Manuál pro Čapí hnízdo: Premiér by měl zaplatit 100 milionů do rozpočtu

Vyjmout neznamená vracet. Čistá korekce. Vyjmutí z financování. Když se řeší otázka, kdo vlastně zaplatí za Čapí hnízdo Andreje Babiše, je snadné se ve výrocích politiků ztratit. Přinášíme proto manuál, jak to je s 50 miliony, které si český premiér vzal, ačkoli mu nepatřily. A kolik, komu a kdo má nyní vracet.

Základní fakt je následující: za premiérovu farmu na Benešovsku už zaplatili 50 milionů čeští daňoví poplatníci.

A hraje se jen o to, jestli je to cifra konečná. A zda ji Babišova firma, nyní zaparkovaná ve svěřenském fondu, vrátí zpět.

Farma Čapí hnízdo dostala padesátimilionovou dotaci v roce 2008. Peníze jí přišly na účet od středočeského regionálního úřadu (tedy z českého rozpočtu), přičemž 42,5 milionů z této částky měla nyní proplatit Evropská unie z dotací pro malé a střední podniky. Jenže teď to odmítla udělat. Evropský úřad pro boj s podvody OLAF, který je součástí Evropské komise, totiž případ Čapí hnízdo klasifikoval jako porušení pravidel, možnou zpronevěru fondů EU a dotační podvod. A takové dotace unie neproplácí.

Psali jsme:

» Babiše v kauze Čapí hnízdo potápí ztracené dokumenty
» Policie chce přezkoumat zdravotní stav Babišových dětí
 » Případ Komárek: Kdo má zachránit Babiše v kauze Čapí hnízdo
 » Investigativní speciál: Všechny větvičky Čapího hnízda

Podstatné je, že závěry OLAFu už nejde nijak zvrátit. Bruselská zpráva je výsledkem správního vyšetřování a tudíž oficiálním stanoviskem Evropské komise, které je pravomocné. Jde tedy o meritorní výrok příslušného orgánu, který jediný mohl posoudit porušení evropského práva. Jednoduše řečeno, podle evropského práva je nyní “Čapí dotace” prokázaným podvodným jednáním.

Tento závěr OLAF je klíčový právě pro další řešení finančního rozměru celé kauzy.

Vzhledem k tomu, že je projekt Čapí hnízdo podle evropského práva prokázaným podvodem, neměl být ani proplacený z rozpočtu středočeského dotačního úřadu. Ten nyní musí po příjemci, respektive jeho právním nástupci (tím je firma IMOBA z Babišova svěřenského fondu) bezodkladně proplacené peníze vymáhat.

A mimo proplacených padesáti milionů musí podle dotačních pravidel úřad vymáhat také penále. Jeho výše dnes činí 100 % celé dotace, tedy dalších padesát milionů.

A nemusí ani čekat na rozhodnutí tuzemského soudu v trestní věci Čapí hnízdo. Právě proto -jak je výše zmíněno -, že rozhodnutí OLAFu o porušení evropského práva má charakter pravomocného správního verdiktu.

Andrej Babiš  jakékoli pochybení v kauze odmítá a říká, že kdyby se peníze měly vracet, rád by to udělal. “Ale tím bych měl asi přiznat nějakou vinu. A žádná vina není. Žádný podvod nebyl,” komentoval finanční otázku v České televizi.

Firma IMOBA z Babišova svěřenského fondu už také oznámila, že má proti závěrům OLAF výhrady a napsala řediteli úřadu otevřený dopis. Je proto vysoce pravděpodobné, že by s žádným vracením ani s penále nesouhlasila a odvolala by se proti němu.

O vymáhání peněz a penále by rozhodoval středočeský dotační úřad, následné odvolání by pak řešilo ministerstvo financí. Kraj i finance řídí hnutí ANO, tedy lidé premiéra Andreje Babiše. Podobný střet zájmů je v Evropě unikátní.

Opozice v dotačním úřadu se mimo jiné právě proto na poslední chvíli pokusila dostat Čapí hnízdo zpět pod kontrolu unijních úřadů. Včera prosadila usnesení, že úřad nebude žádat Evropskou komisi o vyjmutí projektu Čapí hnízdo z evropského financování a bude trvat na tom, aby to řešil Brusel. Fakticky ale toto rozhodnutí nic neznamená, protože ve finále bude mít poslední slovo ministerstvo financí. A to už dalo najevo, že na proplacení dotace pro Čapí hnízdo z unijních peněz trvat nebude.

Kdyby to naopak měla dál řešit unie, mělo by to obrovské finanční dopady. Zpozdilo by se uzavření celého operačního programu, do které spadá i Čapí hnízdo. A na uzavření programu závisí doplacení desítek milionů eur z evropského rozpočtu.

Článek je součástí projektu, který podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.