Okupační stávky studentů, vrcholné klimatické summity politiků. Ale co každý z nás? Jaká je naše osobní uhlíková stopa?
Pokud nějaká pomoc přišla, přišla od lidí. Vládnoucí na nás nemysleli, říká ředitel zlínské zoo Roman Horský
Hlasitý ptačí zpěv, stovky ovcí na lukách, vítr ohýbající vysokou trávu na březích rybníčků. Osada Černčice pod severozápadním svahem Milešovky hledí na pohraniční pásmo Krušných hor a nic se tu neděje. „Stahuji se sem do takové vnitřní emigrace,“ přiznává majitel bývalého zájezdního hostince Daniel Pitek, který na okolních loukách hospodaří. Na zahradě jen hodinu autem od pražského Václavského náměstí může o emigraci mluvit jen s nadsázkou, dává tím však najevo nespokojenost se stavem veřejného života. Ukončil spolupráci se Stranou zelených, kterou považuje za příliš levicovou a radikální, zlobí ho zásahy státních úřadů do života malých vesnic. Třeba v sousedním Milešově zlikvidovala povinnost…
Jsou cesty značené a ty, po kterých jdete, aniž byste věděli, kam vás zavedou. Jednu takovou nastoupil před dvaceti lety Jan Školník. Bylo mu čtyřiadvacet, když spolu s tátou koupili v Broumově starou fabriku na výrobu hloubkových filtračních desek. A byl to Jan, kdo se záhy stěhoval z pražského sídliště do města nalepeného na polskou hranici, kde se s vervou sobě vlastní pustil do řízení firmy, v níž byl nejmladším z padesátky zaměstnanců. Neposeděl na místě, dojednával obchody, létal po světě; postupně vybudoval společnost, jejíž tržby se dnes pohybují kolem 300 milionů korun ročně. A stejně tak, postupně, propadal kouzlu Broumovska. Místu posetému pískovcovými skalami…
Nedávno jej doma na Slovensku zařadili na soupisku nejvíc inspirativních Slováků, to se vědeckým pracovníkům nestává často. Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd patří mezi přední odborníky na klimatické změny. A nebojí se mluvit ani o tom, co nás nejspíš čeká za dvacet, třicet let: “Bezpečnostní, socioekonomická, finanční situace bude mnohem horší. Vlastně se to bude týkat všech aspektů lidského života. Bude to mnohem nejistější doba.” Jak k těmto závěrům dospěl? Klimatolog Alexander Ač poskytl redakci Neovlivní.cz obsáhlý rozhovor, který jsme rozdělili do dvou částí. V té první (zde ») hovořil zejména o tom, jak a proč se země otepluje….
Už jako malý kluk zpod Vysokých Tater se spíš než o zdolávání štítů zajímal o to, co v horách vidí. Zkoumal přírodu z první ruky, zajímalo ho, jak se živé organismy navzájem ovlivňují, stejně jako zákonitosti, které řídí vztah živé přírody k neživé – horninám, půdě, vodě, vzduchu, světlu. Klučičí zájem přetavil ve vysokoškolské studium ekologie. Dnes patří Alexander Ač mezi respektované odborníky na klimatické změny, působí na brněnské pobočce Akademie věd v Ústavu výzkumu globální změny. „Země se otepluje, to není žádný hoax. A ta změna je významná,“ říká. Nedávno jej doma na Slovensku zařadili na soupisku nejvíc inspirativních Slováků, to se vědeckým…
Péče o krajinu i ekologičnost českého zemědělství by se v příštích letech měla vyrovnat Rakousku, plánuje ministr Jurečka. V Kristových letech dělá velkou kariéru ve veřejném životě, jakmile se však rozhovor stočí ke statkům, polím a letní sklizni, nezapře, kým se narodil. Marian Jurečka poskytl tradiční rozhovor společnosti DeadLineMedia, vydavateli deníku Neovlivní.cz, jehož druhou část vám nyní přinášíme. (První díl, ve kterém popisuje vztahy ve vládě či svůj pohled na uprchlickou krizi, si můžete přečíst zde ».) Neo: Do vysokých pozic v politice jste se dostal v poměrně nízkém věku. Je pro vás kariéra důležitá? Jak v kterých momentech. Třeba…