Povinnost advokáta nevyzradit to, co mu svěřil klient je něco, co doposud z mého pohledu vypadalo, jako neotřesitelná jistota ve světě, kde neotřesitelné jistoty už dávno nejsou. Však také došlo i na tuhle. Přitom institut povinné mlčenlivosti přežil dokonce i komunistickou éru včetně několika pokusů tehdejších bezpečnostních orgánů dostat se k informacím, které jim advokát odpíral sdělit s poukazem na to, že nesmí. Z iniciativy poslanců Michálka a Ferjenčíka, tedy Pirátů, by se teď všechno mělo dost změnit. Nutno podotknout, že advokacie uznala, a to v podstatě celosvětově, že advokátní tajemství nemůže sloužit praní peněz a pochopitelně nemůže být ani pláštěm neviditelnosti pro advokáta,