„V Česku sledujeme znepokojivý trend: relativizaci, přepisování či přímo popírání významu roku 1989. Nejde o nevinnou diskusi o historii, ale o symptom hlubšího problému. Ztrácíme schopnost rozpoznat, odkud přichází hrozba, a oslabuje se základní společenský instinkt bránit demokratické hodnoty,“ píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
Listopadové vzestupy a pády Jsem zvědavý, jak tohle dopadne. Jakým směrem a kam se budeme ubírat v příštích třiceti letech. Je mi 64 let a mrzí mě už kvůli té zvědavosti, že se asi nedožiji toho, jaký bude život v naší zemi za třicet let. A jestli bude skutečně svobodný a demokratický. Bylo naivní se domnívat, že komunisté vymizí a estébáci už nebudou mít na naše životy vliv. Že zmizí česká malost, závist a hašteřivost. Nezmizely. Zmizela jen naše tehdejší svornost. Demokracie se zřejmě za třicet let vybudovat nedá. A ani za dvě stě let se nedá vybudovat navždycky. Nic
Milí čtenáři, své dětství jsem celé prožila v totalitě. Moc dobře proto vím, jaké to je, když jen něco smíte říkat veřejně a něco si musíte schovat na doma. Už nikdy se třeba taky nezbavím toho svíravého pocitu, když přejíždím hranice. Nechci, aby takové pocity někdy musely zažívat moje děti. Poslední roky ale ukazují, že návrat k totalitě – byť třeba jen v jiném kabátě – není tak nereálný. K moci se derou lidé, kteří touží nás ovládat, chtějí mít poslušné stádo. Jestli můžu něco udělat proto, abychom o svobodu nepřišli, byla bych hloupá, kdybych toho nevyužila. A co Vy?
Prezident Miloš Zeman už oznámil, že se oslav třicátého výročí pádu komunismu v České republice nezúčastní. Premiér Andrej Babiš se na přímou otázku zatím odpovědi vyhnul. Podle zjištění Neovlivní.cz je ve hře varianta, že by dny kolem 17. listopadu pobýval v USA. Hlava státu bude výročí konce komunistického režimu trávit opět v ústraní. „Právě protože je to 30. výročí, tak ho budou oslavovat především ti, kteří na té Letné (tehdy v roce 1989 pozn NEO) vůbec nebyli. Já se tomu samozřejmě nedivím, takový je život. Takže zavzpomínám si doma, zapálím svíčku,“ oznámil Miloš Zeman prostřednictvím deníku Blesk. To premiér Andrej Babiš se zatím veřejně
Sešli jsme se jen pár dní poté, co obecně prospěšná společnost Post Bellum, kterou Mikuláš Kroupa spoluzakládal a ve které působí, udělovala Ceny Paměti národa. Už osmým rokem putují k lidem, kteří během svého života – ať už za války, nebo v totalitě – prokázali, že „čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou jen prázdná slova“, jak zní motto ocenění. A svoboda byla také tím, co jsme během rozhovoru skloňovali nejčastěji. Poznáme včas, že o ni přicházíme? Vzdáváme se svých kousků svobody nevědomky a příliš snadno? Jak moc jsme ochotni přivírat oči? Odemykáme rozhovor ze zimního speciálu Neovlivní.cz. [dropcap style=“normal“]N[/dropcap]ovinář Mikuláš Kroupa natočil
„Nechtěl být sám. Celý život chtěl mít někoho u zadku. On tak byl vycvičený od maminky. Stačilo, když byl někdo v baráku. A proto byl tak strašně sám v tom konci a strašně těžce to nesl… Já tady nechci být sám, nechci umřít sám, říkal mi na těch návštěvách. To pro mě bylo strašný. Strašně špatně se to poslouchá, tak jsem mu říkal: ‚Ty to dramatizuješ.‘ ‚Ne, já vím, jaké to bude. Podívej se na ty lidi, co umřeli sami. Na všechno byli sami.‘“ I takový byl Václav Havel. Disident, dramatik, prezident. A třeba také člověk, který se bál samoty,
Co přinesl 46. týden roku 2016 Byl to týden, který zase ukázal, jak s námi mají politici rozdané karty. 17. listopad považuje podstatná část lidí za jedno z nejdůležitějších výročí. Hlava státu ovšem během oslav pádu komunismu v roce 1989 neřekla ani slovo. Miloš Zeman strávil 17. listopad na zámku v Lánech. Možná to bylo rozumné rozhodnutí. Rozhodně lepší, než když před dvěma lety vystoupil na stejném pódiu s extremistou Martinem Konvičkou. Každopádně Hrad se nechal slyšet, že prezident si výročí připomene během své návštěvy Ústeckého kraje, kam se chystá následující týden. O důvodech Zemanovy neviditelnosti můžeme jen spekulovat. Třeba
