uvědomíme, že ta smlouva je na dobu, která je stanovena velmi neurčitě, tak je to neuvěřitelné. Podle mého názoru z toho může být podobná kauza jako Opencard, která stála Prahu přes 1,5 milardy korun.  Je to stejné jako v případech, které jsem dělala v minulosti, ať to bylo OKD nebo České pivo v IPB. Prostě nelze zavírat oči před podezřelými transakcemi na úkor veřejného majetku. To je nepřípustné a je  mi jedno, kdo za tím zrovna stojí, z jaké je politické strany.