© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Poslanci z ústavně právního výboru chtějí, aby nově bylo možné trestně stíhat firmy za pomluvu. Novela podle nich primárně směřuje proti firmám, které likvidují svoji konkurenci přes smyšlené insolvenční návrhy. Chystaná změna však může zároveň vést k tomu, že v budoucnu bude možné zrušit vydavatelství, jehož média zveřejní zprávu, kterou justiční aparát označí za pomluvu.
S novými pravidly poslanci přišli v rámci přípravy novely, která nově definuje trestní odpovědnost právnických osob. Součástí návrhu je i zavedení trestného činu pomluvy mezi delikty, za něž bude možné nově postihovat firmy. Tento plán prosadil v ústavně právním výboru poslanec KSČM a bývalý policista Zdeněk Ondráček, podporuje jej i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).
Pikantní na celé věci je, že politik protlačil přitvrzení ve věci pomluvy do návrhu novely, která je v ostatních pasážích jinak “šitá na míru” vybraným největším firmám. Společnosti jako Agrotec (patřící ministru financí) či Metrostav mají v současnosti problémy s kriminálním vyšetřováním, novela je však v budoucnu může starostí zbavit.
Naopak čerstvá pasáž o pomluvě může jiné firmy dostat do existenčních problémů. Včetně poskytovatelů obsahu.
“Navrhnul to poslanec Ondráček, ale opřené je to o názor trestního kolegia nejvyššího soudu, který řeší problematiku insolvencí. Právě kvůli nim byl návrh na stíhání právnických osob za pomluvu schválen,” říká předseda výboru Jeroným Tejc (ČSSD).
Proti poslanecké iniciativě ostře protestuje Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR). Varuje, že novela povede k omezení svobody slova.
“Za trestný čin pomluvy lze uložit sankci v podobě zákazu činnosti až na 20 let a v některých případech i zrušit právnickou osobu. Hrozba drakonických trestů tak povede k obavám médií z otvírání kontroverzních témat a ve výsledku k významnému omezení svobody projevu, základního předpokladu práce médií,” stojí ve stanovisku SPIR.
Sdružení je přesvědčené, že zcela jistě povede k autocenzuře novinářů: “V situaci, kdy pochybení konkrétní osoby, v tomto případě novináře, bude moci být přičitatelné právnické osobě, která příslušné medium provozuje, budou redaktoři pod tlakem autocenzury i předpokládaných dalších opatření ze strany provozovatelů medií. Hrozí tak, že zanikne svobodná žurnalistika prezentující osobní názory a stanoviska autorů.”
Poslanci ústavně právního výboru návrh obhajují argumentem, že v souladu s názorem nejvyššího soudu má zlepšit situaci na divokém poli insolvencí.
Za vymyšlené návrhy na insolvence, které mnohdy přivedly firmy ke krachu a následnému převzetí konkurencí, se státu nedaří viníky trestat. Stíhané případy jsou výjimkou.
Zneužití připravovaného zákona proti nepohodlným médiím se poslanci podle svých slov nebojí. “Jsem přesvědčený, že práce mediálních domů se v tomto směru změna nedotkne. Zneužití se neobávám,” uvedl člen výboru za TOP 09 Martin Plíšek. (Jeho strana celkově novelu nepodporuje, na paragraf pomluvy ale kolegům ve výboru kývla)
Šéf ústavně právního výboru Tejc nicméně přiznává, že debata ohledně dopadu na média se na půdě sněmovny odehrála. “Ale ty obavy o zneužití jsou liché. Vede mě k tomu i fakt, že je skutečně málo případů, kdy politici vyhrají žaloby nad médii. A trestní řízení je mnohem náročnější na dokazování než občanskoprávní spory, v nichž se žaloby pro pomluvu doposud řeší,” míní Tejc.
Paradoxem návrhu je, že zatímco pasáž věnovaná pomluvě “přitvrdila”, zbytek klíčové části novely zákona o trestní odpovědnosti právnických osob se naopak snaží trestní odpovědnost firem “změkčit”.
Přesněji: jde podle expertů na ruku velkým firmám, které v současnosti čelí stíhání kvůli podezření z rozsáhlé kriminality.
Zmíněná novela totiž počítá s tím, že v budoucnu se velké firmy s dostatečně zdokumentovanými firemními pravidly a zároveň silnými týmy právníků stíhání vyhnou.
Nově bude bude stačit, aby podezřelé společnosti doložily, že mají natolik důkladné vnitřní mechanismy a etické kodexy, že se případnému nezákonnému jednání svých manažerů, zaměstnanců a členů statutárních orgánů snažily předejít.
Co přesně to bude v praxi znamenat shrnul už před časem pro Neovlivní.cz prezident Unie státních zástupců Zdeněk Matula: “Bude-li tomuto návrhu vyhověno, půjde o tak zásadní legislativní změnu, která velmi pravděpodobně povede k zastavení podstatné většiny všech dosud neskončených trestních stíhání právnických osob.”
Jen pro ilustraci: týkalo by se to například aktuálních trestních kauz Babišova Agrotecu či stavebního gigantu Metrostav. (o navrhované změně zákona si přečtěte více tady »)