Tagged Jan Hrušínský

Esej Jana Hrušínského: Tady by se žilo tak krásně!

Květen 2018   Místo jara se příroda ocitla rovnou v horkém létě a neví, co si o tom má myslet. Doufal jsem, že v květnu nebude o čem psát, a to jsem se pěkně spletl. Stalo se tolik nepatřičných věcí, že z toho jde přírodě i člověku hlava kolem. Tak třeba ten pan Tvrdík. Bože můj, kdy už ten člověk přestane utrácet cizí peníze? Chápu, že je v tom nepřekonatelný, ale přece jen… Pamatujete na volební kampaň Jiřího Paroubka? Pan Tvrdík byl její vrchní manažer a utratil ČSSD pět set milionů korun! Samozřejmě k ničemu. Při té superdrahé kampani držel…

Poznámka Jana Hrušínského: O schopnosti řeči a získané svobodě

To nejcennější, co jsme kdy získali, je spojení těchto dvou atributů – svoboda slova. Slovo nikdy není bezvýznamné – má svou působnost – a proto nikomu nemůže být lhostejné, napíše-li někdo o něm slova, která nejsou pravdivá. Pokud by šlo o kritiku nebo vyjádření nesouhlasného názoru, neměl bych pocit, že se musím bránit, já ale reaguji na lživé informace, které se v souvislosti se jménem Hrušínský v poslední době staly pro web Parlamentní listy pravidelným nástrojem čtenosti. Škodit dokáže i ten nejhloupější člověk. Zvlášť, když zneužívá žurnalistiku 21. století k propagandě. Snížit se k takovým praktikám připomíná metody fašistické Vlajky, komunistického Rudého práva…

Jan Hrušínský píše pro tištěný magazín Neovlivní.cz

Březen 2018 Přišlo jaro. Občas svítí i sluníčko – ne, prosím vás, nic jiného tím nemyslím, prostě mám rád na obloze slunce, rozumíte? S příchodem jara přišlo v březnu i několik dobrých zpráv. Nevím, jak vás, ale mě vyloženě potěšila zpráva, že ruský hacker Nikulin byl vydán do USA, kde se v letech 2012–2013 dopustil závažných trestných činů. Když uvážíte, kdo se u nás pokoušel průchod práva a spravedlnosti ovlivnit a v podstatě znemožnit, je výsledek o to cennější a potěšující. Nejen proto, že se Česká republika po delší době zachovala jako suverénní demokratická země, jako právní stát a spojenec,…

Esej Jana Hrušínského: O nenávisti až za hrob a lásce zasypané pylem

Duben 2018   Po milém aprílovém žertíku amerického prezidenta Trumpa, který 1. dubna opět pozval svého českého podporovatele Miloše Zemana na návštěvu Bílého domu, se na nás už zase řítila lavina událostí, které bohužel aprílem nebyly. Ve stejný den, kdy do Čech přijel pan kardinál Josef Beran, se do lůna KSČ vrátily ostatky Miloše Zemana. To, co z jeho osobnosti zbylo, bylo dovezeno do Nymburka na sjezd KSČM a všemi soudruhy řádně vykropeno a posvěceno. Ano, český prezident jako první po Husákovi poctil svou přítomností sjezd komunistů, kteří Josefa Berana pronásledovali, mučili a nakonec vyštvali z jeho rodné země. Jeho…

Jan Hrušínský: O názorech, které vás připraví o sponzora

Červen 2018 Kdysi jsem se v jednom takovém červnu uprostřed padesátých let narodil. Prý se na stará kolena člověk vrací do dob svého dětství. Ale že nás tam někdo vrátí tak rychle, jak se to nyní děje u nás, to jsem fakt nečekal. Když mi bylo osm let, nevzali mě do pionýra. Tatínek tenkrát nafackoval sovětskému odborníkovi, který ho poučoval, jak se má žít. Komunisti otce potrestali ročním zákazem činnosti a tím, že jeho osmiletého syna nevzali do pionýra. Blbci. Na šátkování jsem musel s maminkou jít a pamatuji si, že spolužákům dali k rudému šátku nanuka. Mně nic. V…

Občan Hrušínský: Je hrozné, kolik lidí dokáže naletět darebákům

Jana Hrušínského asi není třeba dlouze představovat. Příslušník herecké dynastie sahající do poloviny 19. století provozuje už patnáct let vlastní divadelní společnost. Domovskému Divadlu Na Jezerce se daří, představení jsou vyprodaná, inscenace a herci sbírají ceny. Přestože by měl mít všechny důvody k radosti, principál má viditelně obavy. Ty se netýkají jeho podnikatelských a hereckých aktivit. Jan Hrušínský je zklamán z politického vývoje, z rozdělené společnosti, kterou cloumá nenávist a která mu v lecčems začíná připomínat normalizaci 70. let minulého století. Odemykáme rozhovor ze zimního tištěného speciálu Neovlivní.cz. ozhovor to měl být v zásadě optimistický: o tom, co nás Čechy baví,…

Esej Jana Hrušínského: 25. února 2018 se u nás nic nestalo

Únor 2018 Mám-li psát o jedné věci, která se v České republice za uplynulý měsíc povedla, a o jedné, co se nepovedla, začnu jednoznačným úspěchem. Ester Ledecká zazářila na olympijských hrách v jihokorejském Pchjongčchangu a potěšila naše srdce. Dvě zlaté medaile ve dvou různých disciplínách! Češi si mohli opět připomenout hrdost a pýchu na svůj národ a na svoji vlast. Radost. Fantastický výkon! Skvělá Ledecká. Vzhledem k tomu, že jsme v roce s osmičkou na konci, napadá mě, jakpak se asi náš národ za takový úspěch sympatické lyžařce a snowboarďačce odvděčí. Tak schválně! Českoslovenští hokejisté získali v roce 1947 zlaté medaile a stali se mistry světa….

Hrušínský: Když se potlačuje demokracie, začíná to nevinně

Jana Hrušínského asi není třeba dlouze představovat. Příslušník herecké dynastie sahající do poloviny 19. století provozuje už patnáct let vlastní divadelní společnost. Domovskému Divadlu Na Jezerce se daří, představení jsou vyprodaná, inscenace a herci sbírají ceny. Přestože by měl mít všechny důvody k radosti, principál má viditelně obavy. Ty se netýkají jeho podnikatelských a hereckých aktivit. Jan Hrušínský je zklamán z politického vývoje, z rozdělené společnosti, kterou cloumá nenávist a která mu v lecčems začíná připomínat normalizaci 70. let minulého století. ozhovor to měl být v zásadě optimistický: o tom, co nás Čechy baví, čemu se smějeme a nad čím se…

© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám

© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)