Tagged esej

Esej Michala Horáčka: Protiváhy v nevyvážené době

Po vyhlášení výsledků voleb nezavládla mezi mými přáteli a známými zrovna sváteční nálada. Víc než to – v osobních rozhovorech i na sociálních sítích se začalo skloňovat slovo „emigrace“. A právě to, mnohem spíš než ty volební výsledky, mě rozesmutnělo. Mám ve zvyku hledat ve všem spíš potenciál než propadat beznaději, takže jsem se na to zkusil tak podívat. Už drahnou dobu jsem opakovaně upozorňoval, že kombinace ekonomické, mediální a politické moci v rukou jedné osoby je nebezpečná. A politická moc Andreje Babiše po těchto volbách dramaticky posílila, protože ať už složí koalici, nebo povede vládu menšinovou, s důvěrou sněmovny, nebo třeba…

Filip Horký: Být novinářem

Představte si, že děláte to, co máte neskutečně rádi. Jdete s rodinou na víkend na hory, s přáteli na pivo, sportujete s nejlepším kamarádem a porazíte ho, zvládnete doma něco těžkého opravit nebo uvařit jídlo náročné na přípravu tak, že všem okolo chutná. Představte si, že váš oblíbený hráč dá po letech gól a váš klub vyhraje titul. A teď všechny tyhle pozitivní emoce spojte. To je pro mne novinařina a to, co mi každý den přináší. Je to absolutní naplnění a poslání. Novinařina je totiž fascinující svou šíří – různé druhy postupů, přípravy. Různé emoce. Různá místa, lidé i nálady….

Esej Josefa Šlerky: O demokracii, důvěře a prohřešcích proti novinářské etice

Liberální demokracie není stav, ale proces. Jejím základem je snaha být neustále otevřen změnám, které jsou prováděny nenásilně a na základě nejrůznějších forem zpětné vazby od občanů politikům. Specificky v českém prostředí jsou tou zásadní a svrchovanou formou parlamentní volby, v nichž jsou hlasy parlamentním stranám právě takovou zpětnou vazbou. Naše rozhodnutí, komu to takzvaně hodíme, je výsostně naše. Vede nás k němu řada věcí, ale možná trochu zjednodušeně jsou to tyto tři základní. Za prvé jsou to dostupné informace o světě, ve kterém žijeme. Nenechme si zdát, že je to jeden svět, společný nám všem. Ve skutečnosti žijeme své…

Esej Michala Horáčka: Mohlo by tu být i líp

Proč uvažuji o kandidatuře na úřad prezidenta České republiky? Protože jsem přesvědčený, že je potřeba vrátit mu starý, Ústavou předepsaný smysl. A dát mu jinou náplň, než jakou dostával v posledních letech. Předem říkám, že moje představa o dobře fungujícím českém prezidentském úřadu se opírá o sen. Je to ovšem sen sněný usilovně a poctivě, protože jen takový může být podezdívkou stavby, která je smysluplná. Je zdánlivě prostý: že se nám spolu žije dobře a že jsme sebevědomí a akceschopní. Ale zdání klame; ten sen je velký jako moře. Vím to a neprohlašuji se za spasitele. Chci však odpracovat všechno,…

Esej Jana Hrušínského: 25. února 2018 se u nás nic nestalo

Únor 2018 Mám-li psát o jedné věci, která se v České republice za uplynulý měsíc povedla, a o jedné, co se nepovedla, začnu jednoznačným úspěchem. Ester Ledecká zazářila na olympijských hrách v jihokorejském Pchjongčchangu a potěšila naše srdce. Dvě zlaté medaile ve dvou různých disciplínách! Češi si mohli opět připomenout hrdost a pýchu na svůj národ a na svoji vlast. Radost. Fantastický výkon! Skvělá Ledecká. Vzhledem k tomu, že jsme v roce s osmičkou na konci, napadá mě, jakpak se asi náš národ za takový úspěch sympatické lyžařce a snowboarďačce odvděčí. Tak schválně! Českoslovenští hokejisté získali v roce 1947 zlaté medaile a stali se mistry světa….

Esej Patricka Zandla: Velká ponaučení z malého Babišova plakátu

  Když jsem toho rána vstal a připravil se do práce, prošel jsem si zprávy a sociální sítě. Vévodila jim Babišova akce s plakátem, jímž sugestivně naznačoval, jak se jej snaží ČSSD umlčet – proč? První, co mě napadlo, že je to skvělá nahrávka na smeč. To muselo někoho v marketingu ČSSD napadnout. Udělat plakát a říct mu, že PROTO. A vyjmenovat ty důvody, přesně ten seznam nejasností, na který měl už tolikrát odpovědět. Chvíli jsem hledal, ke svému zklamání jsem žádnou takovou grafiku nenašel. Ani na Twitteru o ní nikdo nevěděl. A tak jsem pustil grafický editor a nakreslil…

Esej Jiřího Hoška: Brbláním proti hard brexitu

  „Hele, jak se vám tam žije po brexitu,“ slýchávám nezřídka od svého českého okolí, včetně lidí, kteří mají velmi dobrý přehled o dění kolem nás. Nesměle namítnu, že brexit, tedy odchod Spojeného království z Evropské unie, ještě nenastal a že zatím máme za sebou pouhé referendum o tomto kroku. Britská veřejnost ale ohledně unijního odcházení taky slušně tápe. Hlavně od příznivců brexitu člověk často slyší, že se obavy z odchodu z EU nenaplnily a že se ostrovní ekonomice daří velmi dobře. Tímhle eurodiletantstvím byla prošpikovaná už kampaň před loňským plebiscitem. Značné mezery měly oba tábory. Brexiters dokázali velmi přesvědčivě zformulovat, jakou realitu…

Karel Hvížďala: Čtyři útoky na důvěryhodnost médií

“Situace je velmi vážná: jsme na tom podobně jako před rokem 1938.” Nestor české žurnalistiky Karel Hvížďala se zamýšlí nad stavem českých médií. A to v kontextu volby šéfa veřejnoprávní televize, která proběhne už za pár dní. Nebo také s ohledem na podzimní parlamentní volby, v nichž mohou média sehrát důležitou roli. Od XIX. století, kdy vznikla tzv. liberální teorie médií, se o novinách hovoří jako o čtvrté mocnosti ve státě a prestižním médiím, ke kterým se později připojil i veřejnoprávní rozhlas, televize a nakonec i některé internetové servery, jsou přiřknuty tři funkce: informovat, kontrolovat zbylé mocnosti, to znamená moc…

© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám

© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)