Švýcaři prohráli soud o miliony z divoké privatizace Zemanovy éry

V bitvě o miliardové dědictví po zesnulém uhlobaronovi Luboši Měkotovi se soud postaral o významný průlom. Před pár dny odmítl údajnou pohledávku švýcarské banky Credit Suisse, která v minulosti Měkotovi a lidem kolem Mostecká uhelná pomáhala vytvářet spletitou strukturu. Ta mimo jiné posloužila k zakrytí toku miliard z privatizace státního podílu v dolech, za níž stála vláda Miloše Zemana.

Bývalý důlní odborový předák, z něhož divoká privatizace udělala miliardáře, zemřel náhle v roce 2013. Na golfu dostal infarkt. Měkota byl v té době pod velkým tlakem, ve Švýcarsku  i v Česku běželo vyšetřování privatizace Mostecké uhelné a pro něj i další aktéry privatizace se vůbec nevyvíjelo dobře.

Poté, co zemřel, rozpoutala se tuhá bitva o jeho pozůstalost. Vstoupila do ní i švýcarská banka Credit Suisse, která přihlásila pohledávku 300 milionů za jedním z projektů, který Měkota ovládal a investoval do něj. Šlo o Rezidenci Kavčí hory, jejíž součástí je známý “dům s dírou”. Firma po Měkotově smrti skončila v insolvenci.

A soud zkraje února zatím nepravomocně rozhodl, že banka nemá na stovky milionů nárok. “Určuje se, že nevykonatelná pohledávka žalobce A, společnosti Credit Suisse AG,  za dlužníkem, společností Rezidence Kavčí Hory a. s., přihlášená přihláškou P6 z důvodu Rámcové smlouvy o úvěru č. 0853-797545-2, uzavřené dne 21. 3. 2007, není po právu,” stojí v rozsudku městského soudu v Praze z 2. února.

Více:

» Přehledně: Tajemství, která už Stanislav Gross nevysvětlí
» Švýcaři mohou na vyšetřování MUS vydělat miliardy
» Grossův muž ze zákulisí se vrací, radí lidem z ANO
» Jak se privatizovala za Zemana. Uhlobaroni míří před soud
» Byt a firemní trafika pro přeběhlíka? Nic trestného, usoudila policie
» Politické nabídky versus uplácení. Žalobkyně k mostecké nahrávce

Soud přitom detailně rozkryl způsob, co přesně švýcarská banka Měkotovy coby svému “prémiovému” klientovi poskytovala za služby. Soud to nazval jasně: praní špinavých peněz.

“Zřejmým cílem všech peněžních transakcí, které byly žalobcem A ve prospěch dlužníka v letech 2005 až 2008 průběžně uskutečněny, a jež byly prováděny výhradně na základě pokynů, či se souhlasu LM (Luboše Měkoty pozn. Neo) , byla legalizace výnosů, které LM nabyl ze své předchozí majetkové trestné činnosti, které byly uloženy u žalobce,” píše soudce Jiří Rada v rozsudku.

Princip byl podle soudu jednoduchý. Luboš Měkota si u Credit Suisse uložil peníze, které získal z privatizace mostecké uhelné. A následně je s pomocí banky využíval jako fiktivní úvěry.

“Z účtu žalobce byly (banky pozn Neo) zasílány na účet dlužníka, tedy společnosti LM (Měkotou) majetkově zcela ovládané a to formou tzv. fiktivního úvěru. Tomu, že žalobce a LM uzavření tzv. úvěrové smlouvy  pouze zjevně předstíraly či že ve skutečnosti prostředky LM na účtech u žalobce A mohly pocházet z trestné činnosti LM přitaká i to, že tzv. „úroky z úvěru“ měly být dohodnuty ve výši cca 1,5 p. a. tedy ve výši zjevně neodpovídající jejich obvyklé tržní výši úroků při poskytování úvěru v této výši, způsobu a formě zajištění tzv. úvěru,” dodává soud.

Soud používá spojení “legalizace výnosů z trestné činnosti” mimo jiné proto, že švýcarský Nejvyšší soud už na konci roku pravomocně potvrdil, že při privatizaci státního podílu Mostecké uhelné společnosti byl spáchán podvod na českém státu. Dvěma Měkotovým někdejším spolupracovníkům potvrdil přísné tresty, další na verdikt čekají. Proces proti Měkotovi byl po jeho smrti zastaven.

Prodej společnosti Mostecká uhelná spadá do éry, kdy ve Strakově akademii vládl dnešní prezident Miloš Zeman. Až po letech se ukázalo, že stát na privatizaci tratil miliardy – podle švýcarského soudu přes dvě miliardy. Sám Zeman na výslechu české i švýcarské policii tvrdil, že prodej státního podílu byl výhodný.

Případ navíc provázelo silné podezření, že na privatizaci profitovaly špičky ČSSD. Švýcarské vyšetřující úřady poslaly před lety do Prahy informace, podle nichž krátce po privatizaci odešlo zhruba 5 miliónů dolarů (tehdy 170 miliónů korun) na účet, k němuž měl přístup přítel tehdejšího místopředseda ČSSD Stanislava Grosse, zbrojař Pavel Musela.

Musela byl následně obviněn a jeho stíhání policie vystavěla na verzi, že zbrojař uplatil třemi miliony korun bývalého náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkoru, který připravoval pro rozhodnutí vlády o prodeji dolů v roce 1999 některé podklady. I Sýkora patřil do okruhu lidí blízkých Stanislavu Grossovi. S penězi z Muselova účtu následně disponoval i Jiří Martinek, Grossův poradce.

Dříve než se celá aféra stačila dostat k soudu, Stanislav Gross zemřel. Neschopen výslechu je i sám Musela, který za záhadných okolností spadl z loveckého posedu.

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít